Jak vypadá tyranosauří „bobek“ a co z něj můžeme vyčíst

aktualizováno 
Zkamenělý exkrement dinosaura není tak jednoduché najít. Který byl první a co se z něj dá vyčíst?

Nejpravděpodobnějším původcem kostních fragmentů v koprolitu bylo mládě rohatého dinosaura rodu Triceratops (kostra v expozici Carnegie Museum of Natural History na fotografii) nebo mládě kachnozobého dinosaura rodu Edmontosaurus. | foto: Daderot, Wikipedie, Public Domain

Zkamenělý trus pravěkých živočichů ve formě koprolitů je znám již od dob Williama Bucklanda, autora popisu prvního vědecky rozeznaného dinosaura (jurského teropoda megalosaura), tedy od 20. let 19. století. Koprolity druhohorního stáří již byly mnohokrát přisuzovány býložravým nebo masožravým dinosaurům, ale dlouho nebylo jisté, zda jejich původci byli skutečně zástupci skupiny Dinosauria. Koprolity do velikosti 20 x 10 cm (délka versus šířka) totiž mohly docela dobře patřit i větším druhům krokodýlů nebo ryb a ani rozbor jejich složení v této věci neudělal jasno.

Prvním prokazatelným koprolitem, tedy zkamenělým „bobkem“ dinosaura, se tak stal až objev z kanadské provincie Saskatchewan, který byl popsán v periodiku Nature americkou paleontoložkou Karen Chinovou a jejími kolegy v roce 1998. Že to není koprolit ledajaký, to prozrazuje už název odborného článku, který v překladu zní „teropodí koprolit královských rozměrů“. Slovo „král“ přitom nebylo zvoleno náhodou, odkazuje totiž skutečně ke „králi všech dravých dinosaurů“, obřímu teropodovi druhu Tyrannosaurus rex. Zkamenělý trus z Kanady totiž téměř s jistotou patří právě slavnému tyranosaurovi.

Určitě vás napadne, že takovou skutečnost je těžké prokázat – jak to vědci mohli zjistit? Odpověď je prostá a fosilní doklady přesvědčivé. Pro toto přiřazení totiž svědčí hned tři argumenty – velikost koprolitu, jeho geostratigrafie (geologické stáří a příslušnost k souvrství) a konečně i jeho složení a obsah.

Objekt s katalogovým označením SMNH P2609.1 byl objeven ve fluviálních sedimentech souvrství Frenchman na jihozápadě Saskatchewanu ve vrstvě bentonitického jílovce. Bylo objeveno více kousků původní hmoty o celkové hmotnosti 7,1 kg a objemu zhruba 2,4 litru. Původní koprolit však byl nepochybně mohutnější, protože stlačení, vysoušení a tlení hmotu někdejšího „čerstvého“ trusu pravděpodobně výrazně zmenšilo.

Ale i tak má koprolit délku 44 centimetrů, výšku 13 cm a šířku 16 cm. Je tak přibližně dvakrát větší než všechny do té doby objevené druhohorní koprolity. Hustota materiálu činí 2,94 g.ml-1 a jeho součástí jsou i makroskopické (pouhým okem viditelné) tmavě hnědé částice původní kostní hmoty o průměru 2 až 34 milimetrů.

Fosilizovaný trus (koprolit) obřího pozdně křídového teropoda, objevený v...

Fosilizovaný trus (koprolit) obřího pozdně křídového teropoda, objevený v sedimentech souvrství Frenchman na území kanadské provincie Saskatchewan. Téměř s jistotou se jedná o koprolit, jehož původcem byl proslulý teropod druhu Tyrannosaurus rex.

Fosilie byla podrobena detailní analýze za pomoci mikroskopů, rentgenové analýzy a dalších vědeckých metod. Vysoký obsah fosforu i distribuce kostních fragmentů ve vzorku dokládají, že to je skutečně koprolit dravého živočicha, velikost fragmentů navíc naznačuje, že původcem koprolitu bylo dravé zvíře kolosálních rozměrů. Tomu ostatně nasvědčuje i velikost samotného koprolitu. A tak již stačí ověřit přítomnost velkých teropodů v ekosystémech souvrství Frenchman, které přibližně časově odpovídá geologické formaci Hell Creek (geologický věk pozdní maastricht, asi před 68 až 66 miliony let). Toto souvrství bylo definováno v roce 1942 a mocnost jeho sedimentů, sestávající hlavně z pískovců, jílovců a slepenců, činí až 113 metrů. 

Expozici Muzea přírodní historie v Los Angeles doplňují hned tři jedinci druhu...

Expozici Muzea přírodní historie v Los Angeles doplňují hned tři jedinci druhu T. rex v různých stadiích ontogeneze. Koprolit z Kanady patřil nepochybně dospělému nebo přinejmenším odrostlému subadultnímu jedinci. Dinosaurus, který se stal jeho kořistí, vážil zhruba od 200 do 750 kilogramů.

V současnosti jediným známým velkým teropodem s tělesnou hmotností zhruba nad 100 kilogramů (původce koprolitu však musel být ještě mnohem větší) je právě druh T. rex. Deinonychosaurní teropodi podobní druhům Dromaeosaurus, Saurornitholestes nebo Troodon ani zde žijící druhy krokodýlů, želv nebo ryb rozhodně původci tohoto koprolitu být nemohli. Jedinou možností je jiný velký tyranosauridní teropod, žádné fosilie takového dinosaura však v souvrství Frenchman objeveny nebyly a je značně pravděpodobné, že se zde jiný druh velkého teropoda nevyskytoval. Zajímavé také je, že asi 30 až 50 % objemu koprolitu tvoří částečně natrávená kostní hmota, která byla v průběhu výzkumu podrobena histologickému rozboru.

