Z webových diskusních stránek NASA se na internet dostal záběr z kolekce fotografií, pořízených průzkumnými vozítky Spirit a Opportunity na Marsu. Nápadně totiž připomíná kresbu, dosud známou zejména z pánských hospodských záchodků (jak je tomu na dámských, netuším, tam nedocházím). Když zavrhneme Photoshop, pak kdosi vyslovil úvahu, že jde o rozmar operátorů, kteří tak učinili zcela záměrně z uspávající nudy, jež jednoho večera zavládla v řídicím středisku v Jet Propulsion Laboratory.
Opportunity se prohání po povrchu Marsu od roku 2004. Za tu dobu stihlo najezdit přes 35 kilometrů
Řidič nemrava
Bylo by samozřejmě lákavé, představit si vtipálka, že vysílá povely na vzdálený Mars a tiše se pochechtává při představě, jak lidstvo nad vyfocenou scenerií posléze zkoprní údivem, ale také v mravním rozhořčení pozvedne káravě prst.
V jednom diskusním fóru se dokonce objevilo tvrzení, že jde o vydařený kousek nejmenovaného pubertálního synka taktéž nejmenovaného operátora, který se vloudil k řídicímu pultu ve chvíli, kdy si jeho taťka odskočil. Podle jiných je za vším Howard Wolowitz, který chtěl tímto parádním kouskem sbalit novou holku, protože Bernadettu má až příliš jistou. Co na to Sheldon není známo (Howard, Bernadett a Sheldon jsou postavy z populárního seriálu Big Bang Theory).
To vše jsou sice zábavné historky, ale naprosto nepravdivé a především nemožné. Řízení průzkumného vozidla totiž není záležitostí pár okamžiků. A vzhledem ke zpoždění signálu mezi Zemí a Marsem, a také s poukazem na nutnost značné dávky opatrnosti, by jakýkoli tanec za účelem vyrobení kresby ze stop kol netrval nikterak krátký čas. Takže i v pozornosti ochabující vedoucí směny v řídicím středisku a další kolegové by si rozjívenosti operátora všimli a jeho kousky by mu zarazili.
Jeden z četných diskutujících na internetu, Steven Lowe, se otázkou vzniku obrazce nezabýval, ale pohotově a vtipně připomněl dávnou legendu:
"Je to přece jasný symbol toho, že muži pocházejí z Marsu, a ženy z Venuše."
Mravnost nade vše
Jde pochopitelně o humornou náhodu, kterou vážně se tvářící vedoucí činitelé NASA nanejvýš označí za "politování hodnou nehodu", aby včas zarazili případné protesty ochránců mravopočestnosti. Bázlivec zavrtí hlavou a řekne, že on v tom všem spatřuje zobrazení pistole, suchar naopak sdělí, že na fotografii vidí pouze stopy roveru, kdy jedno kolo jeho podvozku zadrhávalo a druhé se protáčelo. Písek v podloží byl příliš sypký a zjevně vládlo bezvětří.
Genitálie raději neNa sondách Pioneer 10 a 11 byly vyobrazeny dvě postavy - muž a žena. Problém byl s tím, že obě postavy byly nahé a muž měl vyznačené genitálie.  Podoby plakety se vzkazem ze sond Pioneer 10 a 11 |
A my nenapravitelní a poťouchlí nemravové se zasmějeme. Nejen pobaveně nad kresbou, ale také nad přehnanou mravokárností, která už dávno vstoupila do výšin kosmických. Marcel Grün a Matouš Lázňovský na stránkách Technetu iDNES před časem připomněli jinou neméně úsměvnou historku.
Když se chystal start sond Pioneer 10 a Pioneer 11, jež měly prozkoumat některé z vnějších planet naší sluneční soustavy a poté zamířit do mezihvězdného prostoru, navrhl nezapomenutelný exobiolog Carl Sagan umístit na jejich paluby "zpáteční adresu", zapsanou obrázky a v matematickém kódu, srozumitelném podle všeobecně platných přírodních zákonů všem případným vesmírným civilizacím v celém známém vesmíru. Součástí bylo vyobrazení postavy muže a ženy, samozřejmě bez oděvu.
