Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Na Zemi už nemají za co utrácet? Vesmírná turistika se znovu rozjíždí

Díky novým dopravním prostředkům se po více než dekádě vrátí na oběžnou dráhu bohatí turisté. A hned začnou překonávat rekordy: vydají se výše, na delší dobu a také poprvé přímo do volného vesmíru.
Kosmická loď Crew Dragon

Kosmická loď Crew Dragon | foto: SpaceX

Od počátku kosmonautiky dlouhá desetiletí platilo, že se do vesmíru vydávají jen speciálně trénovaní a vycvičení jedinci, které na jejich cestu do vesmíru připraví státní agentura, tedy NASA či Středisko přípravy kosmonautů v bývalém SSSR.

Určitou změnu přinesl koncem 70. let program Interkosmos, v jehož rámci se začali do vesmíru vydávat kosmonauté ze zemí východního bloku. Nelze ovšem hovořit rozhodně o „turistech“, z velké části se jednalo o vojenské piloty cvičené posléze v SSSR, kteří měli na oběžné dráze jasně určené úkoly. Ani  francouzští astronauti, kteří v 80. či 90. letech létali na palubách lodí Sojuz k Saljutu 7 či na stanici Mir, definici turisty nenaplňují.

Blíže turistice byly ovšem některé lety v USA, například lety kongresmana Billa Nelsona, senátora Jakea Garna a také Christy McAuliffe, která se měla vypravit do vesmíru v rámci programu „Učitel ve vesmíru“.

To nebyly trénovaní vojenští piloti či profesionální astronauté, na druhou stranu ovšem neplnily další základní podmínku, že si svou účast ve vesmíru zaplatili sami bez podpory státní instituce. Americká Federal Aviation Administration (FAA) tuto podmínku ještě rozvádí: vesmírný turista (účastník kosmického letu) je člověk, který si zaplatil cestu do vesmíru, ale není členem posádky či poskytovatele startu.

Další do party

Skutečných „turistů“ na oběžné dráze tedy bylo celkem sedm. Prvním byl Denis Tito, který na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) zavítal v roce 2001. Charles Simonyi si tuto cestu k ISS zaplatil dokonce dvakrát. Od roku 2009, kdy došlo k rozšíření posádky ISS na šest osob, ovšem pro turisty nebylo na palubě místo. A tak zatím posledním, kdo se na ISS podíval, byl Guy Laliberté, kanadský hráč pokeru.

Ruská strana se soustředila výhradně na dopravu posádek dlouhodobých expedic. Když si nyní začne americká strana dopravovat astronauty na vlastních lodích a Roskosmu tím zmizí zdroj nemalých příjmů, Rusové začnou místa znovu nabízet.

Firma Space Adventures má tak v současné chvíli u ruské strany obejdnané dva turistické starty. Dohodu o tom prvním uzavřela v únoru 2019 s tím, že k letu dojde v roce 2021. Dne 25. června roku 2020 pak uzavřela americká společnost Space Adventures s ruskou společností RKK Energija dohodu o dopravě turistů na ISS. Účastníky tohoto čtrnáctidenního letu budou dva zákazníci firmy spolu s jedním profesionálním ruským astronautem.

Christina Kochová během výstupu z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS)

Mise by se měla odehrát v roce 2023 a během pobytu pak bude mít jeden z komerčních účastníků možnost uskutečnit výstup do volného prostoru (EVA). Pokud k němu opravdu dojde, zapíše se dotyčný do dějin dobývání kosmu. Do dnešních dnů totiž platí, že všechny uskutečněné EVA prováděli profesionální astronauté. Ruský partner nabízí takovéto výstupy už řadu let, za 1,5 hodiny dlouhý výstup dotyčný zaplatí 15 milionů dolarů (informace z roku 2006), dodnes jej však nikdo neuskutečnil.

I americký byznys

Na rozdíl od prvního desetiletí 21. století však už Rusové nejsou jediní, kteří umí dopravit turistu na oběžnou dráhu. Společnost SpaceX už letos třikrát oznámila objednané starty vesmírných samoplátců – ovšem ve skutečnosti jde s největší pravděpodobností pouze o dva lety.

V únoru společnost Space Adventures oznámila dohodu se SpaceX o uskutečnění turistického letu na palubě lodi Crew Dragon. Posádku mají tvořit až 4 pasažéři, kteří při volném letu stráví na oběžné dráze přibližně 5 dní. Při svém letu nenavštíví ISS, ale měli by se pohybovat nad její oběžnou dráhou, která kolísá cca 408–410 kilometrů nad hladinou moře. Přesné parametry dráhy nebyly oznámeny, z hlediska vesmírné turistiky by měla být rekordní  – výše se zatím žádný turista nedostal. Let by měl proběhnout zhruba v první polovině roku 2022.

