Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Vědci odkrývají záhadu vzniku supermasivní černé díry

Mitchell Begelman z Coloradské univerzity se dlouhodobě zabývá výzkumem supermasivních černých děr. Ve své poslední práci se pokusil odhalit, jak tato obrovská monstra nacházející se v centrech galaxií vznikají. Tvrdí, že přímým kolapsem z protogalaktického disku.

Pohlcení hvězdy černou dírou | foto: NASA

Proti tomu, že v centrech galaxií sídlí supermasivní černé díry, už dnes většina vědců nic nenamítá. Jak ukazují pozorování kvasarů, nejjasnějších objektů ve vesmíru, vyskytují se už v raném vesmíru (některé z nich jsou 13 miliard let staré) a jejich hmotnosti se často rovnají hmotnostem milionů až miliard Sluncí. Ale odkud se vlastně berou? A jaký je asi jejich původ? S odpověďmi na tyto otázky si moderní astrofyzika už tak jistá není.

Nejdřív hvězda, pak černá díra

Tradiční pohled na věc říká, že vznikají podobným mechanismem jako běžné stelární černé díry. Ty začínají poměrně skromně. Na počátku máme hmotnou hvězdu (nejlépe o hmotnosti 25 Sluncí a více), která po čase vybuchne jako supernova. Díky velké hmotnosti původní hvězdy ale nedojde ke vzniku neutronové hvězdy, časoprostor se před okolním vesmírem uzavře, vytvoří se horizont událostí, a tedy černá díra. Ta pak do sebe začne vtahovat okolní materiál, a tím přibývá na váze a zvětšuje se a zvětšuje, až dosáhne gigantických rozměrů. Na tom by nebylo zas tak nic zvláštního, kdyby …

Problém je v tom, že taková černá díra by už od samého začátku musela růst konstantní a ještě k tomu maximálně možnou rychlostí, kterou fyzici vůbec předpovídají. Ale jak dnes můžeme vidět, galaxie podle toho, zda má jejich centrální černá díra kolem sebe dost "potravy“, či nikoli, procházejí obdobími aktivity a klidu. Takže jak mohly supermasivní černé díry stihnout vyrůst?

Přímý kolaps z protogalaktického plynu

Druhou možností je, že supermasivní černé díry při svém zrodu stadium hvězdy prostě přeskočí. Vznikají přímo zahušťováním protogalaktického plynu. Právě tuto teorii již několik let neúnavně propaguje Mitchell Begelman z Coloradské univerzity, který začátkem září seznámil odbornou veřejnost s nejnovějšími výsledky svého výzkumu. Na zvěřejněné studii se mimo jiné jako spoluautor podílel i slavný astronom a známý popularizátor Martin Rees.

První galaxie a hvězdy se objevily poté, co vesmír po Velkém třesku ochladl natolik, že se původní vodík (a helium) mohl oddělit od temné hmoty a začal se působením vlastní gravitace smršťovat. Vznikaly zárodky budoucích hvězd, které na sebe postupně nabalovaly další plyn. Když ho bylo dostatečné množství, došlo k zažehnutí termonukleární reakce a její radiační tlak směřující ven pak zabránil gravitaci v dalším smršťování (Eddingtonova mez). Ale většina hvězd hromadí svůj materiál poměrně pomalu, co by se tedy stalo, kdyby bylo plynu více? Mohla by se pak látka shlukovat rychlejším tempem? Právě tím se ve své poslední práci zabýval Mitchell Begelman.

Spočítal, že pokud by akreční tok byl vyšší než několik desetin sluneční hmoty za rok, byla by hmota v zárodku hvězdy tak pevně vázána, že energie fúze by gravitaci nevyvažovala a dalšímu smršťování by nezabránila. Vytvořilo by se velmi husté, kompaktní jádro, které by se později zkolabovalo do černé díry.

Kvazi-hvězdy

Je ale možné, aby se materiál shlukoval tak rychle? Podle Begelmana ano, ale něco mu musí pomoct. Třeba gravitace temné hmoty v galaktickém halo. Pak může dojít k tak velkému stlačení jádra, až je z něj radiace doslova vytlačena ven, což způsobí, že vnější obálka začne zářit – vzniká tzv. kvazi-hvězda. Begelman tvrdí, že kvazi-hvězdy byly velice horké a dokonce jasnější než prvotní hvězdy. Ovšem jejich záře trvala pouze několik málo tisíc let.

