Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Slitina, která by přežila Černobyl, vůbec nemá existovat. Češi na ní pracují

Tým profesora Polcara na ČVUT vyvíjí materiál, který nezdeformují ani extrémní teploty. Neztrácí svůj tvar a pevnost ani při 2000 stupních Celsia, kdy se ostatní slitiny většinou už roztékají. Doslova revoluci by mohla přinést jak do leteckého, tak kosmického programu.

Nová slitina by ulehčila cesty ke vzdáleným vesmírným objektům | foto: NASA/JPL

Termodynamicky stabilní slitina byla odjakživa snem všech vědců z oboru a zároveň pro ně byla doslova tabu. Mělo se totiž za to, že něco takového nemůže existovat. Dnes je její vývoj financovaný Evropskou unií jako plnohodnotný vědecký projekt a vlastní cestou hledá tento materiál v USA i věhlasná MIT.

ICARUS a FET Open

Evropský projekt, ve kterém hrají velkou roli čeští vědci, se jmenuje ICARUS. Vznikl na půdě katedry řídicí techniky FEL ČVUT ve výzkumné Skupině pro pokročilé materiály, kterou vede profesor Tomáš Polcar.

Profesor Tomáš Polcar vede výzkumnou Skupinu pokročilých materiálů na katedře řídicí techniky FEL ČVUT.

Start-up ČVUT AdvaMat, jehož cílem je uplatnit vědecké výsledky skupiny v průmyslu získal prestižní grant FET Open (program pro vysoce rizikové a revoluční projekty v rané fázi vývoje), na který dosáhne zhruba jen jedno procento uchazečů a jedná se tak o výjimečný úspěch české vědy.

Na materiál budoucnosti jsme se ptali profesora Polcara.

Za tenhle nápad by vás vyhodili od zkoušky

Projekt se zabývá termodynamicky stabilními slitinami. Proč jsou tak odlišné od klasických, dnes používaných materiálů a slitin?
Termodynamicky stabilní slitina je vlastně nepřesný, zjednodušující pojem. Vlastnosti slitin do značné míry záleží na struktuře a její kontrolou můžeme vlastnosti slitin zlepšovat.

V našem případě se snažíme připravit materiál s maximálním množstvím zrn, základních prvků kovové mřížky na atomární úrovni, čímž dosáhneme jeho větší pevnosti. To není nic nového, ale problém je slučování a růst těchto zrn za vyšší teploty. Kolegové z MIT ukázali, že je možné připravit takovou slitinu, kde zrna nerostou, a v našem projektu na jejich práci navazujeme. Pokud byste takovou tezi vyřkli u zkoušky před deseti lety, rovnou byste opustili místnost s opravným termínem. Pomocí pokročilých simulací chceme teoreticky identifikovat všechny takové slitiny, ze kterých vybereme vhodné kandidáty pro zkušební a nakonec i průmyslovou výrobu.

Mluvil jste o velikosti zrna, můžete tento termín nějak přiblížit laické veřejnosti?
Zrno je základní stavební prvek krystalických materiálů. Můžete si to představit jako jednotlivé kameny ve starověké zdi nespojené pojivem. Zrna vznikají růstem krystalů při tuhnutí materiálu. Krystal se zvětšuje, dokud nenarazí na jiný krystal. Na rozhraní pak vzniká mezní vrstva, která se nazývá hranice zrn a spolu s velikostí zrna je zodpovědná za mechanické vlastnosti materiálu. V běžném kovovém materiálu mají zrna velikost v rozmezí 1 – 100 mikrometrů, ale v materiálech, které vyvíjíme, 1000x menší, tedy ideálně v řádu okolo desítky nanometrů

