Etnolog Leoš Šatava přes půl století putuje za nejrůznějšími etniky, regionálními skupinami a uživateli minoritních jazyků. Pomáhá mu to chápat, kdo jsme my Češi. Kvůli studiu například šest let žil v Lužici. „Menšiny nastavují většinám zrcadlo. Měli bychom je podporovat, což se bohužel často děje jen na papíře,“ zamýšlí se pro magazín Víkend DNES.
Co je vlastně etnická menšina? Co všechno ji určuje? Příslušníci menšin to slovo někdy neradi slyší, jako by to snad znamenalo něco méněcenného, méně hodnotného. Čistě početně jsou třeba Katalánci ve Španělsku menšinou, ale je jich 7 milionů! Samozřejmě jsou i menšiny, které mají jen několik set členů. Vždycky je potřeba vycházet z konkrétní situace.
Důležité třeba je, jestli skupina žije v izolaci. Obyvatel Faerských ostrovů je jen asi 50 000, ale žijí tam sami. Celý jejich svět se tedy odehrává v domácím jazyce a kultuře. Lužičtí Srbové jsou naopak obklopeni mořem Němců, takže jsou v úplně jiné situaci. Jako hlavní sebevymezovací znak používají jazyk, což ale neplatí absolutně. Třeba v Irsku se lidé považují za Iry, i když mluví anglicky.
Pro existenci každého etnika je důležitá vize, idea nebo motivace. A dnes prostě skoro chybějí myslitelé, kteří by tyhle celonárodní velké myšlenky pro Čechy hledali.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