Nepřítomnost druhotných osteonů v kortikální kostní hmotě nasvědčuje možnosti, že to mohla být ulovená mláďata jiných dinosaurů. Absence linií zastaveného růstu (LAG) zase naznačují ptakopánvé dinosaury, pravděpodobně edmontosaury nebo triceratopse (kteří jsou zastoupeni nejpočetněji; další možností jsou rohatí torosauři, parksosauridní thescelosauři nebo dosud neidentifikovaný druh ankylosaurida). Některé fragmenty odpovídají stavbě kostí končetin nebo lebečního límce ceratopsidů.

Pokud pocházely některé z objevených fragmentů z diafýz dlouhých kostí dolních končetin, dá se přibližně odhadnout i velikost jejich původce – v případě dvounohého (bipedního) dinosaura asi na 200 kg, v případně po čtyřech se pohybujícího (kvadrupedního) asi na 750 kg. Fragmentární povaha fosilií také naznačuje, že dravec kostní hmotu drtil svými zuby, a musel mít tedy robustní dentici a velmi silný čelistní stisk.

Na základě všech těchto indicií lze s vysokou mírou jistoty prohlásit, že kanadský koprolit je skutečně zkamenělým pozůstatkem defekace druhu Tyrannosaurus rex. Výsledným zjištěním je, že původce koprolitu byl obřím dravým teropodem, který ulovil živý exemplář subadultního exempláře ptakopánvého dinosaura (nejspíš rod Edmontosaurus nebo Triceratops), případně objevil jeho čerstvou mršinu. Tu pak požíral za použití kolosální síly svého čelistního stisku a drtil kosti, jejichž části spolu s masem kořisti polykal. Jeho trávicí systém nestrávil kostní hmotu zcela, a tak v koprolitu (který v původním stavu mohl být dlouhý přes půl metru a mít objem kolem pěti litrů) stále nacházíme kosterní úlomky jeho dávného oběda. Tento objev pomohl upřesnit představu o potravních návycích tyranosaurů a ukázal směr, kterým by se výzkum dinosaurů a jejich koprolitů mohl ubírat v budoucnu.

Článek vznikl pro Dinosaurusblog Vladimíra Sochy a byl redakčně upraven. Původní verzi včetně bohatého odkazového rejstříku najdete zde.

Autor:
 

Nejčtenější

Živého kytaristu už dnes na popové desce neuslyšíte, říká věhlasný zvukař

Allen Sides v pražském poslechovém studiu VOIX

Pracoval na skoro tisícovce alb, postavil osmnáct nahrávacích studií a jeho reprosoustavy hrají i ve studiích George...

Nekupujte náš nový Office 2019, prosí Microsoft. Ukazuje to na dvojčatech

Kampaň Microsoftu s dvojčaty ukazuje rozdíl mezi Office 2019 a Office 365....

Microsoft vytvořil sérii videí, ve kterých ukazuje nevýhody nového produktu. Poněkud překvapivé je, že je to jejich...

Jednosměrná letenka na rudou planetu se odkládá. Mars One krachuje

Ilustrace základny na Marsu, jak si ji představují v organizaci Mars One...

Firma Mars One, která slibovala soukromý let na Mars už v roce 2024, zkrachovala. Plány dostat na Mars lidské obyvatele...

Poslední Hitlerovy narozeniny nestály za nic. Supertanků se nedočkal

3D model stíhače tanků Jagdpanther, přezbrojeného na kanón ráže 128 mm tak, jak...

Na podzim 1944 se třetí říše hroutí a německé zbrojovky se snaží o nemožné. Hledají recept na zázračné zbraně,...

Tančík pro vnuka poručíka Grubera. Němci ho nasadili i proti Tálibánu

Lehké obrněné vozidlo Wiesel s 20mm kanonem

V množině bojových vozidel Bundeswehru nalezneme s trochou štěstí i malé, ale o to více zajímavé tančíky Wiesel. Do...

Další z rubriky

Nechtěl umírat, byl bojovník, říká o Palachovi psychiatrička od jeho lůžka

Umělohmotná nádoba pod rampou Národního muzea, ve které si Jan Palach (ve...

Psychiatrička Zdenka Kmuníčková pečovala o Jana Palacha na klinice popálenin v pražské Legerově ulici od pátku 17....

Vědci chtějí ověřovat Trumpovy lži „chytrým“ automatem. Komu to pomůže?

Vědci vyvíjí nástroj, který bude v reálném čase kontrolovat pravdivost výroků...

Politici rádi mluví, ale jsou často na štíru s fakty. Americká média mají žně například při ověřování výroků prezidenta...

V kostele objevili utajenou gotickou kapli a v ní schránu s ostatky

Díváte se na výstup z georadaru. Zakroužkované místo ukazuje na dosud utajenou...

V nejbližších dnech očekávají historici potvrzení dalšího objevu. V kostele, jehož polohu zatím nesmíme prozradit,...

Najdete na iDNES.cz