Uvedené vlastnosti materiál přímo předurčují k využití v letectví a kosmonautice...
Například účinnost spalovacího motoru je možné výrazně zlepšit pouze zvýšením teploty, neboť obecně závisí na podílu teploty dosažené ohřevem a teploty chladiče. Problém je v tom, že vysoká teplota běžným materiálům nesvědčí – dochází k měknutí a hlavně ke změně struktury. Právě maximální možná provozní teplota materiálů je v současné době hlavním limitujícím faktorem. Námi navrhované slitiny, alespoň podle teoretických simulací a předběžných experimentů, budou mít požadovanou strukturu a tedy i vlastnosti téměř až do teploty tání. To je v případě některých binárních slitin až do teploty vyšší než 2 000 °C. Teplota tání běžných slitin je přitom kolem 1 500 °C, ale při této teplotě jsou již dávno nepoužitelné. Nové materiály by měly být. Pro srovnání, v poškozených částech reaktoru v Černobylu je v současnosti právě oněch 2 000 °C.

Další výhodou materiálu je až pětkrát větší pevnost a zároveň nižší hustota, což znamená výraznou hmotnostní úsporu. V letectví se tradiční slitiny nahrazují lehčími kompozitními materiály; pokud se nám to podaří, může se stát, že se kovové slitiny do letadel opět vrátí.

Superslitina, která má vzejít z projektu ICARUS, se uplatní například v kosmickém průmyslu. Na obrázku průřez experimentálním kontejnerem FOCUS společnosti Admatis (partner projektu ICARUS), který byl instalován ve stanici ISS v roce 2010.

Ve vesmírném programu mohou být finanční úspory ještě vyšší. Například u většího geostacionárního satelitu bude možné snížit hmotnost až o 10 kilogramů, čímž zákazník (většinou daňový poplatník) ušetří okolo osmi milionů korun.

Zásadní otázka. Vyplatí se nový materiál i ekonomicky?
Nové slitiny by mohly snížit hmotnost středně velkého letadla, jako je například Airbus A310, asi o sto kilogramů, což sníží spotřebu paliva o jedno procento. Použití nových slitin umožní zvýšení teploty na vstupu do turbíny a nárůst o pouhých 50 °C sníží spotřebu paliva o další procento. Dvě procenta se zdá na první pohled málo, je to odhadem 150 litrů na cestě mezi Paříží a Prahou, ale za tři roky už je to úspora hrubým odhadem milion litrů paliva jen na této trase. To nepředstavuje jen finanční úsporu, ale výrazné snížení produkce CO2, které vede k oteplování planety.

Tyto materiály jsou odolné i vůči radiaci, nabízí se tedy využití v extrémních podmínkách vesmíru. Kde je potkáme dál a ochrání před radiací i člověka?
Velké množství drobnějších zrn, které se nebude měnit za vyšší teploty, obecně znamená vyšší odolnost materiálu vůči radiaci. Materiál sám neposkytuje ochranu proti radiačnímu záření, ale odolává mu s menším poškozením než běžné materiály. Klasickým případem jsou aktivní zóny jaderných reaktorů, kde je kombinace vysoké teploty a záření, nebo stěny kontejnerů pro vyhořelé palivo. V prvním případě musí materiál vydržet řekněme sto let, v druhém pak sto tisíc let. Jiným případem jsou materiály pro družice, které musí být rovněž odolné vůči radiačnímu poškození, i když jiného druhu. A opravovat nebo vyměňovat něco ve vesmíru je nemyslitelné. Pokud materiál selže, je satelit odepsaný, takže odolnější materiál prodlouží životnost satelitů.

O speciálních slitinách se často mluví ve spojitosti s termojadernou fúzí. Jaký je váš názor? Uplatní se výsledky projektu ICARUS i zde? Přinesou nové slitiny průlom v termojaderné fúzi?
Představitelné by to asi bylo, ale náš projekt je zaměřen tak, aby během tří let připravil novou slitinu pro konkrétní aplikace, v našem případě například součást satelitu. Je to jen první krok – pokud se vše podaří, tak postupně slitiny přejdou z výběrových aplikací, jako jsou družice, do běžnějších, jako je jaderný nebo letecký průmysl. Cílem tohoto projektu financovaného námi všemi je uplatnit se na trhu a vrátit tak vložené prostředky zpět formou daní. V případě termojaderné fúze bohužel pořád platí konstanta 20 let, takže to z pohledu okamžité aplikace a zisku není moc aktuální (posledních asi 60 let se říká, že za 20 let bude termojaderná fúze dodávat energii).

