Tělnatá postava nemusí být v ringu diskvalifikací. Gabe Brown v Madison Garden v roce 2008
„Když sedí v rohu, vypadá jako roztékající se čokoládový pohár.“ Ve své reportáži pro časopis Sports Illustrated nevolil v roce 1964 Robert Boyl příliš uctivá slova. Objemnost boxera Bustera Mathise líčil naopak se zvláštním zalíbením ve zlomyslné popisnosti: „Houpe se. Chvěje se. Vlní se. Třese se. Je kapající kus masa, monument tuku.“ Jenže kvalifikační souboje na olympiádu tehdy ona vysmívaná hora otylosti vyhrála, připomíná The Guardian. Do Tokia nakonec Mathis nejel, zlomil si ruku, do světa boxu se však zapsal. Nejen svými více než 130 kily.
Obdobně i další boxeři, kteří překročili sto kilogramů. Tony Galento, dosáhl na 113 kil, George Foreman měl při svém návratu do ringu 121 kilogramů. Impozantně rozvlněné břicho mívá i při své výšce rovněž Tyson Fury, boxoval i s 125 kily.
Ostatně, těžká váhová kategorie zná spodní hranici, boxeři musejí mít nejméně 90 kilogramů, ale horní ne. Setkávají se v ní zápasníci sošných, atletických postav s těmi, co připomínají Obelixe.
Seznamte se s tučnými obry, kteří do ringu kráčeli s více než 130 kilogramy. S vysvětlením důvodů, proč se mezi provazy neztratí ani bojovníci s očividnou nadváhou. A ne, Eric Esch, slavný plešatý tělnatý boxer připomínající fazoli, který bojoval s oporou, nebo handicapem, více než 190 kil, scházet nebude.
Andy Ruiz Jr.
Ruiz se v roce 2019 postavil, se svou „neboxerskou“ figurou, Anthony Joshuovi. Bojovali o tituly WBA (Super), IBF, WBO a IBO.
A Ruiz publikum zaskočil.
Tělnatý chlapík s přezdívkou „Destroyer“, „Ničitel“, zvítězil.
Zápas Andyho Ruize s Anthonym Joshuou byl jako romantický příběh, který měl přinést zadostiučinění všem, jimž se někdo vysmíval. Ruiz se před ním dostal na 121 kilogramů, o hodně méně než 134, s nimiž dráhu profesionálního boxera začal, i tak měl však postavu tlouštíka. Sebevědomého. „Nepodceňuj toho malého tlusťocha. Jdu si pro tebe,“ varoval protivníka. V sedmém kole Joshuu skutečně knokautoval a získal titul šampiona WBA. Následně přibral, o titul přišel a poté všechny zaskočil zhubnutím, to je však jiný příběh.
„Ve sportu, jako je box v těžké váze, existují docela jistě scénáře, kdy může být dodatečný tělesný tuk přínosem,“ vysvětluje pro BBC laikům Mayur Ranchordas, nutriční expert, který s boxery spolupracuje.
Například v cyklistice není možné, aby nadměrný tuk sportovci jakkoli pomohl, protože se prostě nedokáže pozitivně propsat do výkonu. Jenže v boxu ano, tam se hranice, rovnováha mezi masou svalů, tuku a kondicí nastavuje docela delikátněji.
Do hry totiž vstupuje několik faktorů, které jsou pro box specifické. Tím prvním je síla úderu.
Dennis Lewandowski
Některé boxerské souboje jsou jako střet dvou světů. Jenže Dennis Lewandowski klamal tělem.
Lewandowski patřil do první ligy.
Ty nejlepší těžké váhy odlišuje od těch, které jsou „pouze“ dobré, schopnost rozdávat děla, co lámou kosti. A pro sílu úderu hraje roli masa hmoty, která ho do protivníka posílá. „Když jste o dvacet kilo těžší než soupeř, i kdyby těch dvacet kil tvořil tuk, protivník bude vaše rány cítit mnohem víc,“ shrnuje Ranchordas.
Portál Fighting Advice přitakává: „Čím víc hmoty za vašimi údery je, tím větší sílu budou mít, když na soupeře dopadnou. Proto se největší umělci knokautů vždy rekrutovali z řad těžkých vah.“
Dennis Lewandowski mezi ně patřil. Se skóre 17 výher, přičemž sedm z nich si vysloužil knokauty, a pěti proher patřil ke skvělým těžkým vahám. „Měl skvostnou moc knokautů,“ pochvaluje jej server.
Fakt, že v ringu bojoval i s hmotností 160 kilogramů, nebylo v jeho případě závadou.
Gabe Brown
Velké břicho v těžké váze nemusí vadit, záleží na tom, jak jsou boxerské kvality namíchány.
Při boxu se však rány jen nerozdávají, též se inkasují. V tomto ohledu se už přednost tukových zásob tuší intuitivně. Jejich přínos je však samozřejmě možné shrnout přesnější řečí. „I tady platí, že velikost hraje roli. Větší bojovník bude mít kolem svých životně důležitých orgánů víc tkání, bude lépe vycpaný. To znamená, že bude lépe absorbovat údery, aniž by utrpěl příliš moc škody,“ objasňuje Fighting Advice.
