Vše proběhlo podle plánu. Sonda InSight úspěšně přistála a v ranních hodinách 27.11.2018, sedm hodin po přistání, potvrdila i rozevření solárních panelů, které jsou nezbytné pro napájení palubních přístrojů.
Aaah...soaking up the Sun with my solar panels. After a long flight, and thrilling #MarsLanding, it feels great to get a good stretch and recharge my batteries. (Like, literally.) It’s just what I’ll need to really start getting in tune with #Mars. https://t.co/yse3VEst3G https://t.co/LpsiI0KNNz
Na Zem dorazil i první snímek ve vysokém rozlišení z aparatury IDC. Také podle telemetrie sondy InSight proběhl celý přistávací manévr přesně tak, jak bylo naplánováno.
Druhá fotografie pořízená sondou InSight po přistání 26.11.2018 na Marsu. Snímek zhotovila aparatura Instrument Deployment Camera (IDC) umístěna na 2,4 metrů dlouhé robotické ruce. V záběru planina Elysium.
Řídící mise v NASA potvrdili už večer 26.11.2018, že obdrželi signál ze sondy InSight na povrchu Marsu prostřednictvím CubeSatů MarCO i pípnutí z radiostanice InSight, která vysílá v pásmu X. V nadcházejících hodinách budou inženýři kontrolovat stav sondy.
O přistání na povrchu Marsu informovala sonda InSight ve 20:55 našeho času. A už o šest minut později (ve 21:01) od ní na Zem dorazil první snímek povrchu planety. Je sice zcela zasypaný prachem, ale pro vědce je potvrzením, že vše je v pořádku.
U všech uváděných časů je potřeba si uvědomit, že signál z Marsu na Zem putuje přes osm minut. Takže ve chvíli, kdy řídící středisko propuklo v jásot z úspěšného přistání, seděla sonda na planině Elysium právě už oněch osm minut a sedm sekund.
První snímek ze sondy InSight po přistání
My first picture on #Mars! My lens cover isn’t off yet, but I just had to show you a first look at my new home. More status updates: https://t.co/tYcLE3tkkS #MarsLanding https://t.co/G15bJjMYxa
V 19:30 byly dokončeny finální úpravy pro přistání kosmické sondy InSight na Marsu. Ve 20:47 zahájila sonda sestup do atmosféry ve výšce 124 kilometrů nad povrchem rychlostí 19 312 kilometrů za hodinu. Postupně zpomalila až na 8 kilometrů v hodině. Poslední fáze proběhla pomocí padáku, ten se sondě otevřel ve 20:51.
WHOOSH! My parachute is out. Time to say goodbye to my heat shield and stretch my legs. #MarsLanding https://t.co/TmcRoB94fU
Pozemní kontrola už na začátku manévru potvrdila, že natlakování pohonného systému stroje je dokončeno a vše je připraveno pro přistávací manévr.
CubeSaty MarCO, které vyletěly do vesmíru společně se sondou InSight.
Ve 20:16 orbitální sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) dala vědcům v řídícím středisku vědět, že je připravena zaznamenat data z InSight během sestupu. První informace byly dostupné prakticky ihned. Kompletní budou mít odborníci v řídícím středisku JPL v Pasadeně v Kalifornii pár hodin po přistání.
Ve 20:44 se sonda natočila do správné pozice, aby tepelné štíty ochránily sestavu při sestupu na povrch.
V pořádku se před devátou ozvaly i oba CubeSaty MarCO (podle Marca Pola - viz níže v článku), které přistání sledovaly a jako první o něm na Zem poslaly veškerá data.
Here. We. Go. In less than an hour, I’ll be on #Mars. Deep breaths, everyone. Whatever entry, descent and landing throw at me, I know my team has done all they can to help me take it all in stride. Watch LIVE: https://t.co/oig27aMjZd #MarsLanding
První fotka z CubeSatů MarCo zachycující Mars a část antény (pro pásmo X) satelitu dorazila pár desítek minut po přistání InSight. NASA ji ukázala na tiskové konferenci ve 23:00.
Jedna z prvních fotografií Marsu při přistání sondy InSight pořízená CubeSatem MaRCO. Pod obrázkem sedí (vpravo) zástupce NASA Andrew Klesh, šéf projektu Tom Hoffman a vedoucí vědec Bruce Banerdt,
Pro zajímavost doplňme, že NASA uskutečnila už sedm úspěšných přistání na rudé planetě. Od toho zatím posledního uplynulo šest let a bylo vskutku velkolepé. Na Mars tehdy dosedlo vozítko Curiosity. InSight je osmým v řadě. Takto přistání proběhlo:
Takto probíhá přistání sondy InSight 26.11.2018 na planetě Mars.
Nová sonda pro Mars - jak to bylo naplánováno
Následující text byl vydán ještě před přistáním sondy. Je proto psán v budoucím čase. Je zároveň důkazem, že se vědcům podařilo složitý manévr naplánovat opravdu přesně.
InSight je první meziplanetární sonda, která startovala ze západního pobřeží USA. Kalifornská základna Vandenberg je totiž určena především pro starty vojenských družic na polární dráhy kolem Země. Všechny ostatní meziplanetární sondy startovaly z floridského Mysu Canaveral, který má pro tyto účely geograficky výhodnější polohu.
Při startu měla InSight hmotnost 694 kilogramů, z toho 358 kilogramů „přistane na Marsu“. Přípravy na autonomní přistání zahájilo pozemní středisko už před šedesáti dny.
V pondělí, asi 47 minut před vstupem do atmosféry, začne zahřívání brzdících motorů. Následně se oddělí již nepotřebná část, která zajišťovala meziplanetární let a spojení se Zemí. Sonda vstoupí do atmosféry Marsu (ve výšce asi 128 kilometrů nad povrchem) rychlostí 22 700 km/h a přitom ji bude chránit oddělitelný tepelný kryt.