Jak vůbec technicky funguje příprava takových nanostruktur a slitin na nanobázi?
Příprava má dvě fáze. První je teoretická, kdy se pomocí atomistických simulací najde optimální materiál s požadovanými parametry. Bez simulací na superpočítačích bychom nedokázali určit, jaké prvky a v jakém poměru máme použít. Jedná se o revoluci – zatím se při přípravě slitin často používal spíše odhad podložený zkušeností. Druhá fáze je experimentální, tedy vlastní příprava slitin s předpokládanými parametry. Standardní způsob přípravy je mechanické mletí a spékání, naše firma však bude zkoušet metodu přípravy pokročilými plasmovými metodami. Tyto metody nejsou vhodné pro výrobu velkého množství slitin, dobře však poslouží k jejich testování a verifikaci teoretických modelů.

Nápad z večeře

Jak vůbec nápad na supermateriál vznikl?
Byl jsem členem evropského projektu, kde jsme studovali nové materiály odolnější vůči radiačnímu poškození. Na jedné večeři jsme probírali článek publikovaný v časopise Science kolegy z prestižní americké univerzity MIT, který sliboval zcela nový přístup v navrhování nanostrukturních slitin. Nápad nám přišel natolik skvělý, že jsme hned začali připravovat projekt – první verze byla napsána mezi třemi chody na menu. Nejprve jsme samozřejmě naplánovali ověření metody uvedené v článku, což nám trvalo asi rok. Pak jsme zjišťovali, do jaké soutěže bychom mohli nápad poslat. Nakonec jsme zvolili FET Open, který se zaměřuje právě na hodně ambiciózní a rizikové projekty.

Je obtížné získat takový grant?
FET Open je specifický tím, že celý projekt má pouhých 10 stran. Hlavní je ukázat, v čem je projekt revoluční a hlavně jak se případný úspěch projektu uplatní v průmyslu. Proto také firmy tvoří polovinu partnerů. Když pominu přípravné vědecké práce, tak sepisování těch deseti stran trvalo asi dva měsíce. Místa je málo, takže musíte vážit každé slovo, a navíc musí být text atraktivní, aby oponenty zaujal nejen obsahem, ale i formou – přece jen neprojde téměř 99 projektů ze sta.

Do pěti let nový výrobek z nové slitiny

Jde o první podobný úspěch českého univerzitního start-upu v tomto prestižním programu, na projektu budete mj. spolupracovat se špičkovou univerzitou MIT. Jaký je klíč k tomu, aby byly české start-upy na mezinárodním poli v budoucnu úspěšnější?
Víte, v ČR je spousta menších inovativních firem, které jsou velmi úspěšné i v zahraničí, jedná se ale často o softwarové firmy. Oproti tomu v tradičních oblastech, jako je materiálové inženýrství, jsme bohužel hodně pozadu. Je to dáno mimo jiné tím, že náš vzdělávací systém obecně produkuje zaměstnance, ne zaměstnavatele. Kolik studentů plánuje založení vlastní firmy? Klíčem k úspěchu na mezinárodním poli je od začátku plánovat aktivity globálně; český trh je přece jen velmi malý a i dost konzervativní.

Jaké konkrétní výsledky očekáváte a v jakém časovém horizontu?
Pokud se vše podaří, tak za tři roky máme alespoň jednu novou slitinu s požadovanými vlastnostmi, která projde náročným testováním. Pravděpodobně první uplatnění této slitiny bude strukturální část satelitu, což zajišťují partneři projektu. To by ale měl být jen začátek a silný argument pro jednání s investory a silnými průmyslovými partnery o dalším využití nové technologie a materiálů. Právě plán přenosu výsledků ze simulací a laboratorních experimentů do praxe jsme připravovali velmi důkladně a nepochybně sehrál svou úlohu v kladném hodnocení projektu. Osobně bych považoval za velké zklamání, pokud bychom nebyli schopni do pěti let ukázat na konkrétní výrobek z nové slitiny.