Příprava lodi Crew Dragon

Platící pasažéři budou mít údajně loď jen pro sebe, na palubě by neměl být žádný zaměstnanec SpaceX. Přesto budou pouze pasažéři. Podle Gwynne Shotwellové ze SpaceX bude let zcela automatický, alespoň jeden turista by však měl projít prodlouženým výcvikem, aby mohl plnit roli velitele posádky.

Situace by se měla změnit, pokud (až) bude dokončen vývoj lodi Starship. Ta bude výrazně prostornější než současný Crew Dragon, a tak lety s firemní posádkou budou dávat větší smysl. Gwynne Shotwellová věří, že Starship bude vozit lidskou posádku za 3–6 let.

V březnu pak přišla další zakázka. Společnost Axiom si u SpaceX zaplatila desetidenní cestu do vesmíru pro 3 platící zákazníky. Na rozdíl od předchozího startu nepoletí tito turisté jen na oběžnou dráhu, ale na osm dní zavítají i na palubu ISS. Mise je plánovaná na druhou polovinu roku 2021.

V květnu pak vyšla zpráva, že herec Tom Cruise se chystá točit svůj další film na Mezinárodní vesmírné stanici – a mohlo by se tedy zdá, že SpaceX bude mít dalšího zákazníka. Na základě dostupných informací a oznámených termínů však lze s velkou pravděpodobností prohlásit, že filmování je spojeno právě se zakázkou od Axiomu. Jinak řečeno, v březnu a květnu byl dvakrát oznámen stejný let.

Start rakety Falcon 9 s pilotovanou lodí Crew Dragon při misi DM-2.

Firma Axiom to sice sama nikdy nepotvrdila, ale celkem jasně to naznačuje tweet administrátora NASA Jima Bridenstina. Tom Cruise se na ISS nevydá sám, jeho spolucestující bude režisér připravovaného snímku, Doug Liman, který s Cruisem spolupracoval mimo jiné na filmu Na hraně zítřka. Další členy posádky zatím neznáme, ale jedním z nich bude zaměstnanec společnosti Axiom. Mohl by to teoreticky být například bývalý astronaut NASA Michael López-Alegría, který pro Axiom pracuje od roku 2017.

Tom Cruise si už údajně i zkoušel skafandr SpaceX a let by měl proběhnout v říjnu 2021. Mimochodem, Axiom tvrdí, že by mohl soukromníky vozit do vesmíru přibližně každého půl roku a už jedná s potenciálními pasažéry pro druhou a třetí misi.

Ve vesmíru byly dosud natočeny jen dokumenty a krátký film, takže Cruisův projekt bude prvním celovečerním filmem natočeným v kosmu. Podle nejnovějších informací nejspíš bude projekt zastřešovat studio Universal Pictures. Rozpočet by mohl dosáhnout až 200 milionů dolarů, přičemž většinu nejspíš spolknou náklady na start a související výcvik, který zajistí Axiom. Tom Cruise by si údajně mohl ve výsledku vydělat 30–60 milionů dolarů (bude film produkovat a také bude mít procenta ze zisků).

Astronaut NASA Scott Kelly strávil na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) 12 měsíců a ve volných chvílích fotil. Jeho snímky ze zrcadlovky Nikon dokumentují pohled astronauta na Zemi ve všech jejích podobách, jak je vidět z vesmíru. Na fotce je průlet polární září pozorovaný z ISS (28mm objektiv).

Snímek ještě nemá scénář, ale napsat by ho měl režisér Doug Liman. Na filmu se údajně bude kreativně podílet také Christopher McQuarrie, což je dlouholetý spolupracovník Toma Cruise. McQuarrie napsal nebo zrežíroval většinu filmů tohoto amerického herce v posledních letech (např. filmy Valkýra, Jack Reacher, Na hraně zítřka, Mumie nebo Top Gun: Maverick). Tato dvojice momentálně pracuje na natáčení dvou nových pokračování filmové série Mission: Impossible. McQuarrie bude chystaný vesmírný film produkovat a také poslouží jako příběhový poradce, avšak v Crew Dragonu nepoletí.

Zatím tedy víme o dvou turistických misích SpaceX, prezidentka firmy Gwynne Shotwellová ovšem nedávno uvedla, že firma má naplánované „tři až čtyři“ turistické lety. Podrobností o těch dalších se snad dočkáme v blízké budoucnosti. Firma údajně očekává, že po úspěšném dokončení mise DM-2 s prvními astronauty se ozvou další zájemci o turistické lety, ale není jasné, na čem je odhad založený.

Crew Dragon během vylovení z vody při misi DM-1

A co zaměstnanecká sleva?

