Mark Samuels, šéf National Institute for Health Research - Office for Clinical Research Infraxtructure
„Toto je jeden z prvních opravdových pokusů o skutečnou léčbu viru HIV. Pracujeme na možnosti reálného vyléčení. Je to ohromná výzva a je stále příliš brzy, ale povedl se nám ohromný pokrok,“ uvedl Mark Samuels, šéf britského národního ústavu pro klinický výzkum. Důvodem pro jeho optimismus je 44letý britský muž, který se v minulosti nakazil virem HIV. Jako první z padesátky dobrovolníků dokončil klinický test experimentální léčby HIV a první testy ukazují, že virus HIV je nyní v jeho krvi „zcela nedetekovatelný“, uvedli vědci pro Sunday Times.
„Bylo by úžasné, kdyby to byl opravdu lék proti HIV.“ |
Sám pacient byl ze zprávy pochopitelně nadšený: „Bylo by to úžasné, kdyby to byl opravdu lék. Moje krev byla otestována před několika týdny a virus v ní nenašli.“ Muž, který pracuje v pečovatelských službách, si ale uvědomuje, že ještě není důvod k oslavám: „Mohlo by to (že virus v krvi není k nalezení, pozn. red.) být způsobeno těmi antiretrivirálními přípravky, proto musíme počkat, abychom si byli jistí.“
Dodejme, že se jedná o prvního pacienta z padesáti. Přestože je pochopitelné, že se vědci chtěli s nečekaně optimistickou zprávou pochlubit, je nepochybně nutné počkat na výsledky u ostatních pacientů, než bude možné zvážit skutečnou účinnost léčby. A to je teprve začátek.
Nová metoda „nakopnout a zlikvidovat“
Problémem současné používané antiretrovirální léčby je plíživý nástup viru HIV. Poté, co se dostane do lidského těla (nejčastěji při pohlavním styku, ale také krví), zaútočí virus na imunitní systém, konkrétně na bílé krvinky zvané T-lymfocyty. Po nakažení virem HIV se takový T-lymfocyt stává účinným šiřitelem viru, což vede k nákaze dalších buněk. Léky zvané antiretrovirotika (na jejich vývoji se podílel i český profesor Antonín Holý) mohou najít a potlačit takové buňky, které aktivně šíří HIV. Nedokáží ale najít nakažené buňky, které nejsou aktivní.
Nová metoda, kterou britské univerzity (Oxford, Cambridge, Imperial College London, University College London a King’s College London) testují, je přezdívána „kick and kill“ (volně přeloženo nakopni a zlikviduj). Spočívá ve dvoufázové léčbě, která navazuje na klasickou léčbu ART (antiretroviral therapy).
- V první fázi dojde k onomu nakopnutí imunitního systému pacienta pomocí speciální vakcíny. Pacient pak dostane Vorinostat, lék, který aktivuje nečinné buňky nakažené virem HIV a tak je „odkryje“.
- V druhé fázi nastoupí retrovirotika, která identifikují a likvidují zaktivované nakažené bílé krvinky a tedy i virus HIV.
„V laboratoři to funguje. Ke skutečnému léku máme ale ještě daleko.“ |
„Jde o terapii speciálně navrženou tak, aby vyčistila tělo od HIV virů, včetně virů momentálně nečinných,“ vysvětluje profesorka Sarah Fidlerová z Imperial College v Londýně. „V laboratoři to funguje a máme podklady pro to, že to bude fungovat i na lidech.“ Zdůrazňuje ale, že zatím nejde o lék na HIV: „Ke skutečnému léku máme ještě daleko.“
Testy potrvají minimálně dalších pět let
Je dobré připomenout, že virus se může i několik let skrývat a poté se opět objevit, jako tomu bylo u dnes čtyřleté holčičky z Mississippi. Ta byla hned po narození léčena antiretrovirotiky a zdálo se, že se podařilo HIV z jejího těla vyhnat. Nicméně po několika letech došlo k znovuobjevení viru v její krvi.
Líbí se vám článek?Hlasujte pro Technet.cz a iDNES.cz v anketě Křišťálová Lupa 2016. Najdete nás v kategorii Zájmové weby a Zpravodajství.   Svůj hlas nám můžete dát do sedmého listopadu. |
V klinických testech metody „nakopni a zlikviduj“ budou proto lékaři pokračovat přinejmenším následujících pět let. Všem pacientům nakaženým HIV zatím rozhodně doporučují nadále používat antiretrovirotika.
Na světě je přibližně 37 milionů lidí nažených virem HIV. Přibližně dalších 35 milionů lidí již na následky HIV (respektive AIDS) zemřelo. Dosud bylo v historii zaznamenáno jen několik málo případů, kdy virus HIV ustoupil. Nejznámější je případ Timothy Browna, který v roce 2007 dostal v rámci léčby leukémie, jíž také trpěl, transplantaci kmenových buněk od dárce, jenž byl odolný viru HIV. Tato transplantace je ovšem extrémně riziková a není proto schůdnou cestou pro drtivou většinu pacientů nakažených virem HIV.