Server poté dokládá jeden z nejslavnějších příkladů, zápas mezi Furym a Vladimirem Kličkem z roku 2016. Britský bojovník padl po rázných úderech několikrát na podlahu ringu, vždycky se však zvedl – aby nakonec vyhrál na body. „Pokud by měl menší hmotnost, jedna z ran by možná skončila knokautem,“ míní server.
Této „nárazníkové“ přednosti přebytečných kil využíval i Gabe Brown. Konec své kariéry absolvoval s hmotností až 167 kilogramů, nejlepší léta mezi provazy si podle Fighting Advice užil se 117 až 136 kilogramy. Vysloužil si 18 vítězství, 17 proher, čtyři remízy.
Chauncy Welliwer
Organizace WBC jej jeden čas uváděla jako pátou nejlepší těžkou váhu světa, jistý čas byl mezi světovou desítkou podle WBC i konkurenční organizace WBO. Celkem se jeho kariéra pyšnila 57 výhrami, třinácti prohrami, remíz inkasoval pět. Dodejme však ještě jedno číslo, do ringu kráčel Chauncy Welliwer i s 171 kilogramy.
S ohledem na jeho skóre to nebyl až takový handicap. Portál Fighting Advice může mít odpověď, byť doznává, že je veskrze spekulativní. Přirozeně, extra hmotnost vyžaduje spoustu kyslíku. „Jenže v tom to je, se svaly se pohybuje mnohem obtížněji než s tukem,“ zamýšlí se jeho redaktor, „to znamená, že se těžká váha, co má přes sto kilogramů, může unavit dříve než borec s toutéž hmotností, který má méně svalů a více tuku.“ Hned však spěchá s alibi: „Je to samozřejmě jen teorie, téma k zamyšlení.“
Jistojisté však je, že nadměrná hmotnost znamená v ringu i řadu nevýhod. Video je z Welliwerova souboje s Billem Williamsem, jeho autor na Welliwerovu roli v ringu nahlíží jako živou formu boxovacího pytle.
Eric „Butterbean“ Esch
V roce 2002 se Eric Esch utkal s Larrym Holmesem. Pan Fazole je bojovník nalevo.
Když Esch poslal do soupeře ránu, šla za ní jeho kila. Mělo to sílu.
Pyšnil se parádním skóre.
Mezi provazy vtrhl, spíš se vkoulel, v devadesátých letech. Přezdívku „Butterbean“, která odkazovala na fazoli, kupodivu nezískal pro svou postavu, na níž holá hlava téměř bez krku splývala s tělem. Inkasoval ji kvůli dietě, která se skládala hlavně z kuřecího masa a fazolí, kterou podstoupil, když se setkal s amatérským pohárem Toughman Contest, který těžkou váhu limitoval 400 librami, tedy 181 kily. Po přestupu do profesionálního boxu se už Esch kily navíc trápit nemusel, dosáhl tedy až na úctyhodných 190 kil.
Rukeli vyhrál svůj poslední zápas v koncentráku. Zaplatil za něj životem |
Také též na slušnou řadu úspěchů, v boxerském ringu si vysloužil 10 proher, čtyři remízy – a celých 77 vítězství. Jeho sportovní i životní dráha je tak především příběhem kluka z nešťastné rodiny, mamka mu zemřela, když mu bylo osm let, ve škole byl kvůli otylosti terčem posměšků a šikany. Jenže zarputile kráčel, i se svou postavou, vzhůru.
Nakonec za sebou nechal slavný zářez nejen v boxu, později okusil též kickbox a MMA. Prát s životem se však musel i dál, spousta zranění a nadváha mu po odchodu do sportovní penze vynesla mnohé komplikace, dokonce ho upoutala na invalidní vozík. Nakonec dokázal zhubnout pod 135 kilogramů, to mu umožnilo potřebnou operaci.
Nadváha se však podepsala i na boxerských výkonech, připomíná Fighting Advice zápory nadměrných tukových zásob. Nese s sebou nižší rychlost, horší koordinaci. A to v boxu znamená hodně.
Dustin Nichols
Nadměrná hmotnost snižuje výdrž, znamená větší riziko zranění. Výkony Dustina Nicholse rozhodně poznamenala, pyšnily se pouze pěti výhrami, proher utrpěl 14. Zato při vážení se chlubil skutečně velkorysým číslem, dosáhl až na 204 kilogramů. Přezdívka? Big Worm, Velký červ.
Jeho nejslavnějším zápasem byl bizarní souboj, který s ním v roce 2010 podstoupil Deontay Wilder, jenž se o pár let později stal šampionem těžké váhy. Zápas je dodnes perličkou, protože Velký červ, jakkoli otloukaný, v něm jednou pošle Wildera do provazů. Nakonec Nichols prohrál, lékař souboj kvůli jeho zranění zastavil.
„Všechno, co si pamatuju, je to, že být v ringu s budoucím šampionem těžké váhy bylo skvělé. Byl to fajn chlapík. On i jeho trenér Jay Deas ke mně byli parádní,“ vzpomínal Nichols později pro World Boxing News.
