Gripen versus F-35. Ve finále výběru neuškodí zvážit všechna pro a proti

Výběr budoucích stíhacích letounů pro české letectvo jde do finále a zdá se, že i jako v některých jiných evropských zemích, je i v Česku horkým favoritem americký letoun F-35. Vcelku logicky se však nabízí myšlenka, jak mu dokáže konkurovat námi dosud provozovaný gripen a jeho modernizovaná varianta? Technet se ptal přímo ve švédské továrně Saab.

Začněme s pouhým konstatováním, že stíhací letoun F-35 amerického výrobce Lockheed Martin vyhrává jednu bitvu za druhou. Ano, zatím nejde o letecké souboje, ale o pomyslné bitvy u jednacích stolů. Rozhodnutí o nákupu nadzvukových letounů je z podstatné části i politické téma. Jasný signál o volbě partnera pro zcela zásadní druh zbraně na celá desetiletí a s cenovkou, nad kterou se budou drbat na hlavě ještě naše vnoučata. Je možné, že v horizontu sedmi až deseti let budou jen nad Evropou létat více než tři stovky stíhaček F-35. Sám o sobě by se však tento fakt neměl stát důvodem, přestat vnímat, co se nabízí za případné varianty.

Hledá se náhrada za gripeny. Zkusili jsme udělat tendr „nanečisto“

Ještě před válkou na Ukrajině jsme na Technetu publikovali tendr „nanečisto“, který vedle sebe stavěl adepty pro modernizaci našeho vojenského letectva. Záře hořící Ukrajiny však, zdá se, vrhla na rozhodování evropských vlád zcela nové světlo. Z něj vystupuje nejnovější stroj F-35 s aureolou jasného favorita a v případě Česka z palety uchazečů vytlačil snad všechny, kromě gripenu, se kterým už má české letectvo zkušenosti.

Letoun F-35 amerického letectva | foto: DVIDS

Technet využil možnosti, vyslechnout si přímo v továrně Saab ve švédském Linköpingu, jaké možnosti nabízí výrobce strojů, které naše vojenské letectvo využívá už 18 let. K okomentování dílčích bodů pomyslného duelu JAS 39 Gripen modernizované verze C/D a zcela nové verze E versus americký F-35A II. Lightning jsme přizvali vojenského analytika a spolupracovníka Technetu Jiřího Vojáčka.

Gripen E | foto: Saab AB

„V roce 2020 padlo politické rozhodnutí, provozovat (ve švédském letectvu pozn. red.) Gripeny C/D do roku 2035,“ říká plukovník Frederik Süsskind, letec, jenž stál u vývoje gripenů, a který byl mezi lety 2016 až 2021 hlavním testovacím pilotem. Se stejnými typy stojů, které provozuje i Česko, tedy Švédi počítají ještě třináct let. Zároveň Süsskind doplňuje, že už v současnosti se do švédské výzbroje začleňují i verze E, jež později převezmou štafetu a budou sloužit až k horizontu r. 2070.

Zdá se, že jeden z nejsilnějších argumentů ve prospěch F-35 je, že je to letoun tzv. páté generace (nový Gripen E je označován jako generace 4.5) a jeho nasazení má mít v měřítku dekád delší technologickou životnost. Jinými slovy, rezonuje obava, že Gripen E bude za čtyři dekády letadlo zcela mimo moderní standardy.

Jiří Vojáček:

Ano, tak to skutečně je. F-35 je první sériově vyráběný a na zbrojním trhu nabízený bojový letoun 5. generace se všemi špičkovými technologiemi, které ho provází. Jeho provoz se předpokládá až do 70. let tohoto století a se zkušeností s předchozím typem F-16 se to nezdá jako nerealistické očekávání. Naproti tomu koncept letounu Gripen, který přebírá i nová verze E, vznikl v 80. letech, tedy na konci studené války. A ačkoli se jej Saab snaží neustále modernizovat, nemá již tolik možností, jak pokrýt všechny požadavky soudobého leteckého boje. O tom, že koncept Gripen je v poslední třetině své morální životnosti svědčí i fakt, že samo švédské letectvo pracuje v rámci projektu Flygsystem 2020 na jeho nástupci a společnost Saab se zároveň připojila k vývoji britsko-italského letounu 5. generace Tempest.