Atmosférickým třením se tato rychlost postupně sníží, aby se asi ve dvanácti kilometrech mohl rozevřít obrovský padák, který byl pečlivě vyzkoušen vysoko nad Zemí, kde je vzduch stejně řídký jako na Marsu. O vstupu sondy do atmosféry se dovíme ve 20:47 našeho času. Ve skutečnosti do ní sonda vstoupí o osm minut a sedm sekund dřív. Přesně tolik času totiž zabere informaci, než se dostane od 150 milionů kilometrů vzdálené planety na Zem.
V malé výši nad povrchem pak začne pracovat dvanáct motorů pro závěrečné brzdění. Přesné časování bude řídit palubní počítač podle okamžité situace, zejména podle údajů palubního výškoměru.
Celý přistávací manévr potrvá necelých sedm minut. O přistání či neúspěchu sondy se na Zemi dozvíme ve 20:53 našeho času. Čas přistání se může pochopitelně změnit. Záleží například i na tom, zda atmosféra planety v daném místě bude skutečně tak hustá, jak vědci dopředu spočítali.
Sonda InSight prostupuje atmosférou Marsu na přistání (ilustrace). Je 26.11.2018, krátce před devátou hodinou večerní.
Spolu se sondou na povrchu rudé planety přistanou i jména všech lidí, kteří se zapojili do programu Pošlete své jméno na Mars. Pro zajímavost připomeňme, že když na Mars v roce 2012 dosedalo vozítko Curiosity, říkalo se časovému okamžiku ohraničujícímu přistání, „sedm minut hrůzy“. Vědci totiž tehdy testovali dosud nejsložitější způsob přistávání.
Přistání poprvé pod dohledem
Silná raketa Atlas V vynesla pátého května na dlouhou cestu současně i dva miniaturní čtrnáctikilogramové subsatelity MARCO A a B (Mars Cube One), jejichž úkolem je sledovat průběh přistání. Je to poprvé, kdy budou mít konstruktéři možnost tento obtížný a komplikovaný manévr dodatečně podrobně prozkoumat a zjistit důvody případného neúspěchu. V případě úspěšného přistání budou u Marsu oba CubeSaty sloužit k retranslaci (přeposlání) slabého signálu z povrchu planety na síť pozemních stanic systému Deep Space Network (DSN) s parabolickými anténami o průměru 64 a 70 metrů. To vše ale jen do té doby, než se oba minisatelity vzdálí od Marsu, protože nezůstanou na jeho oběžné dráze.
Každý subsatelit nese miniaturní širokoúhlou kameru, panely slunečních baterií a radiovou aparaturu pro retranslaci. Při první zkoušce spojení po navedení na meziplanetární dráhu se ozvaly oba subsatelity kódem POLO (příjmení středověkého cestovatele Marca Pola – i odborníci mohou mít smysl pro humor.). Je to poprvé, kdy byl tak malý objekt (vypadá jako kostka a právě proto se nazývá CubeSat) vyslán do meziplanetárního prostoru.
Průzkum nitra planety
InSight při práci na Marsu v představě ilustrátora. Vlevo komplex seismometrů, vpravo tepelný detektor zavrtaný do hloubky pěti metrů.
Na rozdíl od řady předchozích sond není Insight (Interior Exploration using Seismic investigations, Geodesy and Heat Transfer) určen k pohybu po povrchu, ale je stacionární.
Jeho úkolem je průzkum nitra planety. K tomu nese dva zcela nové přístroje. Soubor tří citlivých seismometrů SEIS vyvinula francouzská kosmická agentura CNES pro registraci případných marsotřesení. Jak je známo u Země a Měsíce, z charakteru šíření seismických vln lze zjistit vlastnosti nitra planety.
Detektor pro měření tepelného toku z nitra Marsu dodala německá kosmická agentura DLR. Na sondě je instalován 2,4 metru dlouhý manipulátor, který opatrně položí komplex seismometrů ukrytých v ochranném obalu na povrch a na jiné místo přidá tepelný detektor, který se pak zavrtá pět metrů do hloubky.
Nové vozítko přistane na Marsu v roce 2021 v kráteru se jménem JezeroNa začátku dalšího desetiletí přistane na Marsu nové vozítko, které bude tuto planetu zkoumat. NASA po pečlivém výběru určila jako místo přistání kráter, který se jmenuje Jezero.  Kráter Jezero na Marsu |
Data z obou přístrojů se na sondu budou přenášet samostatnými kabely. Paralelně se mají rozvinout také dva kruhové panely slunečních baterií. Třetí experiment vyžaduje spolupráci pozemních stanic DSN. Z radiového signálu lze přesně určit, jak se mění vzdálenost mezi vysílačem a přijímačem. Z dlouhodobého měření pak planetologové dovedou zjistit, jak se mění rotace Marsu a poloha jeho rotační osy.
Pro přistání vybrali odborníci z 22 návrhů okraj planiny Elysium s hladkým povrchem a minimem kamení. Je to 600 kilometrů od místa, kde v roce 2012 přistálo právě vozítko Curiosity, které díky tomu, že nepoužívá sluneční baterie, ale jaderný generátor elektřiny, dosud pracuje bez ohledu na nedávnou celoplanetární prachovou bouři. Přistávací elipsa má rozměry 150 x 27 kilometrů a střed na 4,5° severní šířky a 135.9° východní délky.
Zjištění vnitřní struktury planet a vzájemné porovnání umožní zjistit které vlastnosti jsou společné a které odpovídají za rozdíly a pochopit dosavadní i budoucí vývoj Země.
