Důležité je hýbat se. Kdykoli. Konkrétní denní časy však podle výzkumů přinášejí benefity.
Přínos australské práce, vyšla v magazínu Diabetes Care, je v jejím rozsahu. Po celých osm let totiž sledovala 30 tisíc lidí nad čtyřicet let věku, kteří se trápili s obezitou a z nichž tři tisíce žily s cukrovkou druhého typu. S pomocí nositelné elektroniky monitorovala jejich ranní, odpolední a večerní fyzickou aktivitu. Vědecký kolektiv z univerzity v Sydney zajímala frekvence, s níž se účastníci a účastnice pokusu dopouštěli aktivity střední až energické intenzity. Jako jedno kolo se přitom počítala každá taková, která trvala tři minuty a více.
Autorský tým studie však nezajímala konkrétní povaha tělesné aktivity. Mohlo jí být zvedání činek v posilovně, ale i výživná procházka. „Nevylučovali jsme žádnou činnost, kterou jsme sledovali. Mohlo to být cokoli od power chůze, tedy energické vycházky, po chůzi do schodů. Ale též běh, fyzická práce při zaměstnání, energický úklid bytu,“ cituje portál SchiTechDaily Matthewa Ahmadiho, který se výzkumu účastnil.
Jinými slovy, autorský kolektiv si nezužoval zkoumanou aktivitu jen na strukturované tréninky, které za cvičení považuje každý. Zohledňoval i energický pohyb v běžném životě, to je další přínos australské práce. Třemi minutami však fyzickou činnost podmiňovala studie proto, že předchozí výzkumy prokázaly, že zdravotní přínosy pohybu se v onom limitu lámou, po třech minutách poskočí nahoru.
Při analýze rozsáhlého datového souboru studii zajímalo, zda a jak se budou lišit přínosy s ohledem na dobu aktivity a její frekvenci a celkovou délku. Jako referenční hladinu použila ty, kdo vlastně vůbec necvičili, kdo si dopřáli pouze jedno kolo takovéto aktivity denně, nebo ani to ne.
Večer vítězí, frekvence je důležitější
Možná že vám též určité časy prostě lépe sednou. Buď vás nakopnou do nového dne, nebo naopak připraví na kvalitní spánek.
Srovnání přitom prokázalo, že i když data autorský tým očistil od faktorů, jako je věk, prosezená doba, spotřeba alkoholu nebo kouření, byli na tom lépe než referenční hladina všichni ti, kdo cvičili. V jakoukoli dobu, s jakoukoli frekvencí, jakkoli dlouho. Tělesná aktivita prostě pomáhala, v jakékoli podobě, shrnuje magazín QZ.
Nejvíc benefitů si však odnesli ti, kdo se věnovali aktivitě střední až prudké intenzity v době mezi šestou hodinou a půlnocí. A to hned v několika ohledech. Po porovnání s daty národního registru zdraví studie zjistila, že měli nejnižší riziko předčasné smrti a smrti kvůli srdečnímu onemocnění.
Večerní aktivita souvisela s rizikem úmrtí na jakoukoli příčinu o 61 procent nižším než základní hladina, odpolední se pyšnila čtyřicetiprocentním rozdílem, ranní třiatřicetiprocentním. Obdobně se večerní tělesný pohyb střední až prudké intenzity pojil s rizikem smrti kvůli srdeční poruše nižším o 36 procent, v případě odpoledního to bylo 16 procent, u ranního 17 procent, shrnuje server EverydayHealth. Večerní fyzická nálož souvisela i s nižším rizikem rozvinutí neuropatie, onemocnění ledvin, retinopatie, tedy onemocnění sítnice.
Večerní aktivita se zdá být pro lidi s obezitou nejpřínosnější, uzavírá zjištění studie web HealthLine. A podtrhuje další závěr, frekvence tělesné aktivity se z výsledků jeví být významnějším faktorem než celková délka.
Věda nabízí i vysvětlení, proč by večerní načasování mohlo přinášet dodatečné benefity.
Pohyb a inzulin
Řešit denní časy však může být pro mnoho lidí přílišný detail. Jednak si příliš nemohou vybírat kvůli práci a rodinným závazkům, jednak stojí především před výzvou, začít se vůbec hýbat.
Podle Matthewa Kamperta, odborníka na sportovní medicínu a endokrinologii, dávají závěry australské studie smysl s ohledem na předchozí výzkumy. Ty ukázaly, že inulinová senzitivita zná cirkadiánní rytmy. Ve večerních hodinách je nižší, podle některých náhledů je to nastaveno proto, aby se organismus chránil před hypoglykémií, nízkou hladinou krevního cukru, během noci, kdy nejíme, vysvětluje Kampert. Pro ty, kdo nedovedou produkovat dost inzulinu na kompenzaci, a mezi ně patří například lidé s obezitou, může večerní fyzická aktivita situaci vyrovnat.
Inzulinovou citlivost totiž zvyšuje, takže svalové buňky dokážou krevní cukr lépe využívat. Při svalové kontrakci kromě toho buňky zdatněji využívají krevní cukr jako zdroj energie, i když není inzulinu dostatek.
Někdejší profesionální vzpěrač, nynější trenér a odborník na sportovní vědy Sergij Putsov souhlasí. „Být fyzicky aktivní během pozdnější části dne je rovněž spojeno s lepší metabolickou funkcí. To může vést k lepší inzulinové citlivosti, zvýšenému kalorickému výdaji a oxidaci tuků,“ popsal.
Kromě toho podotýká, že cvičení dokáže zaručit kvalitní spánek, protože podporuje produkci hormonu melatoninu. Kromě toho podporuje uvolnění, redukuje stres.
Autorský kolektiv přitom připomíná, že jeho výzkum neprokázal příčinnou souvislost. I když přínosy večerního cvičení podtrhuje rozsáhlost výzkumu, délka, po kterou účastníky a účastnice sledoval, a jeho pozornost k faktorům, jako je životní styl. Angelo Sabag z autorského týmu však především zdůrazňuje, že zdravá je tělesná aktivita kdykoli. Především pro obézní lidi. Pustit se do ní je důležitější než rozjímat nad tím, zda ráno, odpoledne, nebo večer.