Cena a provozní náklady

Zdálo by se, že výše uvedeným je jednoduše hotovo. Jenže celá věc není tak úplně černobílá. Společnost Saab sama označuje své gripeny za bezkonkurenční hráče na trhu v poměru cena–výkon. Je ovšem těžké to posoudit, protože cenu, jakou bychom za 24 letounů (což je oproti dosud používaným 14 považováno za konečně rozumný počet) zaplatili, jsme se v Saabu nedozvěděli. „Běžně nemluvíme o finální ceně. Je to stejné, jako když kupujete auto, záleží na výbavě. Když to ovšem vztáhnu k naší konkurenci, cena akvizice vychází nejlépe. Veřejná informace je například kontrakt s Brazílií, kde šlo o letouny, pozemní zázemí a další věci jako simulátory apod.,“ říká zástupce obchodního ředitele sekce Gripen Richard Smith.

To je ovšem také velmi vágní informace. Kontrakt, podepsaný v roce 2014 na dodání 36 Gripenů E včetně technologického zázemí stál Brazílii v přečtu zhruba 110 miliard korun (4,68 mld. amerických dolarů). Smlouva ovšem zároveň zahrnuje vytvoření stovek pracovních míst, protože Gripen E se bude v Brazílii částečně kompletovat a budou se zde vyrábět i některé náhradní díly.

Gripen E v brazilských barvách u sochy Ježíše nad Rio de Janeirem | foto: Saab AB

Další variantou je modernizace gripenů C/D na tzv. MS block 2.2, kterou Smith popisuje jako „vypuštění tygra“. Podle výrobce je tímto upgradem možné extrémně zvýšit možnosti stávajících letounů. Kromě jiného má jít zejména o nový druh radiolokátoru a možnost rozšíření portfolia o novou výzbroj. Zde je Saabem akcentována zejména moderní raketa Meteor.

Jiří Vojáček:

Program modernizací typu Gripen C/D je zpracován velmi kvalitně a modernizace povyšují bojové schopnosti starších strojů velmi výrazně, a to nejen díky využití nových typů výzbroje a výkonnějšího radiolokátoru. Proto například Maďarsko jde nadále cestou provozu letounů Gripen C/D s jejich hlubokou modernizací. Pro Českou republiku by to byla cesta, pokud by se současná vláda rozhodla na dalším provozu letectva zejména ušetřit. S gripenem v českém letectvu vládne z mnoha důvodů spokojenost a pokračování jeho provozu se zvýšením počtu provozovaných letounů bylo jistě jednou z velmi pečlivě zvažovaných variant.

Richard Smith zároveň doplňuje, že všechny varianty, tady pronájem i prodej, jsou možné, „jen jsme dosud s českou stranou nevstoupili v žádná jednání.“ Což vzhledem k tomu, že naše gripeny mají končit do roku 2027, vzbuzuje jisté otázky.

Zcela novou informací v této věci je, že 29. června oznámil švédský velvyslanec v České republice Frederik Jörgensen nabídku bezplatného převodu nyní používaných letounů Gripen C/D. „Letadla, která si Česko dosud pronajímalo, by se dala převést do České republiky prakticky bez nákladů. To je ekonomicky velmi atraktivní,“ zdůraznil. Jisté je, že se Švédi nebojí vytáhnout pro nová jednání s českou stranou opravdu těžký kalibr a celý proces rozhodování patřičně okořenit.

Letoun F-35A amerického letectva při první bojové misi proti islamistům v Iráku | foto: USAF

Výsledná cena americké stíhačky F-35 je také poněkud složitá. Jak se nyní ukazuje třeba ve švýcarském tendru, skutečnou výši akvizice mohou ovlivňovat nejrůznější faktory. Započteným počtem letových hodin za rok počínaje a výzbrojí konče.

Stop pro letoun F-35? Švýcaři prověřují podezřelé nesrovnalosti v tendru

Ale to je pouze začátek. Případný nákup nového Gripenu E rozhodně není levný. Přechod na nový typ letounu, v našem případě z Gripenu C/D na F-35 by však znamenal obrovské investice do pozemní infrastruktury.