Nabízí se také otázka, zda se do vesmíru nechystá někdo z vedení SpaceX, koneckonců, mají provozuschopnou loď pro posádku, nosnou raketu, možná by mohli dostat i zajímavou zaměstnaneckou slevu.

Zjevný kandidát na první zaměstnanecký let, Elon Musk, nedávno pro podcast časopisu Aviation Week takovou možnost odmítl. Údajně by se do vesmíru podíval rád, ale má tolik práce, že by si na let těžko našel čas. Zároveň připustil, že mise není bez rizika a on by nejdříve rád dokončil vývoj rakety Starship.

Pokud by přece jen letěl, je ovšem otázkou, zda by se o Muskovi skutečně dalo mluvit jako o turistovi. Názor autora těchto řádků je, že nikoliv. Už i proto, že Musk by si jako majitel firmy (SpaceX není veřejně obchodovatelná společnost – pozn. red.) pravděpodobně mohl zajistit libovolnou cenu.

Čeká se na slevu

Nejen SpaceX počítá s tím, že místa ve vesmírných lodích by neměla být pouze pro turisty. NASA plánuje změny ve financování provozu ISS a uvolní na ní místo „komerčním astronautům“, kteří by na stanici byli až měsíc. A ne za zábavou, ale s nějakým pracovním programem, například experimenty zajímavými pro jejich společnost či stát. Cena pobytu na ISS by měla být 35 tisíc dolarů (necelých 800 tisíc Kč) za den.

Nebylo ovšem příliš jasné, jak a kde bude tyto zájemce NASA získávat. Rok se s rokem sešel a tento příběh má své pokračování. Agentura 22. června 2020 uzavřela s firmou Virgin Galactic dohodu o zastupování a zajištění výcviku kandidátů pro program komerčních astronautů.

Virgin Galactic nemá raketu schopnou dopravit posádku na orbitální dráhu, a tak má úzce spolupracovat s oběma komerčními americkými dopravci. Pro SpaceX i Boeing to pak znamená, že jejich kosmické lodi dostanou více letových příležitostí.

Start nosiče Virgin Mothership Eve s podvěšenou lodí SpaceShipTwo (VSS Unity).

Oddělení lodí SpaceShipTwo (VSS Unity) od nosiče Virgin Mothership Eve před cestou k hranicím vesmíru.

Proč si však tyto astronauty SpaceX neshání a neplánuje vycvičit samo? Elon Musk v již zmíněném podcastu Aviation Week jednoznačně uvádí, že sedadla lodí Crew Dragon jsou zatím stále moc drahá. Jsou sice levnější než sedadla v lodích Sojuz či Starliner, přesto jsou daleko za hranicemi možností většiny světové populace. Ano, najdou se milionáři, které láká let do vesmíru, ale rozhodně to není něco, na čem by se dal rozjet pravidelný byznys. Z tohoto důvodu se v současnosti SpaceX nevyplatí investovat do infrastruktury.

Společnost chce počkat, až bude připravena ke komerčnímu provozu loď Starship. Ceny letenek na její palubě by měly být dost nízké na to, aby se množina potenciálních zákazníků výrazně rozšířila.

Virgin Galactic je v jiné situaci. Plánuje rozjet svůj byznys suborbitální turistiky a investice do zázemí a potřebné infrastruktury mají tedy v jejím případě smysl. Možných klientů je totiž podstatně více: sedadlo v lodi SpaceShipTwo má stát zhruba 250 tisíc dolarů (cca 700 tisíc Kč), za sedadlo v Crew Dragonu by se podle odhadů mohlo platit 55 milionů dolarů (1,2 miliard Kč).

Balistická NASA

Když jsme u společnosti Virgin, připomeňme její možný další zdroj příjmů. Agentura NASA 23. června 2020 oznámila, že v rámci programu komerčních astronautů otevřela NASA kancelář pro pilotované suborbitální lety. Jde o program velmi podobný tomu, který NASA opustila kdysi dávno v 60. letech. Tehdy se na suborbitální dráhu pod hlavičkou NASA vydaly první dvě pilotované mise lodí Mercury a stejným směrem mířily i některé lety experimentálního raketového letounu X-15.

První start raketového nosiče New Shepard společnosti Blue Origin.

Proč se k těmto letům NASA vrací? Vždyť v podobě ISS má k dispozici velkou výzkumnou laboratoř na oběžné dráze ISS, navíc má letouny upravené pro simulaci mikrogravitace při parabolických letech.

