Žijeme v době kuřecí. Podle vědců bude drůbež znakem současnosti

aktualizováno 
Průmyslové chovy brojlerů jsou podle skupiny vědců možná tím nejlepším biologickým dokladem vlivu člověka na Zemi. Jejich počty jsou stěží uvěřitelné.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Lidé v posledních desetiletích změnili Zemi natolik, že někteří odborníci navrhují, abychom zavedli nový geologický věk antropocén, tedy dobu lidskou. Stavy divokých živočichů prudce klesají, zatímco lidí a jimi domestikovaných zvířat přibývá.

Celková biomasa hospodářských druhů je dnes podle odhadů zřejmě větší než biomasa volně žijících suchozemských obratlovců. A snad nejpodivuhodnějším dokladem této změny je kur domácí, přesněji brojleři, píše v novém eseji pro časopis Royal Society Open Science skupina vědců z několika britských univerzit.

Kur domácí byl domestikován asi před osmi tisíci lety, ale od té doby se zásadně změnil. Z evropských nálezů se zdá, že zhruba do vrcholného středověku (cca 14. století) byly slepice přibližně stejně velké jako jeho přirození předci, pak se poněkud zvětšily (minimálně tedy v nálezech z Londýna). Razantní nárůst jejich rozměrů přišel ve 20. století, především od 50. let minulého století, kdy se změnil způsob chovu.

Šírka holení kosti (tibiotarzu) různých variant kurů. Žlutě křížence s divokým...

Šírka holení kosti (tibiotarzu) různých variant kurů. Žlutě křížence s divokým kurem, který by měl blízko k rozrměrům divokého předka dnešních kuřat a slepci, zeleně jsou měření ze středověkých i novověkých nálezů v Londýně, červeně pak měření dnešních šest týdnů starých brojlerů z JAR a Velké Británie.

Ve velkém se začalo využívat masných brojlerů, což jsou zvířata určená k chovu na maso. Dnešní brojleři žijí obvykle zhruba pět, někdy až sedm týdnů, za tu dobu ovšem dorostou několikrát větších rozměrů než původní pralesní kurové. Mimochodem, zdá se, že v 21. století se růst velikosti brojlerů výrazně zpomalil a mohl by se brzy i zcela zastavit.

Typický dnešní brojler má člověkem vyšlechtěnou genetickou mutaci, díky které má ohromnou chuť k jídlu a rychle nabývá na váze. V přirozených podmínkách jde o mutaci nežádoucí, protože v jejím důsledku kosti brojlerů rostou tak rychle, že nejsou dostatečně pevné. Zvířata tak v dospělosti trpí (respektive by trpěla, kdyby se dožívala vyššího věku) celou řadu kosterních defektů a s tím spojených potíží.

Z hlediska statistiky jsou tito churaví ptáci s krátkým a monotónním životem velmi úspěšní. Jejich celková světová populace se odhaduje zhruba na 22,7 miliardy kusů (podle údajů amerického úřadu pro zemědělské informace). To je o řád více než populace nejhojnějšího divoce žijícího ptáka, snovače rudozobého, kterých v jejich domovině v subsaharské Africe žije odhadem 1,5 miliardy. A o dva řády více než vrabců, kterých je na světě asi půl miliardy.

Celkový počet v Evropě chovaných kurů k roku 2009 byl vyšší než součet jedinců 144 nejhojnějších volně žijících ptačích druhů. A celková biomasa chovaných kuřat je podle odhadů třikrát vyšší než biomasa všech volně žijících ptáků.

Vzhledem k tomu, že většina chovaných kurů žije tak krátkou dobu, ještě neuvěřitelnější jsou jejich počty odchované a poražené za rok: podle odhadů již jednou zmíněného amerického úřadu pro zemědělské informace v roce 2016 prošlo světovými chovy zhruba 65 miliard kuřat, slepic a kohoutů.

Těžko přehlédnout

Většina z nás kuřecí velkochovy nikdy nespatří, budoucnost to ovšem možná uvidí jinak. Pozůstatky průmyslově chovaných kuřat budou podle autorů práce velmi nápadné archeologům vzdálené budoucnosti. Důvodů je hned několik.

Tím hlavním jsou samozřejmě počty kuřat. Už proto musí být v archeologických záznamech a případných zkamenělinách „kuřecí exploze“ velmi nápadná. Navíc kosti zvířat z velkochovů mají podle autorů eseje poměrně velkou naději zůstat ve fosilním záznamu, dokonce větší než u volně žijících ptáků v minulosti.

