Podloženost a přitažlivost příběhu jsou evidentně dvě zcela nespojité nádoby. Jinak není možné, že se do pozornosti médií i veřejnosti znovu dostaly dohady o experimentech se sexem v beztížném prostředí. Dotazy novinářů i spekulace na internetu nakonec vyprovokovaly ke komentáři představitele ruského kosmického vesmírného programu Valerije Bogomolova.
"Neexistuje žádná oficiální ani polooficiální informace týkající se pohlavního styku nebo sexuálních experimentů ve vesmíru," řekl podle agentury tento náměstek ředitele ústavu pro otázky biomedicíny, zabývajícího se zejména lékařskou problematikou vesmírných letů. "Alespoň v dosavadní historii ruského a sovětského dobývání vesmíru se takový případ rozhodně nestal," zdůraznil.
Potvrdil také, že neví o žádné podobné události ani v americkém výzkumném programu. Dosavadní informace údajně označil za "pověsti, jimž není třeba přikládat váhu".
Dlouhá a marná stopa
Pověsti o tajných experimentech Rusů i Američanů se sexem ve stavu beztíže kolují téměř od počátku kosmonautiky, Moskva i Washington je však vždy oficiálně popíraly.
Pochybnosti vzbuzoval třeba sňatek Valentiny Těreškovové s jejím kolegou Adrianem Nikolajevem v roce 1963. Divoké dohady, zda se nemělo jednat o experiment na lidech, který měl za úkol i zkoumání sexu v kosmu, se nikdy nepodařilo vyvrátit. Ale samozřejmě ani potvrdit.
Spekulaci jsou o to nepochopitelnější, že ve vesmíru své manželství oba kosmonauti fyzicky naplnit nemohli. Letěli každý na jiné lodi. K dalším "sexperimentům" by pak v SSSR ani nebylo mnoho příležitostí. Výlet Těreškovové byl pro vedení ruského kosmického programu zřejmě tak traumatizující, že další žena letěla až za dlouhých 19 let.
Naposledy se pověsti o sexu vysoko nad námi probudily k životu v roce 2008, kdy blogosféra náhle z ničeho nic objevila v té době už osm let (sic!) starý článek novin The Guardian o údajném důkazu tajných pokusů NASA s pohlavním stykem na oběžné dráze.
Astronauti měli údajně v roce 1996 prověřovat, které pozice jsou skutečně fyzicky možné. NASA i Rusové tehdy vydali stejné dementi jako nyní Bogomolov. Dokument, na kterém bylo tvrzení založeno, nyní drtivá většina komentátorů považuje za podvrh.
Dohady o existenci "stokilometrového klubu" (výška 100 km se označuje za hranici vesmíru) ale ani to nezastavilo. Jen tiše bublaly pod pod povrchem, aby se čas od času znovu objevily. Jako nyní.
Na každém šprochu...
Na druhou stranu ovšem není pravda, že by se vesmírné agentury problematikou kolem sexu a vůbec vztahu pohlaví nikdy nezabývaly. Zvláště v USA, kde je ženské hnutí velmi silné, ji NASA nemůže pominout. Pořádá v tomto ohledu řadu odborných workshopů a seminářů, ale téměř jistě nic víc.
Ruský kosmický výzkum sice není pod takovým drobnohledem veřejnosti, ale experimentům v této oblasti se nevyhýbá, a to ani v posledních letech. Například pozemský experiment simulace letu na Mars se zabýval i otázkou vztahu obou pohlaví.
Ať už to bylo cíleně nebo ne, v posádce tehdy byla i jedna žena. Sexuální výzkum na programu nebyl, jisté - bohužel nepříjemné- poznatky v této oblasti ale pokus přinesl. Ruští dobrovolníci zřejmě při dvou příležitostech líbali kanadskou členku posádky i přes její odpor. Nic horšího se naštěstí zřejmě nestalo.
Každopádně členy následného experimentu Mars-500, který právě probíhá, jsou už jen a pouze muži.