Jiří Vojáček:

Při přechodu na F-35 by byla změna pozemního zabezpečení opravdu výrazná, značná nákladnost provozu F-35 je totiž spojená právě s náročností pozemního zabezpečení. Musela by se zřejmě upravit vzletová a přistávací dráha, úly pro letouny, systémy skladování paliva, velmi nákladná je také například ostraha letounů F-35, kterou Spojená státy podmiňují prodej. Je zde také mnoho technologií, náročných na údržbu, ať už jde o avioniku, supervýkonný proudový motor, „stealth“ povrch letounu atd. Ačkoli jednotková cena letounu F-35 verze A tak spadla pro zákazníky, kteří již mají pozemní zabezpečení vybudováno, pod konkurenceschopných 90 milionů dolarů, zejména náklady na rozšíření pozemního zabezpečení pro nové zákazníky ji reálně zvedají někam ke 150 milionům za kus.

Kdo například viděl italský letoun F-35A na posledních Dnech NATO, nemohl si nevšimnout, že kolem něj pobíhalo mnohem víc techniků, než kolem jiných letounů. I proto se spekuluje, že v případě nákupu letounů F-35 by se nějakým způsobem spojily jednotky letové podpory obou bojových letek základny taktického letectva v Čáslavi, aby se vůbec zvládly o letouny postarat. Z čistě kapacitního hlediska je však čáslavská základna na větší počet výkonnějšího typu připravena, v minulosti odsud působil celý stíhací bombardovací pluk s daleko větším počtem letounů.

Jak rychle?

Cena je jedna věc. Stejně podstatná je však i rychlost. Jak rychle by byl Saab schopen dodat nové letouny České republice odpovídá Smith takto: „Záleží na více faktorech, ale běžně říkáme, že doba dodání je mezi 24 měsíci a 3 roky, když se budeme bavit o Gripenu E. U Gripenu C může být doba dodání o něco kratší.“ U varianty modernizace stávajících letounů na zmíněný MS block 2.2 se podle Saabu jedná o dobu v řádech měsíců.

Testovací pilot a odborník na zbrojní systémy letounu Gripen Jussi Halmetoja představuje dílčí aspekty modernizace švédského letounu. | foto: Aleš Vašíček

V případě F-35 je tato otázka zatím velkou neznámou. Na jedné straně je „fronta“ států, které nové stoje v USA objednávají a za něž bychom se nejspíš zařadili my. Na druhé straně zazněla mezi odborníky i možnost, že bychom využili buď starší stroje amerického letectva, popřípadě získali pár stojů přednostně. Zároveň je ovšem nutné vycvičit nové piloty a pozemní personál. A při tom všem současně plnit bojové povinnosti. Z tohoto pohledu je modernizace Gripenu C/D či nákup verze E nesporně schůdnější a rychlejší variantou. Logickým uvažováním dojdeme i k možnosti, že by Česko provozovalo letouny gripen i F-35 nějakou dobu společně.

Jiří Vojáček:

Čistě technicky by to letectvo zvládlo, před rokem 1989 bylo provozováno mnohem více nadzvukových typů. I dnes provozujeme s letouny Gripen podzvukové, ale výkonné L-159. Na druhou stranu by to znamenalo dvojí pozemní zabezpečení a něco takového je v našich podmínkách ekonomicky nereálné. Naproti tomu například Poláci si letadlový park s větším počtem nadzvukových letounů udržují nadále, a i po vyřazení sovětských typů budou provozovat americké letouny F-16 a F-35.

Ponechme nyní stranou pořizovací cenu, politické motivace a další faktory. O jakých strojích vlastně hovoříme? V čem tkví jejich výhody a nevýhody v boji s nepřítelem, který po útoku na Ukrajinu přestal být hypotetický? Švédi přicházejí s pohledem, který se zdá být velmi praktický a podložný faktem, že ač neutrální stát, s Ruskem má své praktické zkušenosti.

„Není to tak, že bychom zde odstartovali ze základny a do deseti minut byli v dosahu nepřátelských zbraní. My jsme v dosahu nepřátel už ve chvíli, kdy pilot jde k letadlu,“ říká Johan Segertoft, viceprezident projektu Gripen E.

Švédská myšlenka střežení vzdušného prostoru je podle představitelů Saabu založená na schopnosti, mít letouny neustále ve vzduchu a operovat mimo základny, které se při případném útoku stávají prvotním cílem.

