Ilustrační snímek | foto: Dan Materna, MAFRA

Česko bude mít několik dní přes 200 poslanců. Mandát starým vyprší 21. října

  • 19
V Česku se opět konají volby do Sněmovny. Protože se konají v dřívějším termínu než předchozí hlasování před čtyřmi lety, může mít Česká republika několik dnů až 400 poslanců. „Volby se vždy konají před koncem starých mandátů. Je to jedno, jestli jde o prezidenta, hejtmany či zastupitelstva,“ říká současný poslanec Marek Benda.

Volby v roce 2017 se konaly 20. a 21. října, letos to je o něco dřív, 8. a 9. října. Znamená to, že budeme mít několik dnů víc než 200 poslanců?
Ano. Nicméně takhle je to vždycky, volby se konají před koncem volebního období. Noví poslanci se ujímají výkonu funkce až složením slibu. Je to podobné jako s prezidentem či s dalšími jinými funkcemi.

Do kdy trvá mandát současných poslanců?
Ten trvá do 21. října.

Česko nemá fixní termíny voleb nebo ústavní úpravu stanovující, že mandát poslanců trvá do zvolení nových. Podle ústavy se volby do obou komor Parlamentu konají ve lhůtě, která začíná 30 dnů před uplynutím volebního období a končí dnem, kdy volební období uplyne. Mandát poslanců vzniká zvolením, poslední volby do Sněmovny se konaly 20. a 21. října 2017. Prezident Miloš Zeman tak mohl vybírat termín voleb v rozmezí mezi 17. zářím a 16. říjnem. 

Znamená to, že teoreticky všech 400 poslanců bude také v říjnu dostávat plat?
Ano. Těch několik dní mají všichni plat. Navíc stará Sněmovna se může teoreticky ještě sejít. To se ovšem nikdy nestalo, co si pamatuju. A v té době překryvu nová Sněmovna ještě neexistuje, protože poslanci nesložili slib.

Takže Sněmovna by se například mohla sejít 11. října, kdyby chtěla třeba přehlasovat Senát kvůli nějakému zákonu?
Ryze teoreticky ano. Ale jak jsem řekl, tohle se nikdy nestalo a myslím si, že se to nestane, protože je to zvláštní, že by se scházela v situaci, když už by volby proběhly. Ale teoreticky taková možnost existuje.

Nepřináší takové překrývání problémy?
To si nemyslím. Zkrátka to tady takto máme, žijeme s tím. Je to tak u všech funkcí, zejména u těch volených. Volby se vždy konají před koncem starých mandátů. Je to jedno, jestli jde o prezidenta, hejtmany či zastupitelstva. Vždycky je to dříve, vždy je tam doba překryvu. Je to lepší, než kdyby tady Sněmovna vůbec neexistovala.

Kterým okamžikem noví poslanci mandát získají?
Mandát získávají zvolením, to znamená faktickým uzavřením volebních uren, tedy ve čtrnáct hodin v sobotu. Když se to pak začne počítat, tak už je jasné, jak to dopadlo. Tam fakticky získávají mandát. Výkonu mandátu se ujímají složením slibu, což je na první schůzi Poslanecké sněmovny České republiky.

Noví poslanci se musí sejít do měsíce. Schůzi svolává prezident republiky. Pokud by ji nesvolal, sejde se Sněmovna 30. den od voleb.

Pokud slib nesloží, co pak?
Pokud jej nesloží, nebo jej složí s výhradou, tak mandátu poslanec nenabyde a nabývá ho náhradník.

Slib s výhradou, co konkrétně si pod tím mám představit?
To je formulace, kterou takto zná jednací řád. Znamená to, že tam nesmím říci ani tu větičku ‚K tomu mi dopomáhej Bůh‘, která je někdy tradiční. To si poslanci musí myslet maximálně ve svém vnitru. 

Znamená to, že nemohou říci ‚Slibuju věrnost, ale jsem hrdý obyvatel Liberce a to budu upřednostňovat‘. Nebo třeba ‚Jsem Evropan a budu upřednostňovat Evropu‘. Poslanci zkrátka musí složit ten slib tak, jak je ústavou vymezen, nesmí si k tomu dát žádnou výhradu, že budou dělat něco jinak.

V letošních volbách kandiduje také Nevolte Urza.cz, kterou založil anarchokapitalista. Strana odmítá veškeré politické funkce a zavazuje se, že v případě zvolení složí každý takto získaný mandát. Zůstane tak toto křeslo případně neobsazené?
Křeslo by zůstalo prázdné. A pokud by došly takové mandáty celé té straně, tak jej neobsazuje jiná politická strana. To jsme pouze v teorii, to se nikdy nestalo. Náhradníci vždy byli. Proto je taky na kandidátkách o polovinu více lidí, než kolik bývá v tom kraji průměrně voleno.

5. října 2021


Výsledky pro vaši obec

Video