Důvod je zřejmě ten, že americká agentura hledá „zlatou střední cestu“. Parabolické lety jsou pro řadu případů příliš krátké a pořadník experimentů vysílaných na ISS je naopak příliš dlouhý. NASA tak chce využít veškerý potenciál, který soukromý americký sektor v současnosti nabízí, tedy nejen orbitální nosiče a kosmické lodi Crew Dragon a Starliner, ale i suborbitální raketu New Shepard firmy Blue Origin či suborbitální raketoplán firmy Virgin Galactic.

Text vznikl pro web ElonX.cz, který se věnuje zpravodajství o podnikatelských aktivitách Elona Muska, především pak společnosti SpaceX. Před vydáním byl redakčně upraven, originál naleznete zde.

Autor:
  • Nejčtenější

Evropa se vrátila do vesmíru. Nová raketa Ariane 6 úspěšně dokončila první let

Z kosmodromu Korou ve Francouzské Guyaně odstartovala nová evropská raketa Ariane 6. Loni se do vesmíru vydala na svou poslední cestu raketa Ariane 5. A protože je druhá a menší evropská raketa...

9. července 2024,  aktualizováno  10.7 6:25

Důmyslné zbraně příkazového řádku Windows

Někomu tento způsob ovládání může přijít archaický, jiný na něj nedá dopustit. Řeč je o ovládání Windows prostřednictvím příkazů. Příkazový řádek je nedílnou součástí tohoto operačního systému od...

12. července 2024

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Dynamitové beranidlo nahánělo strach – hlavně posádce. Zrod prasečích člunů

Třebaže se počátky ponorkové zbraně datují do raného novověku, teprve průmyslová revoluce z přelomu 19. a 20. století dodala lidstvu technologie, díky nimž se ponorné čluny staly opravdovými...

7. července 2024

KVÍZ: Poznáte vesmírné objekty podle obrázků?

Existuje řada krásných záběrů nebo jinak unikátních objektů v blízkém i vzdálenějším vesmíru, které pořídily dalekohledy umístěné ve vesmíru nebo sondy, které zkoumají Sluneční soustavu. Některé z...

11. července 2024

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Start Ariane 6 – kterak evropská kosmonautika dosáhla úrovně Severní Koreje

Pokud se podíváme na statistiku kosmických startů v roce 2023, tak v ní najdeme dvě entity, které uskutečnily tři starty do vesmíru. Evropa a Severní Korea. Což hodně vypovídá o stavu, do jakého se...

10. července 2024  17:49

SpaceX dostala dočasnou stopku, raketa Falcon 9 špatně vynesla satelity

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) pozastavil starty raket Falcon 9 od soukromé společnosti SpaceX. Stalo se to poté, co jedna z těchto raket neúspěšně umístila satelity na oběžnou dráhu....

13. července 2024  11:38

Před 100 lety vybojovalo Československo první zlatou olympijskou medaili

V pořadí VIII. olympijské hry se konaly od 5. do 27. července 1924 ve francouzské metropoli, nicméně již 4. května 1924 začaly některé soutěže na hrách. Zúčastnilo se jich 3089 sportovců (z toho 135...

13. července 2024

VIDEO: Pokochejte se přehlídkou unikátních tanků v provozuschopném stavu

Je považován za jednu nejlepších světových přehlídek provozuschopné tankové techniky na světě. Na Tankfestu v anglickém Bovingtonu se letos představila řada světových unikátů. Možnost vidět tyto...

13. července 2024

Co se opravdu stalo při katastrofické události staré 66 milionů let

Letos si připomínáme 33 let od oficiálního objevení obřího impaktního kráteru Chicxulub. Místa, kam dopadla planetka, která vyvolala katastrofu, jež způsobila jedno z největších vymírání na naší...

13. července 2024

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Lela Vémola je na starých fotkách k nepoznání. Takto vypadala před plastikami

Kamarádka Lely Ceterové, Petra Batthyányová sdílela na sociálních sítích osmnáct let starou fotografii, na které je se...

Třískovi jsem šest let platil letenky a hotel, vzpomíná Jan Hrušínský

Premium Táta Rudolf ho uměl pochválit, ale také pokárat. Jednou v šatně mu například vmetl, že mu celé představení zkazil svojí...

Zemřel dětský kamarád mimozemšťana Alfa. Herec usnul v rozpáleném autě

Zemřel herec Benji Gregory. Televizním divákům je známý jako Brian z populárního sitcomu 90. let Alf. Gregorymu bylo 46...

Jeden z nejhorších filmů vůbec slušně vydělává i po 30 letech od natočení

První filmová adaptace kultovní bojovky Street Fighter z roku 1994 se umísťuje v žebříčcích nejhorších snímků všech...

Oběti žrali vepři. Hororové zlo páchal sériový vrah ve svém Prasečím paláci

Injekce, motorové pily, sexuální orgie, motorkáři. A hladoví vepři. Scény, při nichž vyhasínaly životy vancouverských...