Autor:
  • Nejčtenější

Zázrak! NASA po pěti měsících obdržela od sondy Voyager smysluplnou zprávu

v diskusi je 173 příspěvků

23. dubna 2024  13:37

Když se v únoru letošního roku stále nedařilo navázat smysluplnou komunikaci s jedním z...

Herečce Slávce Budínové by bylo 100 let. Zemřela opuštěná, bez zájmu veřejnosti

v diskusi je 30 příspěvků

21. dubna 2024

Před 100 lety, 21. dubna 1924, se v Ostravě narodila známá česká herečka Slávka Budínová.

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Unikátní exkurze. Nahlédněte do francouzské jaderné ponorky před vyplutím

v diskusi je 16 příspěvků

20. dubna 2024

Není obvyklé, aby reportéři mohli nahlédnout do jaderné ponorky v aktivní službě. Agentura AP nyní...

Proč umělá inteligence lže a proč kvůli ní zhloupneme. Počítačový expert vypráví

v diskusi je 17 příspěvků

22. dubna 2024

Premium Zatímco průmyslová revoluce zaváděla masivní využití strojů, které nahradily lidské svaly, nyní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Byla to druhá nejjasnější hvězda. V budoucnu může svítit jako druhý Měsíc

v diskusi je 17 příspěvků

21. dubna 2024

Velmi neobvyklá hvězda éta Carinae v devatenáctém století náhle zjasnila a stala se druhou...

Pomník Jana Žižky na Vítkově vznikal skoro 30 let

v diskusi je 8 příspěvků

27. dubna 2024

27. dubna 1924 zahájil Spolek pro zbudování pomníku Jana Žižky na Žižkově veřejnou sbírku na jeho...

Přistávat s vrtulníkem je jako balancovat na míči a zůstat při tom něžný

v diskusi je 1 příspěvek

27. dubna 2024

Mysli na to, že při záchraně druhých nesmíš sebe ani nikoho jiného ohrozit. Tak zněla jedna z...

Učili jsme se od alpských záchranářů, líčí pilot počátky letecké záchranky

v diskusi jsou 3 příspěvky

26. dubna 2024

Exkluzivně Za kniplem vrtulníku strávil přes 9 250 hodin. Stál u zrodu letecké záchranné služby, létal s...

Sphere jako osmý div světa? Zábavní komplex ve Vegas je technologický zážitek

v diskusi je 17 příspěvků

25. dubna 2024

Uvidíte v ní famózní obraz s nejvyšším rozlišením na světě, do uší zahraje sto šedesát tisíc...

Bývalý fitness trenér Kavalír zrušil asistovanou sebevraždu, manželka je těhotná

Bývalý fitness trenér Jan Kavalír (33) trpí osmým rokem amyotrofickou laterální sklerózou. 19. dubna tohoto roku měl ve...

Herečka Hunter Schaferová potvrdila románek se španělskou zpěvačkou

Americká herečka Hunter Schaferová potvrdila domněnky mnoha jejích fanoušků. A to sice, že před pěti lety opravdu...

Tenistka Markéta Vondroušová se po necelých dvou letech manželství rozvádí

Sedmá hráčka světa a aktuální vítězka nejprestižnějšího turnaje světa Wimbledonu, tenistka Markéta Vondroušová (24), se...

Horňáci versus dolňáci. Víme, čemu muži dávají přednost, a je to překvapení

Ženské tělo je pro muže celkově velmi atraktivní a nabízí jejich očím mnoho zajímavých partií. Největší pozornosti se...

Hello Kitty slaví padesátiny. Celý svět si myslí, že je to kočička, jenže není

Kulatý obličej se dvěma trojúhelníkovýma ušima, drobný čumáček, vousky a červená mašle na uchu. Taková je Hello Kitty,...