Astronomové objevili hvězdu, která by neměla existovat

aktualizováno 
Vědci z Evropské jižní observatoře (ESO) vypátrali hvězdu, jejíž chemické složení do jisté míry odporuje v současnosti uznávané teorii hvězdného vývoje. Podle ní by ani neměla existovat.

Nově objevená hvězda SDSS J102915+172927 dělá kvůli nedostatku těžkých kovů astrofyzikům vrásky. | foto: ESO

Nenápadná hvězda v souhvězdí Lva, jež nese katalogové jméno SDSS J102915+172927, se skládá téměř výhradně z vodíku a helia. Všechny další prvky těžší než helium, kterým astronomové říkají zjednodušeně "kovy", ve hvězdě až na výjimky chybí.

Zakázaná zóna

"Obecně uznávaná teorie předpovídá, že takové hvězdy, tedy o malé hmotnosti a s tak extrémně nízkým obsahem kovů, by neměly existovat, protože mračna zárodečného materiálu, ze kterého hvězdy vznikají, by nemohly nikdy zkondenzovat," vysvětluje problém, na který vědci narazili, Elisabetta Caffauová, vedoucí autorka studie nedávno uveřejněné v prestižním vědeckém časopisu Nature.

"Hvězda je tak slabá a chudá na kovy, že jsme v ní při prvním pozorování byli schopni detekovat pouze jeden těžší prvek, a sice vápník," tvrdí další astronom, Piercarlo Bonifacio, který se na výzkumu rovněž podílel.

Objev zmíněné hvězdy přichystal astronomům nemilé překvapení, neboť hvězda svým chemickým složením spadá do tzv. zakázané zóny až dosud přijímané teorie hvězdného vývoje. Její existence tedy mimo jiné znamená, že zřejmě nastává čas zrevidovat některé teoretické modely popisující formování hvězd.

Až 20 000krát méně kovů než ve Slunci

Podle dosud platných kosmologických teorií oba nejlehčí prvky - vodík a helium -vznikly krátce po Velkém třesku, společně s nepatrným množstvím lithia. Všechny další chemické elementy měly vzniknout teprve později, v prvních hvězdách a posléze měly být rozmetány do okolního prostoru při explozích supernov.

Z takto vytvořeného mezihvězdného materiálu pak měla vzniknout další generace hvězd, jež měla být bohatší na kovy. To ovšem, jak se zdá, u objevené hvězdy neplatí.

"Hvězda, kterou jsme zkoumali, je však na kovy extrémně chudá, což znamená, že je i velmi stará," říká další člen výzkumného týmu Lorenzo Monaco. Z obsahu kovů lze totiž odhadnout stáří hvězd, čím méně kovů hvězda obsahuje, tím bývá starší.

Vědci naměřili, že objevená hvězda má asi 20 000krát méně kovů, než je ve Slunci. Z toho usuzují, že hvězda je pravděpodobně starší více než 13 miliard let, tudíž by mohla být zároveň i jednou z nejstarších známých hvězd vesmíru.

Zdroj: www.eso.org

Autor:

Nejčtenější

Miliony uživatelů řeší problémy s Windows 10. Někomu i zrudla obrazovka

Aktualizace Windows 10

Kontrola aktualizací Windows se v poslední době Microsoftu nedaří tak, jak by měla. Nové aktualizace přinášejí řadě...

USA by mohly prohrát omezený konflikt s Čínou, soudí vědci ze Sydney

Americká ponorka USS Hawaii na manévrech RIMPAC 2018 u Havajských ostrovů

Vojenská nadřazenost Američanů v Jihočínském a Východočínském moři je věcí minulosti. Jejich ozbrojené síly jsou...

Firma chtěla krávy bez rohů. Na zvláštní chybu přišli, než zvíře snědli

Geneticky modifikovaný organismus (v tomto případě kráva)

Americká společnost se pokusila genetickou úpravou skotu zbavit krávy bolesti a chovatele práce. Vytvořila plemeno bez...

Dosud neprozkoumaný hrad Karla IV. vydá tajemství. Jsme na samém začátku

3D model Karlova hrádku

Archeologové, historici, památkáři, architekti a geofyzici odhalují první tajemství Karlova hrádku. Nechal si ho pro...

Podílel se na revolučním objevu. Teď se bojí, jak ho veřejnost přijme

Samuel Sternberg se podílel na objevu nástroje na editaci genu (CRISPR)

Geneticky modifikované děti jsou nezodpovědný, hloupý experiment, myslí si Samuel Sternberg. Americký genetik, který se...

Další z rubriky

Indická loď míří k Měsíci. Udělá mu 3D snímek a vysadí na něm vozítko

Indická vesmírná loď Čandrájan-2 obsahuje přistávací modul Vikram a satelit,...

Indie je na dobré cestě k tomu, aby se stala čtvrtým státem, kterému se povede měkké přistání na Měsíci. V noci na...

První malý skok směrem k Marsu. SpaceX vyzkoušela nový stroj

Starhopper v texaském zkušebním středisku v březnu 2019

Společnost SpaceX poprvé dostala do vzduchu nový experimentální stroj Starhopper. Ten je součástí vývoje nového typu...

Zemřel letový ředitel NASA Christopher Kraft. Byl u Apolla i Mercury

Chris Kraft v původním řídícím středisku v Johnson Space Center v Houstonu,...

Ve věku 95 let v pondělí v Houstonu zemřel bývalý letový ředitel americké Národní agentury pro letectví a vesmír (NASA)...

Ve vesmíru málem došlo ke srážce satelitů. Na oběžné dráze neplatí pravidla

Místo potenciální srážky družic ESA a SpaceX 2. září 2019

Jeden ze satelitů společnosti Elona Muska se málem střetl s družicí evropské agentury ESA. Byť se mnohokrát psalo, že...

Najdete na iDNES.cz