Až dosud nalezli astronomové asi 300 extrasolárních planet. Většina z nich jsou ale obří, plynné planety, tzv. horké Jupitery, které s "kamennou" zeměkoulí moc společného nemají. Planety podobné naší Zemi na svůj objev zatím stále čekají, ale zdá se, že jejich odhalení je už opravdu na spadnutí.
Nejmenší známá exoplaneta
Svědčí o tom poslední úlovek neúnavných exoplanetárních lovců celého světa, který počátkem tohoto měsíce ohlásili astronomové ze Španělské rady pro vědecký výzkum. V souhvězdí Lva, pouhých 30 světelných let daleko od nás, se jim podařilo lokalizovat extrasolární planetu jen o polovinu větší než Země!
"Myslím, že jsme už velice blízko, snad jen pár let, od objevu planety podobné Zemi," tvrdí Ignácio Ribas, vedoucí výzkumného týmu. Nová, podle všeho kamenná exoplaneta nese označení GJ 436c a spolu s dalšími, již dříve objevenými planetami, sídlí v soustavě okolo malého červeného trpaslíka.
Oběh kolem mateřské hvězdy jí trvá asi 5 pozemských dní, otočení kolem své vlastní osy zhruba 4 dny. Její hmotnost je sice 5krát vyšší než naší Země, ale i tak jde o suverénně nejmenší exoplanetu, která kdy byla nalezena.
Na novou planetu vědci vlastně narazili náhodou, když se snažili vysvětlit nepravidelnosti v pohybu jiné, tehdy již známé planety. Rozborem naměřených dat zjistili, že drobné výchylky má na svědomí přítomnost dalšího tělesa v systému – planety GJ 436c. Mimochodem, podobným způsobem byla před více než 100 lety objevena i planeta Neptun.
Příštích deset let rozhodne
Na objev tzv. obyvatelných planet (planet o velikosti Země obíhajících kolem svých hvězd ve vzdálenostech, které umožňují výskyt vody v tekutém stavu) si zřejmě budeme muset ještě nějaký čas počkat, ale pravděpodobně ne moc dlouho. Například Ignácio Ribas je skálopevně přesvědčen, že k tomu určitě dojde v příštím desetiletí.
V této souvislosti se nelze nezmínit o práci odborníků z Harvard-Smithsonianského střediska pro astrofyziku, kteří přicházejí se zcela novým zařízením pro detekci exoplanet velikosti Země.
Na rozdíl od současných přístrojů, které jsou v nejlepším případě schopny vystopovat planety 5krát těžší než Země (Ribasův objev byl tedy na samé hranici našich dnešních možností), by jejich laserová technologie měla poskytovat až stonásobné rozlišení. O svých výsledcích referovali 3. dubna na stránkách časopisu Nature.
"Nacházíme se na kraji nové éry v hledání exoplanet," říká vedoucí vývoje Chih-Hao Li. "S technologií, kterou vyvíjíme, budou astronomové konečně schopni objevit první opravdu Zemi podobné světy."
Zdroj: news.bbc.co.uk, www.sciam.com, www.cfa.harvard
