Za zvýšení počtu hvězd "mohou" červení trpaslíci. Červený trpaslík je nenápadný typ poměrně chladných hvězd s extrémně dlouhou životností, od desítek miliard až po biliony let. Protože jsou tyto hvězdy ve srovnání se Sluncem relativně malé a málo svítí, astronomové je až donedávna nemohli v okolních galaxií nalézt. A tak jejich počty jen odhadovali.
Nedávno publikovaná studie ale tuto situaci dost podstatně změnila, Americkým vědcům se totiž podařilo stanovit mnohem přesnější odhad počtu červených trpaslíků. Co je snad ještě cennější, ověřili tento odhad skutečným pozorováním.
Počítání na Havaji
K měření použili astronomové nejmodernější prostředky, které jim nabídla havajská Keckova observatoř. Jen tak byli schopni v osmi obřích eliptických galaxiích odhalit slaboulinké signály, které červení trpaslíci vysílají.
Zkoumané galaxie se nalézají relativně blízko Mléčné dráhy, jejich vzdálenosti od nás se pohybují v rozmezí 50 až 300 milionů světelných let.
Červení trpaslíci jsou poměrně chladné hvězdy, obvykle třetinové velikosti a hmotnosti našeho Slunce. Že jde o nejpočetnější typ hvězd ve vesmíru se už vědělo, ale že je jich tolik, že se díky jejich množství hned ztrojnásobí počet všech hvězd ve vesmíru, to asi předpokládal málokdo.
Jenže přesně právě k takovým závěrům výzkumný astronomický tým pod vedením Pietra van Dokkuma z Yalské univerzity dospěl. "Kolik jich skutečně je, nikdo netuší," říká van Dokkum. "Různé teoretické modely předpovídaly široké rozpětí možností, ale naše výsledky odpovídají na dlouholetou otázku, jak početné tyto hvězdy jsou."
Rozdíly mezi galaxiemi
Vědci zjistili, že v eliptických galaxiích je asi 20 krát víc červených trpaslíků, než se dosud soudilo.
"Obvykle předpokládáme, že jiné galaxie jsou jako ta naše. Jenže náš výzkum ukazuje, že v jiných galaxiích mohou panovat jiné podmínky," tvrdí Charlie Conroy z Harvard-Smithsonianského střediska pro astrofyziku, který se na výzkumných pracích rovněž podílel.
"Tudíž náš objev by mohl mít velký vliv na naše pochopení toho, jak galaxie vznikají a vyvíjejí se," uzavírá.
Galaxie podle něj mohou například obsahovat méně temné hmoty, než ukazovala předchozí měření hmotností galaxií. Temnou "nesvítící" formu hmoty totiž prozatím dokážeme sledovat jen nepřímo, díky její gravitaci.
Triliony Zemí?
Van Dokkum vyzdvihuje ještě další významný rys svého výzkumu. S vyšším počtem hvězd se rovněž zvyšuje i počet planet obíhajících kolem nich. To v konečném důsledku znamená, že se tak i zvyšují naše šance na odhalení mimozemského života.
Asi není náhoda, že nedávno objevená exoplaneta, Gliese 581, na které by mohly být podle některých astronomů podmínky vhodné pro vznik života, rovněž obíhá kolem červeného trpaslíka.
"Existují asi trilióny Zemí obíhajících kolem těchto hvězd," poznamenává van Dokkum a dodává, že červení trpaslíci obvykle bývají starší více než 10 miliard let. Měly tak opravdu dost času na to, aby se na nich mohly vyvinout komplexní živé struktury.
"To je jedním z důvodů, proč se lidé o tento typ hvězd zajímají," vysvětluje Van Dokkum.
