"...ale protože motor centrálního stupně nosné rakety by se vypnul se zpožděním, místo na plánovanou oběžnou dráhu ve výši 180 – 230 km by se loď dostala na dráhu s perigeem 180 km a s apogeem 327 km."

tak by, nebo doopravdy? Dále v článku se pracuje s údajem ,že let probíhal na špatné dráze, takže to by, by tam nemá co dělat? Nebo je špatně pak zbytek článku? Nebo by to měl někdo by napsat by lépe? Protože pak to nedává smysl. A kdo se v událostech neorientuje, tak ví kulový a diví se, co nechtěli Gagarinovi ze země říci za potíže a proč by tedy neměl být let v pořádku.

....A do zamýšleného data startu koncem března nebo na začátku dubna 1961 se nedalo stihnout najít nějaké odpovídající řešení. Situaci proto charakterizuje věta, kterou si tehdy zapsal Nikolaj Kamanin do svého deníku: „Musíme věřit, že loď přistane na území SSSR.“

Tomu nějak nerozumím? Jaké je jiné rozumné řešení na přistání tam kam chci, než výpočet dráhy letu a výpočet a nastavení orientace lodi a správné brždění? Jako že jiné správné lodi by v rámci "odpovídajícího řešení" nad mořem ještě poletovaly? nebo jak si to autor představuje to správné řešení této "problematické okolnosti příprav"?

nechce nám snad autor naznačit, že dráhu letu neuměli počítat?

Označení kosmonaut není v případě Gagarina přesný - neobletěl Zemi a netrávil v kosmu alespoň 90 minut. Nicméně je to rozhodně nejobdivuhodnější výkon v historii dobývání vesmíru.

Astronaut je člověk v americké lodi, který se dostal nad 100 km (podle NASA - definováno vpodstatě podle letu A.B. Sheparda, Gagarin je definicí kosmonauta - kosmonautem je každý, kdo udělá alespoň to, co Gagarin. FAI měla nějaké vlastní definice, které Gagarin nesplnil, ale co jako? Jinak článek by potřeboval očistit od těch nadbytečných "by" - je to zmatek. Sověti tak utajovali, až sami neví, co se vlastně stalo. Takže by nebylo špatné nakonec uvést, jestli ten zvrat nestojí jen na jedné teorii někoho, kdo u toho vůbec nebyl. Po 55 letech je to už spíš jen teorie.

Zajímavý a hezký článek.

Akorát si tam opravte výraz -Potřebné poklady- (vypadlo vám tam zřejmě písmenko d). I když v dnešní době, by ty chybějící podklady byly opravdovými poklady...

V roce 1957 s první družicí na oběžné dráze a v dubnu 1961 s prvním člověkem v kosmu. Další významný úspěch se Sovětům podařil v roce 1966. Před 50 lety, 31. ledna 1966, Sovětský svaz vypustil do vesmíru stanici Luna 9, která o čtyři dny později jako první zařízení vyrobené člověkem měkce přistála na Měsíci

Njn, a co jako?

Připomínám, že dnes je 35. výročí první mise raketoplánu (STS-1)

To Alan Shepard a John Glenn dostali do svých kabin počítač, na kterém měli neustále přehledně zobrazeny všechny parametry své dráhy.

Počítač- moc bych to nepřeháněl, byl to spíše takový lepší kalkulátor. První skutečný specializovaný počítač neslo až Apollo. A i tam byl velký problém jej zkonstruhovat, tak, aby nezabíral dvě skříně.

To hloupe utajovani vseho za kazdou cenu prispelo k tomu, ze dodnes v Rusku neni NIKDO, kdo by mohl spolehlive popsat jak tehdy jednotlive lety probihaly. Ani pametnici se na nicem nemohou shodnout. V CSSR jsme si neco podobneho zazili take. Nikdo nic o nicem nevedel.

I tak ,,moloděc"

Když si uvědomíme kam pokročila technika a že v mikrovlnce máme dokonalejší čip jak dřív v raketách, klobouk dolů.

Článek pěkný, škoda, že je trochu dlouhý a nepřehledný.

No nic, budeme se těšit na příště, kdy se (snad) dozvíme,jak to doopravdy bylo.