Ještě na konci května vypadalo počasí na Marsu klidně a vozítko Opportunity se chystalo na další průzkum vybrané strže v kráteru Endeavour, ve kterém se pohybuje už téměř deset let. Ale už v té chvíli se nad ním začala stahovat mračna – a kupodivu v tomto případě nejde jen o ohranou metaforu.
Vozítko a jeho pozemské operátory skutečně zaskočil nečekaně rychlý nástup písečné bouře, která v současné době pokrývá zhruba čtvrtinu povrchu Marsu. Vzhledem k tomu, jak řídká je jeho atmosféra, nehrozí, že by téměř patnáctileté vozítko bylo přímo poškozeno větrem či unášenými předměty. Ale prach v atmosféře zcela nečekaně rychle zakryl Slunce, a vozítko poháněné solární energií se tak ocitlo bez proudu.
Panoramatický snímek povrchu Marsu pořízený sondou Opportunity
Protože prachové bouře byly na Marsu pozorovány pravidelně, řídící počítač Opportunity je na takový vývoj událostí připravený. Když napětí v bateriích klesne pod 24 voltů, vozítko se uvede do „spánkového režimu“, ve kterém se odpojí prakticky všechny systémy (ve stejném režimu „spí“ během běžných nocí). To se zřejmě stalo i v tomto případě a vozítko se od té doby Zemi neozvalo.
Objektivně řečeno veteránovi průzkumu povrchu Marsu nehrozí příliš veliké nebezpečí a NASA oficiálně nemá obavy o to, že by se ze spánku neprobudilo. Ovšem členové týmu během rozhovoru s novináři a veřejností (záznam dostupný na YouTube) přiznali, že subjektivně se obav zbavit nemohou. Je to prý podobné, jako když máte blízkého člověka v nemocnici; byť vás lékaři ujišťují, že bude vše v pořádku, strachu se nikdy úplně nezbavíte. Nikdo se naopak nebojí o další vozítko Curiosity, které je na druhé straně planety a navíc ho pohání rozpad radioaktivního materiálu, nikoliv sluneční panely.
Suchý důkaz Opportunity o přítomnosti vody. Vozítkem pořízený snímek sádrovcové žíly na okraji kráteru Endeavour. Vrstva je silná je zhruba dva a půl centimetru, na délku měří asi 45 cm. Jde o minerál, který by na Marsu neměl vzniknout bez přítomnosti vody.
I u Opportunity převažuje nad obavami zvědavost, a to samozřejmě především ohledně nečekané změny počasí. Odborníci totiž například nemají příliš dobrou představu o tom, co bouři (a další podobné bouře pozorované v posledních letech a desetiletích) přesně spustilo a proč přišla tak náhle – rychleji než jiné pozorované prachové bouře na Marsu. Netuší také, jak dlouho může ještě trvat. Víme jen, že než si prach zcela sedne, bude to trvat týdny.
Opportunity byla jedním ze dvou vozidel v rámci mise Mars Exploration Rover (sesterské vozítko Spirit přistálo na Marsu o pár dní před Opportunity a svou činnost ukončilo v roce 2011. Opportunity odstartovalo 8. července 2003 s raketou Delta II 7925, přistávací modul dopadl na povrch Marsu 25. ledna 2004 po 203 dnech letu vesmírem. Sonda měla fungovat zhruba devadesát marsovských dnů (tedy necelých 93 pozemských dnů), ale plánovanou životnost překročila více než čtyřicetkrát.
Pravda, ne ve zcela bezvadném stavu. Už roky se rover pohyboval jen velmi pomalu a pozadu, aby šetřil své pravé přední kolo. Postupně odešlo i řízení levého předního kola (vozítko dál může zatáčet s pomocí dvou zadních kol, ale mělo původně čtyři řiditelná).
Meteorit Heat Shield Rock objevený sondou Opportunity na povrchu Marsu. Těleso s největší pravděpodobností tvoří železo a nikl.
Jinak je Opportunity v poměrně dobrém stavu a ostatní přístroje na palubě fungují. Včetně kamery, kterou by podle zkušeností týmu neměla bouře nijak poškodit, či zanést (prach na objektivu by měl podle dosavadních zkušeností brzy opadat).
Skvělé výsledky přitom Opportunity měla už během své „základní mise“. Velmi přesvědčivě doložila, že povrch, po kterém se pohybuje, byl v dávné geologické minulosti skutečně vystaven působení vody, a to nejspíše velmi slané. Poskytla i celou řadu dalších údajů o geologickém vývoji Marsu, včetně objevu několika fotogenických zajímavostí, jako je například meteorit Heat Shield Rock.