Letouny JAS-39 Gripen v nejmodernější variantě E | foto: Linus Svensson @Saab

„Pokud máte třicet letadel, potřebujete mít třicet letadel ve vzduchu, letouny na zemi se nepočítají. A k tomu je třeba letoun navrhnout. Kolik šroubů má tento úchyt? Tři? Moc pomalé, musí to být dva,“ říká Segertoft. Švédsko provozuje 130 gripenů. A když se na tuto severskou zemi podíváte z letadla očima pilota, možná se vám udělá nevolno. Všude samé lesy, popřípadě vodní hladina jezer a zálivů. Pro vzlet a přistání bojového letounu se podle Saabu udává běžný rozměr dráhy zhruba 45 m šířky a 2 400 m délky. Saab deklaruje schopnost gripenu odstartovat a přistát na dráze o délce 800 metrů a šířce pouhých 16 m, což zhruba odpovídá běžné silnici v rovnějším úseku. Předností má být také rychlá a jednoduchá obsluha.

„Přezbrojení na opětovný návrat do boje proti vzdušným cílům zvládneme s jedním technikem a třemi až čtyřmi mechaniky do deseti minut. Během této doby se dotankuje palivo. Pro mise pozemní podpory to trvá o něco déle, 15 minut. Je to kvůli manipulaci se zbraněmi, které jsou o něco těžší,“ vysvětluje bývalý testovací pilot a odborník na zbraňové systémy gripenu Jussi Halmetoja.

Testovací pilot a odborník na zbrojní systémy letounu Gripen Jussi Halmetoja | foto: Aleš Vašíček

„Při nasazení gripenů v Libyi v roce 2011 došlo na sicilské letecké základně Sigonella k nehodě, která uzavřela ranvej pro vracející se bojové letouny. Jediný, kdo mohl dál operovat bez omezení, byly gripeny. Dokázaly totiž přistát a opět vlétnout z pojezdové dráhy. Ostatní stroje musely využít náhradní letiště,“, vzpomíná Halmetoja. Když se budeme bavit o verzi americké F-35A, která je ve hře o české nebe, je otázka případné improvizace v bojových podmínkách mimo technologicky složité zázemí ve srovnání s gripenem velmi zajímavá, jak ostatně vysvětluje Jiří Vojáček:

Jiří Vojáček:

JAS 39 Gripen úvodních verzí A/B vznikal v 80. letech pro potenciální válku se Sovětským svazem, kdy se předpokládalo, že v případě napadení budou švédské letecké základny zničeny v prvních hodinách bojů. Proto byl od začátku koncipován jako stroj, který potřebuje jen minimální pozemní zabezpečení a je skutečně schopen vzlétat i z improvizovaných ploch, například krátkých úseků silnic a dálnic. V tomto ohledu nemůže být F-35 odlišnější. Má mimořádně náročnou pozemní přípravu, kterou zajišťuje značné množství pozemního personálu a také velice sofistikovanou a nákladnou údržbu. Právě proto nikoli ani tak nákupní, ale zejména provozní výdaje jsou tím, co obrovsky zdražuje celkový životní cyklus letounů F-35. Podle různých metodik stojí hodina F-35 ve vzduchu zhruba tolik jako hodina osmi letounů gripen. A ačkoli se v tomto ohledu schopnosti F-35 v budoucnu jistě zlepší, náročnost pozemní přípravy a velmi omezená schopnost provozu v improvizovaných podmínkách, by měla být jednou z důležitých skutečností, která bude při výběru budoucího pátečního letounu pro české letectvo zvažována.

Kóduj ráno, létej odpoledne

„Švédská letadla byla vždy stavěna s ohledem na nepřítele, který má dobrou techniku ve vysokých počtech. A to je potřeba vzít v úvahu, když navrhujete letadlo. V této pozici prostě musíte být chytřejší. Musíte mít jako pilot informační výhodu, což je možné díky skvělým senzorům,“ začíná Johan Segertoft svůj popis technologické převahy, jakou mají dle jeho slov letouny Gripen E disponovat. Je také nutné dodat, že z jeho pohledu odborníka na software je Gripen E zcela nové letadlo.

Kokpit letounu Gripen E | foto: Saab AB

V moderním vzdušném boji do hry vstupuje koordinace s ostatními letouny, pozemními zbraněmi, přesné navádění na pozemní útok apod. Informační tlak, jakým je pilot vystaven je enormní. Software tu má být i proto, aby pilotovi pomohl v zásadních rozhodnutích. Mezi zcela unikátní vlastnosti Gripenu E Segertoft považuje zejména rychlou aktualizaci softwaru v řádech hodin a dní. Software se s každým letem učí a má pilotovi v další misi pomáhat. V případě amerických strojů podle něj hovoříme o měsících, než k updatu softwaru dojde.

