Je mnohem rozsáhlejší než předchozí práce a všímala si i žen a nezápadních zemí. Kanadská studie zkoumala problematickou konzumaci porna zeširoka. Podle jejího soudu není větším problémem než jiné duševní potíže, nesplňuje kritéria krize veřejného zdraví. Potíže spojené s pornem však společnost podceňuje.
Práce vydaná magazínem Addiction obsáhla přes 82 tisíc lidí. Jejím výslovným úmyslem bylo dát hlas i ženám a nezápadním kulturám, protože dosavadní studie se omezovaly především na muže a na Evropu, Severní Ameriku, Austrálii. Práce vedená psycholožkou Beátou Böthe z Montrealské univerzity se opřela o výzkum z celkem dvaačtyřiceti zemí a pěti kontinentů. Ženy tvořily 57 procent zpovídaných, muži 40 procent, zbytek se hlásil k nebinárním identitám.
Autorský tým zajímalo, jak rozšířená je po světě problematická konzumace pornografie. Hlásí se k její definici podle mezinárodní klasifikace nemocí a zdravotních problémů, ta mluví o nekontrolovatelném, trvalém užívání pornografie, které je doprovázeno klinicky významnou úzkostí a potížemi s obvyklým životem, jako je například ztráta práce, zhoršené vztahy s blízkými. Studie však poznamenává, že například stud nebo výčitky za konzumaci porna pro splnění kritérií nestačí. A to i když se kvůli nim člověk na pornu cítí jako závislý.
K pornu se dostávají děti od šesti let věku a náctiletým slouží jako zdroj deformované „sexuální výchovy“.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