Obrovské gravitaci nebyla schopna vzdorovat ani nukleární reakce v nitru kvazi-hvězdy, jádro dále pokračovalo ve smršťování a nakonec se z něj vytvořila černá díra o hmotnosti 10 – 20 Sluncí. Okamžitě začala pohlcovat hmotu z okolí, a protože jí ve vnější obálce kvazi-hvězdy bylo opravdu dost, černá díra narůstala maximálním možným tempem, až nakonec dosáhla hmotnosti milionů Sluncí.

Budoucnost ukáže

Možná nejzajímavější na celé věci je, že Begelman poměrně přesně předpovídá spektrum a teplotu kvazi-hvězd, což v principu umožňuje jejich detekci, zejména výkonnými teleskopy. Největší naděje se v tomto ohledu vkládají do vesmírného teleskopu Jamese Webba (JWST), který by měl být do kosmu vypuštěn v roce 2013.

Zdroj: arxiv.org, www.colorado.edu, www.astro.cz

Autor:
  • Nejčtenější

NASA ukázala, co byste viděli před možná nejbolestivější smrtí ve vesmíru

v diskusi je 140 příspěvků

10. května 2024  11:54

Superpočítače lze využít ke zpracování zajímavých úloh. Vedle hledání nových molekul pro léky,...

KVÍZ: Zapomenuté funkce domácí techniky, po kterých se už nikomu nestýská

v diskusi je 19 příspěvků

13. května 2024

Byly běžnou součástí životů vás, vašich rodičů nebo prarodičů. Většinu z nich dnes však nikdo...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Zastřešený tank z Cesty do pravěku konečně odhaluje své evoluční tajemství

v diskusi jsou 3 příspěvky

11. května 2024

Dramatický boj stegosaura s ceratosaurem byl ve filmu Cesta do pravěku jednou z nejznámějších scén....

Pět věcí, které byste s Windows měli dělat, ale možná neděláte, a naopak

v diskusi je 9 příspěvků

15. května 2024

Možná prakticky ihned po instalaci, při prvním spuštění nového PC nebo později deaktivujete některé...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Umělá inteligence od OpenAI má nový pohon. A rovnou ho dává zadarmo

v diskusi je 9 příspěvků

13. května 2024  20:34

Společnost OpenAI vůbec poprvé pořádala živé představení svých pokroků. Hlavní novinkou se stala...

Jak Muskova firma vyřešila problém prvního čipu v mozku člověka

v diskusi je 1 příspěvek

18. května 2024

Neuralink je jedna z firem Elona Muska, o které se mnoho mluví. V lednu totiž zavedli její...

Panasonic překvapil, jeden opuštěný operační systém nahradily dva nové

v diskusi je 14 příspěvků

17. května 2024

Düsseldorf (Od zpravodaje Technet.cz) Když odhlédneme od kvality zobrazovacího panelu a obvodů zpracovávajících obraz, je operační systém...

Proklatě krátkou lanovku v Záhřebu museli zpočátku cestující občas i tlačit

v diskusi je 5 příspěvků

16. května 2024

V Záhřebu najdeme pozemní lanovku, která patří mezi nejkratší zařízení svého druhu na světě. Délka...

Google chce měnit vyhledávání a také ukázal asistenta, který slyší a vidí

v diskusi je 12 příspěvků

15. května 2024  7:53

Společnost Google na výroční konferenci tradičně nazvané I/O, představila řadu novinek. Všechny se...

Bohužel nám to nevyšlo, oznámili manželé Pagáčovi rozchod po šesti letech

Herečka Patricie Pagáčová (35) a dramaturg Tibor Pagáč (32) se rozešli po pěti letech manželství. Žádost o rozvod zatím...

Moderátorka Petra Křivková-Svoboda přišla při tragické nehodě o manžela

Moderátorka poledních zpráv televize Nova Petra Křivková-Svoboda (41) v neděli ztratila svého manžela Ondřeje Křivku...

Zemřel Vlastimil Harapes. Baletní mistr Národního divadla i českých filmů

Ve věku 77 let zemřel tanečník a herec Vlastimil Harapes. Dlouhá léta byl sólistou baletu Národního divadla. Zahrál si...

Eurovizi vyhrál nebinární Švýcar Nemo. Nizozemce vyloučili za „výhružný pohyb“

Ve švédském Malmö rozhodli o vítězi letošní Eurovize. Stal se jím švýcarský nebinární zpěvák Nemo. Soutěž doprovázely...

Miss Czech Republic 2024 se stala studentka Adéla Štroffeková z Prahy

Vítězkou 15. ročníku Miss Czech Republic se stala studentka Adéla Štroffeková (21). Českou republiku bude reprezentovat...