Celková hmotnost poražených kuřat (chicken), prasat (pigs), hovězího dobytka a...

Celková hmotnost poražených kuřat (chicken), prasat (pigs), hovězího dobytka a spotřebovaných vajec mezi roky 1961 a 2016. Údaje jsou podle databáze mezinárodní statistické organizace FAOSTAT.

Ptačí kosti nejsou příliš husté a odolné, obecně řečeno se zachovávají hůře než kosti nelétavých druhů obratlovců. Ovšem velká část kostí končí ve skládkách, kde se organický materiál zachovává poměrně dobře. Často jde o prostředí bez přístupu kyslíku, ve kterém se kosti ani tak nerozkládají, jako spíše mumifikují. 

A nejen, že kostí bude dost, budou také poměrně nápadné. Nejen svou velikostí a tvarem, ale také díky chemickým stopám velmi netypické stravy průmyslově chovaných brojlerů, kteří přežívající především na obilninách. Naopak v nich nenajdeme doklady po pojídání hmyzu či semen volně rostoucích rostlin. 

Druhým velmi nápadným znakem jsou zřetelné kosterní deformace a postižení zvířat ve velkochovech. Autoři eseje odhadují, že z nich poměrně jednoduše půjde poznat, že jde o zvířata neschopná v důsledku genetických dispozic a stravy přežít bez cizí pomoci. Přítomnost velkého množství kuřecích kostí by podle nich mohla být dobrým indikátorem antropocénu ve fosilním záznamu.

Samozřejmě, nepůjde zdaleka o jediný doklad. Ve stejných vrstvách by mělo být možné najít plasty, stopy po jaderných zkouškách nebo beton a jiné umělé materiály. Ale kuřata by mohla být asi nejlepším biologickým indikátorem okamžiku, kdy se člověk definitivně stal jednou z nejdůležitějších sil na této planetě.

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

U Prochorovky to bylo jinak. Němci nám kradou tankovou bitvu, zuří Rusko

U Prochorovky se v červenci 1943 odehrála jedna z největších tankových bitev.

Nejslavnější tanková bitva u Prochorovky je ruská propaganda, napsal Die Welt s odkazem na zjištění německých a...

K síti se připojila největší solární elektrárna. Rekord dlouho nevydrží

Pohled na elektrárnu Nur Abú Zabí ze vzduchu

Ve Spojených arabských emirátech k začátku července spustili největší fotovoltaickou elektrárnu na světě. Má maximální...

Amatérský astronom vyfotografoval supertajný americký raketoplán X-37B

Americký raketoplán X-37B na orbitě

Nizozemský pozorovatel satelitů a vědecký novinář Ralf Vandebergh nejspíš udělal nejlepší fotku svého života. Podařilo...

Jeho formule chtěl každý. Autor slavných vystřihovánek slaví devadesátiny

Richard Vyškovský se svým modelem cisternové stříkačky CAS 32 na podvozku Tatra...

Richard Vyškovský je pro laickou veřejnost nepříliš známé jméno, v modelářské komunitě je však doslova celebritou. S...

Největší dobrodružství 20. století začalo o tři čtvrtě sekundy později

Tři Američané právě odstartovali na misi, kterou bedlivě sleduje celý svět.

Ani ostřílený hlasatel vesmírného střediska na Mysu Canaveral nedokáže zakrýt pohnutí. Je 16. července 1969, 9:32 ráno...

Další z rubriky

Když se rodí nová země. Příběh islandského ostrova Surtsey

Fotografie pořízená z letadla zachycuje počátek zrodu sopečného ostrova krátce...

Když jednoho listopadového rána 1963 spatřila posádka rybářské lodě u Islandu nad horizontem černý kouř, domnívala se,...

„Psí oči“ nejsou náhoda, ale dílo evoluce. Psi si na ně vyvinuli svaly

Pes (ilustrační foto)

Ten nevinný pohled zná každý. Když upře čtyřnohý přítel na svého pána „psí oči“, vzbudí to širokou škálu emocí....

Alzheimerovu nemoc by mohl brzy odhalovat jednoduchý test

Snímek ve falešných barvách ukazuje strukturální rozdíly mezi zdravým mozkem a...

Podle klinické studie švédských vědců by snad mělo být v dohledné době možné zavést do praxe relativně jednoduchý a...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz