Než se sexualita zformuje, dá si načas, tvrdí studie.

Než se sexualita zformuje, dá si načas, tvrdí studie. | foto: Profimedia.cz

Sexuální orientace je proměnlivá, formuje se do třiceti let, tvrdí studie

  • 124
Rozhodnuto může být až kolem třicátého roku věku. Jakkoli si myslíme, že se jako teenageři rozhlédneme žádostivě kolem sebe a o naší sexuální orientaci je navěky jasno, realita je jiná. Sexualita je proměnlivější a vyvíjí se, tvrdí aktuální studie.

A je opravdu rozsáhlá, podle serveru EurekAlert vycházela z dat o dvanácti tisících mladých lidech. Její druhou předností je komplexnost. Zatímco konkurenční práce se obvykle zaměřují na jeden aspekt sexuality, například pouze na sexuální chování, výlučně na sexuální atraktivitu nebo sexuální identitu, výzkum uveřejněný v prestižním magazínu The Journal of Sexual Research přihlížel ke všem třem.

Seznamte se s umělci, kteří se hlásí k fluidní sexualitě

„Mluví se o mně jako o bisexuální freak striptérce, která denně š**ká Kanyeho,“ prohlásila o sobě a svém tehdejším partnerovi modelka a herečka Amber Rose.

„Sexuální orientace zahrnuje mnohé aspekty života, jako kdo nás přitahuje, s kým máme sex a jak ohledně sexuality sami sebe identifikujeme,“ vysvětluje vedoucí studie Christine Kaestleová, proč se její tým rozhodl vycházet z více faktorů.

A uvádí praktický příklad, jak mohou být různé náhledy na sexualitu ve vzájemném rozporu: „Někdo se může identifikovat jako heterosexuál, ale zároveň může mít sex s partnery téhož pohlaví.“ Proto se její výzkum snažil prozkoumat sexualitu svých respondentů v co nejširším rozsahu.

Jejímu týmu to umožnila data americké Národní dlouhodobé studie zdraví dospívajících a dospělých. Ta monitorovala americké studenty od jejich šestnácti let až po konec dvacátých let a začátek třicátých let věku. Průběžně se jich dotazovala na to, které pohlaví je přitahuje, jakého pohlaví jsou jejich sexuální partneři nebo partnerky a zda se sami považují za heterosexuály, homosexuály nebo bisexuály.

Sexuální identita má víc podob. A mění se

Výsledky prokázaly, že odpovědi na všechny tři otázky se mohou během času měnit. A že lidská sexualita je plastičtější, než aby si vystačila s heterosexuální, homosexuální a bisexuální orientací. Popravdě, Kaestleová na základě sebehodnocení respondentů, jejich reálného sexuálního života a toho, kdo je přitahuje, rozlišuje celkem devět kategorií.

Mladým mužům tak vyhradila kategorie „heterosexuál“ (nejpočetnější), „muž s minimálním sexuálním vyjádřením“, „dominantně heterosexuál nebo bisexuál“ a „(nastávající) gay“ (nejméně početná kategorie). Slečny poté rozřadila, též podle četnosti, do pěti skupin, zahrnovaly „heterosexuální“ (nejpočetnější), „dominantně heterosexuální, ovšem s výjimkami“, „nastávající bisexuálka“, „osoba s minimálním sexuálním vyjádřením“ a „nastávající lesba“.

Nejpočetnější skupinou se chlubila heterosexuální orientace, přičemž se týkala devíti mužů z deseti, ovšem méně než dvou třetin žen, poznamenává server Market Watch. I tato kategorie však ukrývá jisté napětí, jak dodává server Inverse. Kaestleová podle něj zdůrazňuje, že i páni a dámy, kteří do ní spadali, hlásili, že je v rozličných obdobích jejich životů přitahují lidé téhož pohlaví, i když se volání nikdy nepromítlo do jejich sexuální praxe. Heterosexuální kategorie však byla s postupem času nejméně proměnlivá.

Sexualita ostatních kategorií se s dospíváním vydávala na více či méně křivolaký pochod. Platí to například pro skupinu nastávajících, formujících se bisexuálek a homosexuálů a homosexuálek. K nim řadí autoři studie teenagery, kteří začínají se sexem s lidmi opačného pohlaví, které však přitahují i lidé téhož pohlaví. Proto přívlastek „nastávající“. Značí, že jejich orientace se teprve vynořuje, odhaluje.

„Poté, v době počínající dospělosti, se však postupně vyvíjejí a pohybují skrze škálu sexuálních identit, přičemž před třiceti lety věku jsou téměř všechny nastávající bisexuálky přitahovány oběma pohlavími. A téměř všechny původní nastávající gaye přitahují pouze muži, zatímco téměř všechny někdejší nastávající lesby přitahují výlučně ženy,“ líčí Kaestleová.

Příliš brzy

Raná dospělost je příliš dynamické období, než aby se dalo říci, že se v ní potkáváme se svou fixní sexualitou, s hotovou sexuální orientací.

„Období po dvacátém roku věku je časem rostoucí nezávislosti. Často dává mladým přístup do liberálnějších sociálních prostředí, v nichž je zkoušení, objevování, zpochybňování nebo potvrzování přitažlivosti tímtéž pohlavím akceptovatelnější a bezpečnější,“ vysvětluje autorka studie.

Tím však vývoj nekončí. Lidé vstupují do dlouhodobých svazků a jejich sexuální vyjádření se formují podle pohlaví jejich partnera nebo partnerky. A to vede k jisté neviditelnosti bisexuality.

Stlačovat a zjednodušovat lidskou sexualitu do pevně formulovaných kategorií je podle Kaestleové vždy ošidné a omezující. „Protože sexuální orientace zahrnuje soustavu rozličných životních zkušeností rozložených do časové posloupnosti, budou ony kategorie vždy působit uměle a staticky,“ argumentuje.

Doznává dokonce, že výčet kategorií nelze omezit ani na devět, s nimiž pracoval její vlastní výzkum. Cílem totiž podle ní není dospět k perfektním, všeobsahujícím kategoriím, ale upřít pozornost k individualitě a jejímu svobodnému vyjádření, tedy uznat, že se sexualita vyvíjí a má množství individuálních podob.


Témata: Výzkum