„Letoun, pokud se díváte okem vývojáře softwaru, je ve své podstatě jeden velký počítač. Můžete přidávat, měnit, či mazat aplikace. V běžném světě, když změníte jednu aplikaci, celý počítač musí projít novou certifikací,“ tvrdí Segertoft a doplňuje, že v této oblasti je Gripen E daleko před svojí konkurencí.

Před krytem pilotní kabiny je na Gripenu E jasně zřetelný IR senzor.

Zásadní novinkou Gripenu E má, kromě silnější pohonné jednotky, být i nový typ radaru a infračervený senzor, který dokáže nepřítele identifikovat za pomoci jeho tepelné stopy. Unikátní má být i radarový obraz pozemních cílů vytvořený za pomoci senzorů bez ohledu na povětrnostní a světelné podmínky. Jako praktické se zdá být i výrobcem akcentovaná schopnost navigace i v případě výpadku GPS.

„Nevím, co bude vyhrávat letecké souboje za pět let. Jen vím, že pokud se něco nyní naučíme, musíme to použít rychle. V běžném letadle, když se něco naučíte, musíte se smířit s tím, že se to na něm projeví během dvou tří let. Naše vize byla ‚kóduj ráno, létej odpoledne‘. A tam nyní jsme. Jak na to zareagují letecké síly, to je otázka,“ uzavírá Segertoft.

Jiří Vojáček:

Bohužel v této oblasti jsme odkázaní pouze na tvrzení výrobce, protože zdrojové kódy i přesné způsoby aktualizací jsou samozřejmě přísně utajovány. Ze zkušeností provozovatelů typu Gripen C/D však lze souhlasit, že švédské letouny mají výhodu ve snadné aktualizovatelnosti, která není ani časově, ani finančně náročná. Například v posledních letech velmi žádanou možností měnit nastavení letounu jeho přeprogramováním přímo za letu, když se například změní podmínky mise, však letouny gripen, pokud je mi známo, nedisponují.

Schopnost být neviditelný

Nejvýrazněji je však podtrhována technologie „stealth“, kterou se pyšní nový letoun F-35. Tedy laicky řečeno, možností být do jisté míry pro nepřítele neviditelný na radaru. Zástupci Saabu jen krčí rameny a poznamenávají, že stealth není schopnost, ale pouze a jen technologie. Upozorňují, že pro plné využití technologie stealth je zapotřebí informací z jiných platforem, kupříkladu letouny AWACS apod., kterými české letectvo nedisponuje. Zároveň argumentují, že mise, pro které je F-35 primárně určena a kde je stealth dobrým pomocníkem, mají jiný charakter, než jaké jsou potřeby České republiky.

Jiří Vojáček:

Že by bylo nutné k provozu F-35 využívat stroje kategorie AWACS, to si nemyslím. Pravdou je, že F-35 je skutečně letoun poněkud jiné výkonnostní kategorie, než je gripen. Kdybychom použili tradiční názvosloví, tak je to spíše stíhací bombardér, víceúčelový stroj, kdežto gripen byl v počátku koncipován striktně jako letadlo pro ochranu vzdušného prostoru. A je evidentní, že pouze pro tyto úkoly je F-35 skutečně poněkud výkonný. Otázka, jestli Česká republika plně využije všechny přednosti letounu zcela nové koncepce, se vynořuje při debatách o budoucnosti našeho letectva opakovaně a je nutné poznamenat, že stejně se diskutuje i v dalších zemích, včetně Spojených států. Tam se nedávno dokonce zrodila myšlenka k drahé a výkonné F-35 vytvořit levnějšího „bratříčka“, který zastane každodenní úkoly.

V této souvislosti je pro Českou republiku mimořádně důležité, aby modernizovala a udržela ve výzbroji bojové verze letounu L-159. Ačkoli to není nadzvukový stroj, může zajistit řadu méně sofistikovaných úkolů, na jejichž využití by byly F-35 příliš drahé. Každopádně je při debatách o náhradě letounů 4. generace letouny 5. generace nutné uvážit, jak chceme, aby ochrana našeho vzdušného prostoru vypadala za pětadvacet třicet let. Čeští piloti mají s letouny 4. generace zkušenosti už od roku 1989 a letouny 5. generace budou v následujících letech stále rozšířenější nejen u našich spojenců, ale i potenciálních protivníků. Je čistě strategickou otázkou, jestli chceme mít letectvo, které je na tyto výzvy připravené.

