Ve skutečnosti zmíněný dinosaurus zpodobněný ve filmu (nebo tak velký terestrický krokodylomorf) nejspíš neexistoval, představa po čtyřech se pohybujících teropodů ale není zase až tak nesmyslná, jak by se mohlo zdát. Samozřejmé je, že například tyranosauridi nebo abelisauridi s jejich obvykle redukovanými předními končetinami určitě jinak než po zadních nekráčeli.
Kdy opravdu vyhynuli neptačí dinosauři a proč neplatí údaj 65 milionů let |
To samé se týká i drtivé většiny ostatních teropodních dinosaurů, nevyjímaje ptáky, u nichž se přední končetiny samozřejmě přeměnily v křídla. Jedinou čestnou výjimkou by snad mohl být anatomicky extrémně neobvyklý teropod Spinosaurus aegyptiacus , který na počátku období pozdní křídy obýval území dnešního afrického severu. Spinosauři měli natolik dlouhé přední končetiny, že se svojí délkou prakticky vyrovnaly těm zadním, které byly naopak relativně krátké.
Po dvou nebo po čtyřech?
Paleontologové se stále přou, zda skutečně musel „obojživelný“ spinosaurus chodit na souši po všech čtyřech nebo zda mohl i při své podivné anatomii kráčet pouze po zadních. Ačkoliv je dnes tento obří teropod s hřbetní plachtou jedinou známou potenciální výjimkou z pravidla teropodí bipedie, nebylo tomu tak vždy. Dalším „podezřelým“ teropodním dinosaurem byl dříve také o 70 milionů let starší čínský zástupce čeledi Metriacanthosauridae, vývojové skupiny relativně primitivních alosauroidů, obývajících území dnešní Evropy a zejména Asie v období střední jury až rané křídy (asi před 174 až 125 miliony let).
Současná představa o vzezření alosauroidního teropoda druhu Xuanhanosaurus qilixiaensis, žijícího v době před asi 165 miliony let na území současné Číny. Tento menší až středně velký teropod kráčel pouze po zadních, ačkoliv jeho přední končetiny byly na poměry dravých dinosaurů relativně silné a dlouhé.
Zmíněné systematické zařazení není zcela jisté a obecně přijímané – je totiž také možné, že se jednalo o nejprimitivnějšího známého zástupce kladu Allosauroidea mimo čeleď Methriacanthosauridae, jak naznačuje jiný výzkum z roku 2019, to už ale pro nás není podstatné. Tento menší teropod, pojmenovaný Xuanhanosaurus qilixiaensis, byl formálně popsán roku 1984 čínským paleontologem Tung Č’-mingem ze sedimentů souvrství (spodní) Ša-si-miao.
Typový exemplář, dnes označený IVPP V.6729, žil tedy v období střední jury, asi před 167,7 až 161,2 milionu let. Rodové jméno dinosaura odkazuje k místu objevu, tedy k oblasti Süan-chan, druhové zase k městu Čchi-li-sia v provincii Šen-si. Xuanhanosaurus byl menší dravý dinosaurus, dosahující délky asi 4,5 až 6 metrů[ a odhadované hmotnosti kolem 250 kilogramů. Zhruba stejně velký byl také ve stejných ekosystémech žijící aveteropod Gasosaurus constructus a o trochu větší tetanura Kaijiangosaurus lini, která ale může být ve skutečnosti jen dospělcem teropoda známého jako gasosaurus.
Když Tung xuanhanosaura poprvé zkoumal, povšiml si velmi silných a mohutných předních končetin, dlouhých přes 65 centimetrů. Tento méně obvyklý anatomický znak v podobě enormně dlouhých a silných „paží“ paleontologa upoutal, a když si ještě navíc povšiml, že je u nich zachován čtvrtý metakarpál (záprstní kůstka), byla malá senzace na světě. Podle Tunga se totiž mělo jednat o jediného známého teropodního dinosaura, kráčejícího aktivně po všech čtyřech. V dalších letech a desetiletích se pak objevilo množství výtvarných zpodobnění, zobrazující xuanhanosaura jako čtyřnohého dravce podobného například některým suchozemským formám krokodýlovitých plazů.
Xuanhanosaurus patřil do velikostní kategorie teropodů, schopných lovit menší až středně velkou kořist – od drobných savců, plazů a obojživelníků až po býložravé dinosaury přibližně do velikosti mohutného koně. Největší zástupci tohoto druhu mohli dosáhnout délky kolem 5 metrů a hmotnosti několika stovek kilogramů.
Jak se ovšem dalo očekávat, brzy se objevily pochybnosti o Tungově původní hypotéze a většina paleontologů tuto verzi neakceptovala. Až v roce 2019 však byla publikována již zmiňovaná práce, ve které je představa kvadrupedního xuanhanosaura odmítnuta s tím, že ve skutečnosti čínský paleontolog interpretoval anatomii kostí přední končetiny chybně, a navíc pronace (otočení „dlaňové“ části přední končetiny „palcem k tělu“) u ní nebyla možná.
Dravý dinosaurus by tedy nebyl schopen otočit distální částí své přední končetiny tak, aby na ni mohl efektivně našlapovat a kráčet tak po čtyřech. Autoři odborné studie naopak navrhli, že relativně dlouhé a silné přední končetiny mohl xuanhanosaurus efektivně využívat při lovu, například zachytáváním nebo přidržováním kořisti menších rozměrů. Mýtus o kvadrupedním teropodovi se tak nejspíš definitivně rozpadl a zůstaly po něm pouze zastaralé a překonané výtvarné rekonstrukce. Samotný xuanhanosaurus byl ale i tak velmi zajímavým dravým dinosaurem, žijícím v období geologických stupňů (věků) bath až kelloway, představoval tedy současníka například západoevropského megalosaura.
Současná představa o podobě megalosaurů, kteří v juře žili v dnešní jižní Anglii. Barva opeření i jeho samotná existence jsou spekulativní, kůže tohoto dinosaura se nám bohužel nezachovala (na rozdíl od některých jiných druhů).
Typový exemplář představuje nekompletní postkraniální kostru, konkrétně se jedná jen o čtyři hrudní obratle, dva krční obratle a kostru přední končetiny s lopatkovým pletencem. Kost pažní měří na délku 26,5 cm, kost loketní 24 cm a kost vřetenní 20,2 cm, což neodpovídá jinak obvykle více redukovaným částem skeletu předních končetin u většiny příbuzných teropodů. Čínský teropod z období střední jury měl zkrátka velmi silné a dlouhé přední „pracky“. Je ale jisté, že ani tento dravý dinosaurus po všech čtyřech nechodil.
Článek vznikl pro Dinosaurusblog Vladimíra Sochy a byl redakčně upraven. Původní verzi, včetně bohatého odkazového rejstříku, najdete zde.