Vedení NASA přijalo Saganův nápad s porozuměním, ale jakmile se obrázek objevil v tisku, okamžitě se ozvaly protestující spolky na ochranu mravnosti i všelijací mravně pohoršení jednotlivci. Podle nich se vedení NASA rozhodlo za peníze daňových poplatníků poslat do kosmu čuňačinky. Někteří příliš přísní mravokárci tehdy dokonce požadovali zakrýt intimní partie muže a ženy černou páskou. Carl Sagan později s neskrývaným povzdechem konstatoval: "A to jsme ještě chtěli čárkou znázornit vulvu."
Rekordy mimozemských vozidel
"Už ho tam má, krasavice!"
Když se v červenci 1974 podařilo úspěšné připojení lodi Sojuz 14 s kosmonauty Popovičem a Arťuchinem ke stanici Saljut 2, tedy když se tyč spojovacího zařízení čnící z přední části kosmické lodi dostala v přední části orbitální stanice do vodícího kužele s otvorem uprostřed, Pavel Popovič prý nadšeně zajásal:
"Už ho tam má, krasavice!" Oficiální zpravodajství agentury TASS jeho slova ovšem přeložilo jako: "Hlásíme úspěšné spojení."
Kosmické výpravy byly ještě v 70. letech výrazně asexuální a jakékoli narážky na erotiku byly považovány přinejmenším za nežádoucí. Velikost myšlenky o velkolepé cestě lidstva do vesmíru přece nebylo možné jakkoli spojovat s lechtivými tématy, nebo dokonce s uštěpačnými narážkami. Takže pouze zasvěcení odborníci věděli o důsledcích sexuální abstinence kosmonautů při dlouhodobých letech, a jak se s tím někteří z nich vypořádávají sami. Přitom takřka za vyzrazení nejpřísnějšího státního tajemství byla považována poznámka, jak řešit problém s ejakulátem po masturbaci, aby neohrozil citlivé přístroje uvnitř orbitální stanice.
Sex ve vesmíruPsalo se o něm, ale pravděpodobně se nikdy nekonal. Přesto existují "tajné dokumenty" popisující speciální sexuální polohy s pásy i bez.  Oblíbená fáma: Světlana Savická se svými kolegy Džanibekovem a Volkem měli prý za úkol zplodit první kosmické dítě. |
A že se při dlouhodobém pobytu v beztíži výrazně snižuje libido, neboli erotická touha, to se nepatřilo veřejně komukoli sdělovat, protože šlo prý o přílišný zásah do soukromí kosmonautů a dokonce až o nežádoucí snižování jejich mužné pověsti.
V dřevních dobách výprav do kosmu v 60. letech se neslušelo nahlas promluvit ani o tom, jak "tam nahoře" chodí kosmonauti na záchod. Popis jednoduchého kosmického záchodku s trychtýřovitým nástavcem na penis byl v očích bdělých strážců mravopočestnosti letů do kosmu bezmála čímsi zapovězeným a nemravným, nemluvě už vůbec o ukázkách z návodu k použití.
A protože odříkaného chleba největší krajíc, nelze se divit tomu, že když se posléze objevily první fotografie tohoto na první pohled neohrabaného zařízení, následovaly všelijaké poťouchlé vtípky spíše hospodského stylu, zejména při absenci fotografie podobného zařízení pro kosmonautky.
Co tedy s fotkou z povrchu Marsu, která vzbudila pobavený rozruch na internetu? Možnou odpověď najdeme na jednom kanadském webu: "Více než čtyřicet roků po vyslání člověka na Měsíc malujeme penisy do povrchu Marsu. Vskutku žijeme ve zlatém věku techniky!"