23. července 2013

Výzbroj

Gripen má být podle výrobce nejuniverzálnější co do použití zbraňových systémů. Je na zákazníkovi, jakým směrem chce směrovat použití stroje a jaké „nádobíčko“ pod jeho křídla „pověsí“. U gripenů, které využívá Česko, jde převážně o nastavení „air to air“, neboť pro vzdušnou podporu pozemních sil, tedy zbraní „air to ground“ se u nás počítá hlavně s letouny L-159.

Gripen E s raketami Meteor | foto: Saab AB

Pro letecké souboje Saab stejně vyzdvihuje moderní raketu Meteor, která má dosahovat v porovnání se střelami AMRAAM mnohem lepších vlastností a výrazně zvětšovat zónu „of no escape“ letounu protivníka. Gripen podle výrobce zároveň může jako jediný stroj nést AMRAAM i Meteor zároveň. U F-35 je sice také velká variabilita výzbroje, ale zejména té, která je pro F-35 certifikovaná, tedy převážně americké.

Jiří Vojáček:

Švédské letouny mají obecně výhodu v tom, že díky neutralitě země výrobce, nejsou zcela závislé na jedné třídě dodávaných zbraní. Největšími výrobci leteckých zbraní „západního“ standardu jsou kromě USA také Francie a Německo, ale také Izrael nebo například Jihoafrická republika. Gripeny mají skutečně schopnost nést širokou paletu zbraní od všech těchto výrobců, včetně výkonné evropské protiletadlové řízené střely Meteor.

Naproti tomu například Izrael, dlouhá léta zvyklý používat na upravených amerických letounech vlastní výzbroj, musí stále používat americkou, protože ještě nedoběhl proces certifikace izraelských zbraní na F-35. A stejné je to právě například u oblíbené rakety Meteor. Lockheed Martin však na integraci většiny požadovaných zbraní jak evropských, tak izraelských, podle svých slov intenzivně pracuje a drtivá většina výzbroje, která pro české letectvo přichází v úvahu, by měla být na F-35 integrována dlouho před tím, než by tento typ případně Česká republika pořizovala.

Verze Armagedon

Ruská agrese na Ukrajině nás naučila uvažovat i nad scénáři, které se nám ještě donedávna nezdály být z tohoto světa. Nadzvukové stíhací stroje jsou však tak zásadní nástroj pro vedení války a obranu země, že je potřeba se ptát i na ně. Ne každý letoun je stojem, který dokáže nést jaderné zbraně. Jak v tomto kontextu uvažovat v případě F-35 vs. Gripen C/D či E?

Jiří Vojáček:

Gripen, pokud je mi známo, není uzpůsoben pro nesení jaderných zbraní. Technicky by to po nějakých úpravách jistě zvládl, jde jen o nosnost, naváděcí systémy, způsob zavěšení a dostatečnou rychlost pro opuštění zóny napadení. Jaderné nosiče jsou zpravidla normální bojové letouny, pouze upravené. Ale je to švédské letadlo, takže pravděpodobnost, že by se pro tyto účely někdy uzpůsoboval, je minimální. Švédové měli v 50. a 60. letech jakési náznaky vlastního vojenského jaderného programu, ale ten byl ukončen dlouho předtím, než vzlétl první Gripen.

V Evropě byly pro nesení jaderných zbraní uzpůsobeny z letounů posledních let pouze F-15, F-16, F/A-18, Harriery, Tornado a Rafale. Právě kvůli ukončení provozu německých Tornad museli Němci nakoupit letadla, která jsou certifikována pro nesení jaderných zbraní, aby Německo mohlo zůstat v programu NATO Nuclear Sharing (nejdřív objednalo F/A-18, pak to změnilo na F-35). U nás byly za minulého režimu pro nesení jaderných zbraní uzpůsobeny stíhací bombardéry Su-7 a Su-22 a piloti s nimi tu a tam potají cvičili bombardování jadernými zbraněmi.

F-35A s patrnou B61-12 ve zbraňové šachtě | foto: USAF

Servis za oceánem?

