Doporučujeme

ilustrační snímek | foto: Reuters

PŘEHLEDNĚ: Jak šel čas s eurovolbami. Podívejte se na výsledky od r. 1979

  • 4
Volby do Evropského parlamentu v Česku proběhnou již za pár dní. A zatímco v prvních přímých volbách do tohoto evropského orgánu v roce 1979 usedly přes čtyři desítky poslanců, v novém parlamentu, který vzejde z květnových voleb, jich bude téměř dvakrát tolik. Podívejte se, jak se v průběhu let měnil Evropský parlament i výsledky voleb členských států.

Poslanci by měli i v novém Evropském parlamentu (EP), který se bude spolu s Radou EU zabývat legislativou, schvalovat rozpočet Evropské unie či Evropskou komisi, zasednout v počtu 751 lidí. Mezi české kandidáty se rozdělí již tradičních 21 mandátů. 

Křesla poslanců jsou mezi země rozdělena podle počtu obyvatel, poslanci však netvoří skupiny národní, nýbrž politické. Složení frakcí tak může být různé.

Přestože Evropský parlament poprvé zasedal už v roce 1958, první přímá volba jeho členů proběhla až v roce 1979. Zatímco tehdy celkovým výsledkům dominovala skupina socialistů, v pětiletém volebním období od roku 2014 do roku 2019 se nejvíce poslanců sdružilo do poslaneckého klubu Evropské lidové strany. Ten měl největší zastoupení nejen v Česku, ale také v Německu, Rakousku nebo ve Španělsku. 

Volební mapu s výsledky eurovoleb od roku 1979 do současnosti si můžete prohlédnout ZDE.

Posledních voleb do Evropského parlamentu se v roce 2014 v Česku zúčastnilo přibližně 18,2 % voličů, přičemž celková volební účast všech členských států činila přibližně 42,61 %. 

Nejvíce hlasů získalo Hnutí ANO 2011, jehož kandidátku tehdy vedl podnikatel Pavel Telička. Ten je od roku 2017 zároveň místopředsedou Evropského parlamentu a v únoru letošního roku založil vlastní politické uskupení HLAS. 

Hnutí ANO v posledních eurovolbách získalo 4 křesla z celkového počtu 21 míst, která mají čeští zástupci k dispozici. Počet europoslanců v roce 2014 pak doplnili také členové TOP 09 a STAN, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL, ODS a jedno křeslo získali i Svobodní. 

Česko se přímých voleb do Evropského parlamentu poprvé zúčastnilo v roce 2004, volební účast tehdy byla 28,3 %. Nejvíce mandátů obsadili poslanci ODS.

Česká republika přitom získala první křesla v EP už v dubnu 2003, tehdy ale jen pozorovatelská - z celkových 24 zástupců jich sedm zvolil Senát ČR a zbytek Sněmovna. Na výsledky voleb do Evropského parlamentu od roku 1979 do současnosti můžete nahlédnout zde

Co s křesly pro Brity?

Poslanců, kteří usednou do křesel nového parlamentu, mělo být původně pouze 705 místo dosavadních 751 lidí. Sedmadvacet ze 73 mandátů patřících Britům se mělo rozdělit mezi země, které byly vzhledem k počtu voličů proti jiným státům znevýhodněny. 

Nejvíce měly posílit Francie a Španělsko, v Česku žádná změna být neměla. Křesla, která měla po odchodu britských poslanců zůstat volná, měla být k dispozici politikům ze zemí, které případně do EU vstoupí v budoucnu. 

Britští poslanci by měli v EP zasedat zřejmě do konce října, kdy by nově měla Británie z EU odejít. 

Volební kalkulačku si můžete vyzkoušet ZDE.

Od prvního zasedání europarlamentu v březnu 1958 se počet jeho členů zvýšil ze 142 (pro šest zemí) na současných 751 (pro 28 zemí EU). 

Nejvíce členů v historii měl Evropský parlament prozatím v období od května do července 2004 po rozšíření EU o 10 zemí, včetně Česka. Tehdy do poslaneckých křesel usedlo rekordních 788 lidí. Po volbách do EP v témže roce ale v parlementu zasedlo už jen 732 europoslanců. 

Od prosince 2009, kdy vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, je pro Evropský parlament stanoven maximální počet členů, který představuje 751 lidí. Jednotlivé země může zastupovat mezi šesti a 96 europoslanci. 

Rozložení pro jednotlivé země určují společně EP a summit EU. V Česku je od roku 2014 počet europoslanců ustaven na čísle 21, v minulosti nás zastupovalo nejprve 24, a poté 22 poslanců. 

Letošní volby do Evropského parlamentu se v Česku konají 24. - 25. května.

Letošní eurovolby zahájili Britové a Nizozemci:

23. května 2019

,
Témata: Evropská unie, Evropský parlament, Evropská komise, Rada evropské unie, Německo, Chorvatsko, Španělsko, Evropská lidová strana (EPP), Evropské společenství, Senát Parlamentu České republiky, Francie, Rakousko

Termíny

Finance

Vláda

Témata

Válka na Ukrajině

Olympijské hry

Nepřehlédněte