Další robotické vozítko amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Mars 2020 přistane na rudé planetě v kráteru Jezero. I když by se mohlo zdát, že je to název převzatý přímo z češtiny, není tomu tak. Jméno dostal kráter podle jednoho města v Bosně a Hercegovině, ale je pravda, že je podobné ve slovanských jazycích a opravdu znamená jezero.
Ale vraťme se k nadcházející misi. Místo dosednutí přístroje (podle předpokladů začátkem roku 2021) se pečlivě vybíralo pět let ze 60 zvažovaných lokalit.
„Oblast přistání v kráteru Jezero nabízí geologicky bohatý terén s útvary starými až 3,6 miliardy let, které by mohly potenciálně poskytnout odpovědi na důležité otázky planetární evoluce a astrobiologie. Získání vzorků z této unikátní oblasti způsobí převrat v našem pohledu na Mars a na jeho schopnost ukrývat život,“ vysvětlil důvody rozhodnutí šéf vědeckých misí NASA Thomas Zurbuchen.
Vizualizace pravděpodobné podoby roveru, který se má na Mars dostat v roce 2021.
Konkrétním místem má být deltové ústí (či jeho blízké okolí) pradávné řeky, která se kdysi vlévala do zhruba 45 kilometrů širokého a přibližně 500 metrů hlubokého kráterového jezera. Právě to je podle expertů příhodná lokalita, kde Mars 2020 může pátrat po stopách mikrobiálního života a zároveň pokračovat ve výzkumu historie a vývoje rudé planety.
„První skutečností přitahující pozornost je, že jezera na Zemi jsou velmi vhodná pro život a také tam život je. Druhou pak je, že delty jsou mimořádně dobré pro uchování známek biologického života, jakéhokoli důkazu života, který kdysi mohl existovat ve vodě tohoto jezera nebo na rozhraní vody a sedimentu,“ objasnil výběr místa vědec Kenneth Farley z Laboratoře tryskových pohonů (JPL) NASA, který se projektu Mars 2020 účastní.
Při vývoji Marsu 2020 vědci vycházejí z velmi úspěšného vozítka Curiosity, které na Marsu bádá od srpna 2012. Nový robotický výzkumník bude mít také hmotnost přibližně kolem jedné tuny a bude vybaven jaderným termoelektrickým generátorem.
Raketový jeřáb
I Mars 2020 využije přistávací systém s jeřábem vybaveným raketami, který se po sestupu marsovskou atmosférou bude vznášet nad povrchem a vozítko na něj opatrně spustí. Půjde však o vyspělejší systém TRN (Terrain Relative Navigation), který bude vyhodnocovat terén pod sebou a navede jeřáb nad místo mimo nebezpečné útesy, velké balvany a písečné pasti, přes něž by bylo obtížné přejet. Tato tři úskalí se v deltě u kráteru Jezero nacházejí.
Výbava vozítka, které se má k Marsu dostat v roce 2021
I přístrojové vybavení budoucího robotického badatele na Marsu bude pokročilejší. Podle dřívějších informací NASA bylo vybráno sedm přístrojů. Úplnou novinkou nebude kamerový systém Mastcam-Z se zoomem, který umí pořizovat i panoramatické a spektroskopické snímky. Nové ovšem bude další zařízení SuperCam, které dokáže díky chemickému a mineralogickému rozboru zjistit organické látky v povrchových horninách, zatímco přístroj PIXL bude na povrchu Marsu pátrat po chemických prvcích. Složení vzorků půdy a možný obsah organických látek bude zkoumat i zařízení SHERLOC.
Důležitým aparátem pro budoucí lidské výpravy je MOXIE - má zkoušet výrobu kyslíku z atmosféry Marsu, kterou tvoří oxid uhličitý. Ve výbavě bude i svého druhu „meteorologická stanice“ MEDA, jež bude zaznamenávat údaje o prostředí v okolí vozítka, jako jsou teplota, vlhkost, velikost a tvar prachových částic a rychlost a směr větru. Geologické podloží má pomocí radaru probádat přístroj RIMFAX.
Malý vrtulník
Vizualizace stroje, který by se měl v roce 2020 prohánět v řídké atmosféře Marsu.
Není zatím jisté, zda by se měl v rámci této mise dostat na Mars i malý robotický vrtulník, který je vyvíjen již od roku 2013. Je to stroj s trupem o velikosti softballového míčku s dvojitými protiběžnými listy, které se budou muset otáčet rychlostí 3000 otáček za minutu.
První vzdušný průzkumník bude mít za cíl především demonstrovat, že na Marsu mohou létat stroje těžší než vzduch, a vytyčit tak cestu strojům, které budou podrobně zkoumat rudou planetu ze vzduchu.
Levnější mise
Náklady projektu se mají pohybovat kolem 1,9 miliardy dolarů (43,3 miliardy korun). Na první pohled nejde o nic levného, nicméně je to přibližně o 600 milionů dolarů méně než prostředky vynaložené na misi Curiosity.
Startovací okno pro odlet Marsu 2020 ze Země se otevře 17. července 2020 s předpokládaným přistáním na rudé planetě 18. února 2021.
