Urychlovač LHC nás nakonec zřejmě opravdu zabije. Jen nás neuvrhne do černé díry, jak se někteří obávali, ale udělá z nás chodící mrtvoly. Věřte tomu, protože to říkají sami fyzikové.
Kde se odehrává?Pod zkratkou CERN se skrývá Evropská organizace pro jaderný výzkum, francouzsky Conseil Européen pour la recherche nucléaire. Mezinárodní organizace se sídlem v Ženevě byla zřízena roku 1954 a jejím cílem je provádění čistě vědeckého a základního výzkumu. Organizace se nezabývá činností pro vojenské účely. Česká republika je členem od roku 1993. CERN provozuje ve svém středisku na hranici Francie a Švýcarska provozuje mimo jiné také největší urychlovač částic, tzv. Velký hadronový urychlovač. Běžně se označuje anglickou zkratkou LHC (Large Hadron Collider). Hadrony v názvu urychlovače jsou souhrnné označení pro skupinu subatomárních částic. |
Ale vraťme se do skutečnosti. Tou je, že britští studenti fyziky ve svém volném čase v prostorách evropského výzkumného střediska CERN, kde leží urychlovač LHC, vlastními silami natočili celovečerní hraný snímek s názvem Decay. Je založený na smělé a zcela neopodstatněné domněnce, že letos objevený Higgsův boson má velmi neblahý vliv na lidský mozek.
"Udělali jsme všechno pro to, aby fyzika byla úplně pitomá. Chtěli jsme si udělat legraci z vědy ve filmech tím, že ji co nejvíce pokazíme," řekl tvůrce námětu a režisér filmu Luke Thompson webu NewScientist. Jde tak o velmi specifického zástupce žánru "zombie" filmu v poněkud netradičních kulisách největšího fyzikálního výzkumného centra na světě.
Díky tomu, že jde o variaci na známé téma, tak námětem film nepřekvapí a vlastně ani nepohorší. Jinak je však opravdu špatný.
Je to dané hlavně tím, že studenti fyziky opravdu neumějí hrát. Víme, že v redakci bychom to určitě nedokázali lépe, ale i tak musí autor konstatovat, že herci ve filmu si nezvládnou věrohodně ani dojít do kuchyňské skříňky pro vločky. Tento nedostatek se pak samozřejmě projeví i ve scénách, kdy postavám jde opravdu o život. (Ale trochu paradoxně je to pak lepší než v případě čistě civilních scén.)
Naopak technická stránka filmu je podle předpokladů lepší, než byste čekali. Zejména pak u filmu, jehož rozpočet se údajně pohybuje zhruba kolem tří tisíc dolarů (necelých 60 tisíc korun). Povedená je především pseudovědecká hantýrka ("monopólové magnety" na prstenci LHC) a vůbec celá "hra na vědu" včetně detailů počítačových simulací.
Velkou roli v tom hrají vhodné kulisy, kterých je v CERNu dostatek: celý film se v podstatě odehrává v temných chodbách s kilometry potrubí. Naneštěstí se divák nepodívá na nejzajímavější místa, například do blízkosti velkých detektorů, kde zřejmě (a celkem pochopitelně) CERN amatérské filmaře nechtěl.
Pokud jsme vás neodstrašili a máte chuť na trochu fyzikou okořeněné "béčkové" zábavy, na oficiálních stránkách filmu najdete odkaz přímo ke stažení snímků v různých kvalitách, případně také na torrenty. Jen naposledy varujeme: bát se určitě nebudete a bavit nejspíše jen chvíli.
