Svět se zase jednou pootočil trochu rychleji. Oficiální představení revolučního operačního systému Windows 95 udělalo 25. srpna 1995 z počítačů fenomén, který chce mít každá domácnost a může jej používat opravdu kdokoli.
Fenomén, který nepatří jen do kanceláří a neslouží jen k práci. Billu Gatesovi stačilo rozložit práci na obrazovce do oken a přidat jedno tlačítko s prostým nápisem: START.
Miliony pro Rolling Stones
Internet znalo tehdy jen pár lidí, globalizace byla ještě poněkud futuristickým pojmem. Přesto se společnosti Microsoft podařilo předat celému světu jednoduché sdělení: Chystáme převratnou novinku. Počítačovou revoluci.
Vizionář Bill Gates později říkal: „Byl to geniální marketing.“ Zaplatil za něj stovky milionů dolarů a vyplatilo se mu to. Do reklamního hávu byla oděna Empire State Building v New Yorku, stejně jako slavná televizní věž v Torontu.
Hovořilo se o osmi milionech dolarů pro Rolling Stones za jejich hitovku Start Me Up!. Zkrátka jistě nepřišli ani seriáloví Přátelé v zastoupení božské Rachel (Jennifer Anistonová) a neodolatelného Chandlera (Matthew Perry), kteří natočili jakýsi manuál pro nové uživatele.
Oficiální představení se odehrávalo v univerzitním washingtonském kampusu Redmont, nad hlavou horkovzdušné balony, modrá obloha, jen sem tam nadýchané mráčky. Přesně ty, na které jsme byli později u Windows tolik zvyklí.
A na pódiu Bill Gates. Ještě to nebyl ten důstojný pán se šedinami, už byl bohatý, ale ještě nebyl nejbohatší. Už tehdy věděl, že právě spustil terno. Oslavil to spontánním tanečkem.
Za prvních pět týdnů se prodalo sedm milionů kopií Windows, přičemž jedna stála 200 dolarů. Systém se velmi rychle stal světově nejrozšířenějším a veškerou konkurenci poslal na několik následujících let přešlapovat do stínu.
Byl to zlatý věk počítačových technologií, minimálně každý rok a půl se na trhu objevovaly zásadní novinky, zvyšoval se výkon, zlepšovala se grafika. A celý svět to sledoval otevřenými Windows neboli Okny.
Uživatelská revoluce
Nejvýraznějším krokem kupředu byl fakt, že Microsoft dokázal stvořit uživatelsky příjemné prostředí. Zavedl kouzelné tlačítko Start, s jehož pomocí se spouštěly aplikace. Fungovala lišta, na které se myší dalo přepínat mezi jednotlivými programy přehledně otevřenými v oknech. Počítáme v jednom okně, píšeme v dalším, legendární miny či solitaire si zahrajeme zase v jiném. Úplně jasné, jednoduché.
Žádné složité programování a příkazy. Najednou si mohl k obrazovce sednout opravdu každý a s trochou trpělivosti proniknout do počítačového světa. Při načítání systému bylo možné stisknout tlačítko F8 a dostat se do textového režimu MS-DOS, který byl předchůdcem Windows.
Tři otazníky
|
Toto tlačítko se při haváriích aplikací používalo velmi často. Také vedlo k věčné (pro uživatele zbytečné) diskusi odborné veřejnosti, zda jsou Windows pracující na 32bitovém rozhraní novým operačním systémem, nebo pouze nadstavbou 16bitového DOS.
Počítače se díky pětadevadesátkám staly také prostorem pro hraní her, kterým pomáhala především sada knihoven DirectX, umožňující maximální využití výkonu hardwaru. Pamětníci jistě vzpomenou na dlouhé noci, kdy je instalace těchto knihoven budily ze snů.
V rozšiřujícím balíčku se zákazníci dočkali také internetového prohlížeče Microsoft Explorer, ale masové používání www sítě ještě nějakou dobu brzdila její (ne)dostupnost. Mimochodem, za fantastickou se považovala podpora úložiště o velikosti až 2 GB.
Nikdy později už se Microsoft podobné slávy nedočkal a žádná technologická novinka neměla na běžnou populaci tak náhlý dopad. Stejné fronty jako na Windows 95 se sice stály na nové telefony, ale nikdy už se nekonala tak zásadní revoluce v uživatelských možnostech.