I když vezmeme v úvahu fakt, že na vývoji F-35 se již některé evropské státy podílely, je samozřejmě na místě se ptát, jakým způsobem bude Lockheed Martin zajišťovat údržbu a servis pro možná stovky letadel, které v řádu let budou hlídat evropský vzdušný prostor? Dá se zřejmě předpokládat, že v Evropě vznikne servisní středisko.

Jiří Vojáček:

Servisní podpora je jednou ze slabin systému F-35, protože jakkoli se problémy snaží výrobce usilovně odstranit, kvůli nedostatku náhradních dílů a větší než očekávané poruchovosti zejména v oblasti pohonné jednotky, se provozuschopnost techniky často pohybuje hluboko pod dříve obvyklými hodnotami. Každopádně na základně by měly být pro průběžné opravy standardní servisní sety i potřebná zásoba náhradních dílů, v některých případech (jako právě u větších problémů s pohonnými jednotkami) je nutný zásah výrobce, ať již v existujících zařízeních v Evropě, tak přímo ve Spojených státech.

Otázka výběru nového nadzvukového stroje pro naše vojenské letectvo je bezesporu velmi složitá. Zde jsme se dotkli jen několika málo aspektů, které hrají roli. Na jedné straně stojí supermoderní letoun F-35A s nejvýkonnějším motorem, který kdy byl do stíhačky instalován, jehož provoz je ale extrémně drahý, jehož přednosti možná ani nevyužijeme a jenž vyžaduje složité a drahé zázemí. Na druhé straně stoj, který dobře známe, který je vysoce zmodernizován a měl by být tzv. do nepohody, ale který možná nebude za nějakých třicet let už držet krok s dobou. K tomu všemu nás tlačí čas. Některé hlasy odborníků naznačují, že k zásadnímu rozhodnutí dojde ve velmi krátkém časovém horizontu.

Jaký letoun by mělo po roce 2027 provozovat naše vojenské letectvo?

celkem hlasů: 6079
Hlasování skončiloČtenáři hlasovali do 0:00 pátek 30. září 2022. Anketa je uzavřena.

Víte, jak vypadá továrna na gripeny? To se dočtete v našem článku:

Přísně tajná letecká továrna. Na gripen je potřeba 8 tisíc hodin práce

  • Nejčtenější

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

v diskusi je 110 příspěvků

14. března 2024

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí...

Nejsilnější raketa úspěšně prošla prvním testovacím letem do vesmíru

v diskusi je 138 příspěvků

14. března 2024  12:12,  aktualizováno  15:31

Společnost SpaceX poprvé dostala svůj Starship do vesmírného prostoru. Po dvou předchozích...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Svět uznal nároky Beneše. Československo vyhrálo spor s Polskem o Javorinu

v diskusi je 42 příspěvků

12. března 2024

Před 100 lety se Československo dočkalo mezinárodního uznání ve sporu s Polskem o Javorinu....

Tato novinka ve vyhledávání Googlu lidi pěkně vytáčí. Máme řešení

v diskusi je 153 příspěvků

12. března 2024  10:45

Jedna z novinek, kterou přineslo evropské Nařízení o digitálních trzích, je změna v tom, jak Google...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Polopás není polovičaté řešení. Třetí říše byla mistrem v oboru

v diskusi je 9 příspěvků

18. března 2024

Druhá světová válka byla zlatým věkem polopásových vozidel. Vyráběli je především Němci a...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Kuličková myš, VHS a další technologické skvosty nedávné minulosti

v diskusi je 7 příspěvků

19. března 2024

S některými bylo možné se běžně setkat ještě před deseti lety, jiné je možné koupit a používat...

Od Amazonu po Voyo. Velký test streamovacích služeb našel obří rozdíly

v diskusi je 15 příspěvků

19. března 2024

Premium V jedné můžete vybírat z dvou set filmů a seriálů, ve druhé z osmi tisíc. V jedné je speciální...

Zemřel astronaut Stafford, který si ve vesmíru „podal“ ruku s Leonovem

v diskusi nejsou příspěvky

18. března 2024  19:10

Ve věku 93 let po dlouhé nemoci zemřel někdejší astronaut Thomas Stafford, který byl zapojený do...

Apple přidá do svých zařízení generativní AI, využije k tomu Google

v diskusi nejsou příspěvky

18. března 2024  13:34

Apple jako jedna z mála technologických společností nezachytil příchod vlny generativní umělé...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...