Sonda Čchang E-3 je další fází čínského programu zkoumání Měsíce poté, co byly na oběžnou dráhu Měsíce vypuštěny družice Čchang E-1 (říjen 2007) a Čchang E-2 (říjnu 2010), jejichž úkolem bylo detailní pozorování a fotografování souputníka Země.
Let mise začal v neděli večer v 18:30 našeho času a probíhá zatím bez komplikací. "Sonda vstoupila na určenou oběžnou dráhu," prohlásil Čang Čen-čung, který vede kosmické středisko Si-čchang v centrální Číně. "Start byl úspěšný." K Měsíci má dorazit 6. prosince.
Ilustrace čínského měsíčního robotického vozítka
K Měsíci směřuje šestikolové robotické vozítko pojmenované Nefritový králík, které má zkoumat lunární povrch. Zlatě zbarvené měsíční vozítko je schopno zdolat třicetistupňové stoupání a pohybovat se rychlostí 200 metrů za hodinu. Čínské lunární vozítko je vybaveno například radarem, kamerami, či spektrometrem. S komunikací s přistávacím modulem pomůže i Evropská kosmická agentura. Využije k tomu 35metrovou anténu ve Španělsku.
Přistání na povrchu Měsíce se podle serveru SpaceFlightNow očekává 14. prosince v oblasti označované jako Záliv duhy (Sinus Iridium). Pokud sonda bez problémů dosedne, stane se Čína po Spojených státech a někdejším Sovětském svazu teprve třetí zemí, která na Měsíci zvládla takzvané měkké přistání.
Velkolepé plány
Nejnovější mise Čchang E-3 je klíčovou etapou v čínském vesmírném programu. Kolem roku 2017 se Čína chystá vypustit k Měsíci sondu, která by měla dopravit zpět na Zemi vzorky měsíčních hornin. Celý projekt je přípravou na vyslání prvního čínského kosmonauta na Měsíc, které Peking plánuje okolo roku 2020.
Dobývání Měsíce je dalším krokem ambiciózního čínského vesmírného programu. Po někdejším Sovětském svazu a USA se v roce 2003 stala Čína teprve třetí zemí, která dokázala vlastními silami vynést na oběžnou dráhu člověka.
Poslední vesmírnou misi s lidskou posádkou Čína uskutečnila v červnu, kdy trojice kosmonautů, včetně jedné ženy, strávila 15 dnů na oběžné dráze a s kosmickým plavidlem Šen-čou 10 zakotvila u čínského experimentálního modulu. Šlo o další krok ve snaze Číny umístit do roku 2020 na oběžnou dráhu vlastní obdobu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) - více zde.
Při zkoumání Měsíce nejde Číně pravděpodobně jen o prestiž. Její mise se budou snažit na Měsíci najít také využitelné suroviny. Těžba surovin ve vesmíru je momentálně velké téma, více například zde. Vzdálenější plány počítají i se zřízením stálé základny na povrchu Měsíce.
