Pro NASA je to první na Zemi úspěšně dopravený vzorek z cizí planetky – a patrně půjde také o největší vzorek, jaký kdy lidstvo na planetkách odebralo. Odborný tým se v neděli 24. září úspěšně v Utahu trefit do oblasti o velikosti přibližně 58 krát 14 kilometrů.
„Je to jako házet šipky přes basketbalové hřiště a trefit terč na druhé straně,“ řekl již dříve šéf projektu Rich Burns.
Když OSIRIS-REx dosáhla určené vzdálenosti od Země, která odpovídá zhruba třetině vzdálenosti Měsíce od naší planety, na pokyn operátorů schránku vypustila. To nastalo podle plánu ve 12:42 SELČ.
„Dopplerovské údaje ukazují, že sonda NASA OSIRIS-REx vypustila své pouzdro se vzorky směrem k Zemi v 6:42 EDT (12:42 CEST), jak bylo plánováno, ze vzdálenosti 63 000 mil (101,4 tis. km) od zemského povrchu, což je přibližně třetina vzdálenosti Země od Měsíce,“ upozorňuje NASA.
Schránka letěla čtyři hodiny vesmírem, než vstoupila do pozemské atmosféry. Následný sestup na povrch trval necelých 15 minut.
Plán návratu kapsle se vzorky z planetky Bennu
Na zemi schránka dosedla pomocí padáků při rychlosti 18 kilometrů za hodinu. Váží zhruba 46 kilogramů a v průměru má jen 81 centimetrů, odborné týmy ji proto sledovali už od vstupu do atmosféry. Po dopadu na zem se musí sebrat co nejrychleji, aby se zamezilo případné kontaminaci. Její obsah pak prozkoumají odborníci v Johnsonově vesmírném středisku v texaském Houstonu.
Sonda, dlouhá šest metrů a vážící 2 100 kilogramů, při odevzdání vzorku nezpomalila, protože už dostala nové zadání. Zažehla motor a tentokrát se vypravila na cestu k planetce Apophis, která podle propočtů v roce 2029 proletí okolo Země ve vzdálenosti 32 tisíc kilometrů. Tato mise ponese název OSIRIS-APEX.
Sedmiletá mise
9. září 2016 |
Aktuální mise začala 8. září 2016 vypuštěním sondy do vesmíru. Vedle čipu s víc než 400 tisíci jmény zájemců, které NASA již takřka tradičně posílá do kosmu spolu s vědeckou aparaturou, se na cestu vydala digitalizovaná data s básněmi nebo obrázky, které jste mohli i vy zaslat před startem sondy.
Sonda po dvouleté cestě dorazila k Bennu v prosinci 2018. Od té doby OSIRIS-REx prováděla průzkum tělesa a připravovala se na splnění hlavního úkolu.
21. října 2020 |
Před dvěma lety pak předvedla několikahodinový velkolepý manévr, při kterém sestoupila z oběžné dráhy planetky Bennu a pomocí robotické paže se na pár sekund dotkla jejího povrchu, kde stlačeným dusíkem rozvířila prach a další materiál, který pak nasála.
Splnila tehdy jeden z cílů mise, když na tomto víc než 322 milionů kilometrů vzdáleném objektu s katalogovým číslem 1999 RQ36 provedla předepsané úkoly a poté se od planetky znovu odpoutala do bezpečné vzdálenosti.
7. března 2019 |
I když byl celý složitý proces několikrát testován, nepovedl se podle představ. Víko sběrné nádoby se odchlíplo kvůli větším úlomkům kamenů a část sebraného vzorku ze schránky unikla. I přesto vědci NASA předpokládají, že se podařilo uchovat dostatek materiálu – asi 250 gramů.
Asteroid, který navštívila, je přibližně stejně vysoký jako Empire State Building a mohl by koncem příštího století potenciálně ohrozit Zemi. Podle současných výpočtů je tu pravděpodobnost 1 : 2 700, že Bennu zasáhne naši planetu během jednoho z jejích blízkých průletů.
Na návrat domů se sonda OSIRIS-REx vydala přibližně v polovině roku 2021. Přistání vzorků na Zemi proběhlo podle původního plánu 24. září 2023.
Vesmírný stroj velikosti minibusu pro 15 lidí tak urazil do roku 2023 přes 6,5 miliardy kilometrů na cestě k asteroidu a zpět. Náklady na misi jsou asi 800 milionů dolarů (zhruba 18,5 miliardy korun). Tento let je třetím v rámci programu New Frontiers. První dvě mise New Horizons a Juno již přispěly ke studiu vnější Sluneční soustavy a jsou stále v provozu.
OSIRIS-REx není jediná sonda, která se zaměřila na odběr vzorků a jejich dopravu na Zemi. Před víc než čtyřmi roky se podobný manévr povedl japonskému stroji Hajabusa 2, který úspěšně přistál na asteroidu Rjugu a získal jeho podzemní vzorky. Byl to již druhý projekt japonské vesmírné agentury JAXA zaměřený na průzkum asteroidů a přepravu vzorků na Zemi.
První sondu Hajabusa japonští vědci vypustili v roce 2003 a její let byl úspěšný, i když návrat zkomplikovaly technické problémy. Pouzdro se vzorky nakonec na Zemi přistálo v polovině roku 2010.
