První studie vzorku asteroidu Bennu starého 4,5 miliardy let, který NASA odebrala ve vesmíru a dopravila na Zemi, ukazují na vysoký obsah uhlíku a vody, což by mohlo naznačovat, že se v této hornině mohou nacházet stavební kameny života na Zemi.
„Vzorek OSIRIS-REx je největším vzorkem asteroidu bohatým na uhlík, který byl kdy na Zemi dopraven, a pomůže vědcům zkoumat původ života na naší planetě po celé další generace,“ řekl šéf NASA Bill Nelson.
Zkoumat je v příštích měsících a letech budou stovky vědců v 35 institucích po celém světě, další vědecké týmy budou moci o vzorky k vlastnímu výzkumu požádat za půl roku.
„Prvotní analýza ukázala, že jde o vzorky s hojným obsahem vody v podobě hydratovaných jílových minerálů. Ty obsahují uhlík, který můžete vidět, a to jak organické, tak nerostné molekuly,“ popsal Nelson v Johnsonově vesmírném středisku v americkém Houstonu.
Vědci doufají, že materiál z planetky Bennu pomůže zodpovědět některé otázky o původu života i tvorbě Sluneční soustavy. Tajemství, která se skrývají v horninách a prachu z asteroidu, budou zkoumána po celá desetiletí a nabídnou pohled na to, jak se Sluneční soustava formovala, jak mohly být na Zemi zasety materiály, které předcházely vzniku života, a jaká opatření je třeba přijmout, abychom se vyhnuli srážce asteroidu s planetou Zemí.
Stálým domovem vzorků bude (organicky nekontaminovaný) „čistý prostor“ v budově číslo 31 Johnsonova vesmírného centra. Po šesti měsících prvních analýz a třídění vytvoří NASA „katalog“, ze kterého budou moci vědecké týmy po celém světě žádat o vzorky a navrhovat výzkumy, které by provedly.
Pokud jejich návrh schválí odborný výbor, za dalších devět měsíců obdrží materiál z planetky Bennu pro potřeby vlastního zkoumání, popsala Nicole Lunningová, hlavní kurátorka projektu OSIRIS-REx.
„Dnešní odhalení se opírá o neuvěřitelnou vědeckou a konstrukční práci, překračuje kapacity jednoho týmu, jedné instituce, jednoho národa,“ uvedla Makenzie Lystrupová z Goddardova kosmického střediska. „Bylo vzrušující stát v Utahu na poušti a vidět schránku dopadnout na Zemi po sedmi letech ve vesmíru, našim týmům se podařilo téměř nemožné. Nejdůležitější část cesty ale začíná teď.“
Sonda přivezla vzorky z planetky, která by v budoucnu mohla narazit do Země |
Sedm let v kosmickém prostoru
Mise začala 8. září 2016 vypuštěním sondy do vesmíru. Vedle čipu s víc než 400 tisíci jmény zájemců, které NASA již takřka tradičně posílá do kosmu spolu s vědeckou aparaturou, se na cestu vydala digitalizovaná data s básněmi nebo obrázky, které jste mohli i vy zaslat před startem sondy.
Sonda po dvouleté cestě dorazila k planetce Bennu v prosinci 2018. Od té doby OSIRIS-REx další dva roky obíhala kolem ní, zkoumala ji a hledala vhodné místo k přistání.
V říjnu 2020 dosedla na povrch a robotickým ramenem vykopala kolem šesti tun materiálu, načež do své schránky nabrala množství hornin a prachu o objemu asi čajového šálku a hmotnosti 250 gramů, než se vydala na cestu zpět k Zemi.
Vesmírná sonda úspěšně nabrala vzorky planetky. Některé se však zaklínily |
S modrou planetou se však OSIRIS-REx opět shledala jen z dálky; schránky se vzorky vypustila při průletu kolem Země ze vzdálenosti zhruba 100 000 kilometrů a vydala se na další výzkumnou misi k planetce Apophis, která podle propočtů v roce 2029 proletí okolo Země ve vzdálenosti 32 000 kilometrů.
Schránka se vzorky se střetla se zemskou atmosférou v rychlosti až 43 000 kilometrů v hodině. Její tepelný štít ale vydržel enormní teplotu a schránka přistála ve vojenské oblasti v poušti amerického státu Utah.
Jméno planetce Bennu dal v roce 2013 devítiletý vítěz soutěže „Pojmenuj asteroid!“ Michael Puzio ze Severní Karolíny, kterému vesmírné plavidlo OSIRIS-REx připomnělo ilustraci egyptského posvátného mytického ptáka Benu.
24. září 2023 |