Merkur se od slunečního kotouče posouvá nejvíce o 28 stupňů na východ nebo západ. Nyní, v polovině března máme večer po západu Slunce šanci zařadit se mezi ty šťastné, kteří jej mohou spatřit pouhým okem.
V nebeské navigaci nám výjimečně pomůže jasněji zářící planeta Jupiter, král planetárního systému. Protože koncem soumraku je nad západním obzorem pozorovatelný nízko nad obzorem poblíž slabšího Merkuru. Stačí se tedy rozhlédnout a nízko nad obzorem najít nejzářivější bod. To bude Jupiter. Kousek od něj pak bude výrazně méně zářit Merkur. Samozřejmě za předpokladu, že to dovolí počasí.
Merkur bude 23. března v tzv. maximální východní elongaci – tedy téměř 19 stupňů od Slunce. Pak již bude navigační Jupiter stále dříve zapadat.
První umělá družice Merkuru začne kroužit v pátek
Při svém pozorování můžeme držet palce i kosmické sondě Messenger (Mercury Surface, Space Environment, Geochemistry and Ranging), která se letos v noci ze 17. na 18. března má stát první umělou družicí Merkuru.
Není jednoduché zachytit se u planety, letící kolem Slunce rychlostí až dvojnásobnou, než se kolem Slunce pohybuje Země (jako nyní poblíž perihélia ve vzdálenosti 46,1 milionů kilometrů, kdy Merkur letí rychlostí 60 km/s).
Na své cestě je sonda Messenger už od srpna 2004, urazila kolem osm miliard kilometrů a za tu dobu 15× oběhla kolem Slunce, proletěla v těsné blízkosti Země, dvakrát Venuše a třikrát i Merkuru samého, aby se její rychlost postupně upravila tak, že k navedení na dráhu kolem Merkuru jí stačí přibrzdění hlavním raketovým motorem na hydrazin a oxid uhličitý. Jeho tah je 660 Newtonů.
Oběžná dráha Messengeru kolem Merkuru
K dlouho připravované události dojde ve vzdálenosti 155,06 milionů kilometrů od Země, takže o situaci na sondě se na Zemi dozvíme o téměř devět minut později.
Nejprve se sonda natočí v prostoru tak, aby tryska motoru mířila proti směru letu. 18. března v 01:45 našeho času se motor zapojí na 14 minut a další asi minutu budou v provozu ještě malé trysky na hydrazin stabilizačního systému (tah 22 N a 4,4 N).
Za čtvrt hodiny se sníží rychlost sondy o 0,86 km/s, přičemž motory spotřebují 31 % pohonných látek, kterých bylo před startem natankováno přes 600 kg. Většina se už spotřebovala na korekce dráhy během dosavadního letu, takže na aktivitu kolem Merkuru zbývá asi 10 %. I to však umožní nejméně roční provoz.
Oběžná dráha kolem Merkuru bude ležet ve výšce 200 až 15 200 km s periodou 12 hodin při sklonu 80 stupňů. Osmnáctého března v pátek ráno kolem osmé hodiny našeho času už budeme detailně vědět, jak to všechno dopadlo. Po průletu sondy apocentrem dráhy začne její první oběh.
Bude stačit jeden rok k nalezení všech odpovědí na otázky, které odborníky zajímají? Pokud ne, již nyní se dokončuje další kosmická sonda, Beppi Colombo, připravovaná evropskými a japonskými specialisty. Má startovat v létě 2014, ale k cíli se dostane až roku 2020.
