Che Ťien-kchuej během diskuse po jeho přednášce na konferenci v Hongkongu 28....

Che Ťien-kchuej během diskuse po jeho přednášce na konferenci v Hongkongu 28. listopadu 2018. | foto: AP

Proč jsem „vylepšil“ děti? Čínský vědec vysvětlil pokus o úpravu DNA

  • 87
Čínský vědec Che Ťien-kchuej na veřejnosti poprvé obhajoval své pokusy o úpravu DNA nenarozených dětí. Kolegy však příliš nepřesvědčil.

„Pokud nebude v hledišti klid, přednášku přerušíme,“ je výhrůžka, kterou na vědeckých konferencích často není slyšet. Ve středu 28. listopadu ovšem před nabitou přednáškovou síní zněla z úst genetika Robina Lovell-Badge zcela přirozeně.

Britský vědec uváděl na konferenci narychlo zařazenou přednášku čínského vědce Che Ťien-kchueje (anglickou transkripcí He Jiankui), který o pár dní dříve zaskočil vědecký svět. Pokusil se upravit geny dětí jednoho čínského páru.

Připomeňme, že Che Ťien-kchuej s pomocí nástroje známého jako CRISPR upravil geny čerstvě vzniklých embryí tak, aby případné narozené děti získaly mutaci, která by je ochránila před nákazou virem HIV. Podrobnosti najdete v našem předchozím článku.

Klíčové bylo, že jde o dědičnou úpravu. Potomci těchto dětí ji s největší pravděpodobností zdědí také. Změnu DNA v části buněk dospělého nevidí vědci problém, už vůbec ne v případě, kdy by měla zachraňovat životy. Dědičné změny DNA jsou něco zcela jiného. V roce 2015 světová konference na toto téma přijala prohlášení, podle kterého by se dědičné zásahy v DNA tímto způsobem neměly provádět, dokud nebude jasné, jaká jsou zdravotní i etická rizika. 

Čínský vědec moratorium obešel. Přesných informací o studii bylo málo, a tak nejen kolegové, ale i novináři z celého světa doufali, že se z přednášky dozví více. Bohužel, naděje se naplnily jen částečně. (Záznam přednášky i s následnou diskusí můžete najít na YouTube, například zde.)

Vyhýbavý tvůrce

Che Ťien-kchuej začal omluvou. Ne za experiment jako takový, ale za to, že výsledek nebyl zveřejněn ve vědeckém časopise. Podle něj „nečekaně unikl“ a neprošel oponentním řízením (jako první informaci o pokusu zveřejnil MIT Technology Review). Studie ovšem byla zaslána do nejmenovaného vědeckého časopisu (to, že neuvedl konkrétní titul, není nic nezvyklého).

Velká část následující prezentace byla věnována výsledkům z pokusů na zvířatech, které předcházely editaci DNA u lidských embryí. Nešlo o nové údaje, Che Ťien-kchuej už je prezentoval na jiných konferencích. Sekce věnovaná experimentu na lidských pacientech byla poměrně krátká, většina otázek v následné diskusi se samozřejmě soustředila na tuto část práce.

S odpovědmi to bylo horší. Che Ťien-kchuej se v podstatě vyhnul několika důležitým otázkám, například kolem schvalování experimentu etickou komisí. A také jsme se z jeho vystoupení nedozvěděli, které laboratoře a nemocnice se na pokusu podílely. Nevyjasnily se ani otázky kolem toho, jaké informace rodiče před pokusem dostaly. (Podle odborníků, kteří viděli čínskou verzi informovaného souhlasu se studií, obsahuje celou řadu velmi odborných technických výrazů a hovoří o vývoji vakcíny proti AIDS, což předmětem studie rozhodně nebylo.)

Nabitá přednášková hala na konferenci o editaci lidského genomu dne 28. listopadu naslouchá přednášce Che Ťien-kchueje. Ten k překvapení kolegů jako první provedl dědičné úpravy lidského embrya a pokus dovedl až k porodu, kterým tak přišla na svět „editovaná“ dvojčata.

Co vlastně chtěl?

Nové informace se přesto objevily. Do jisté míry se vysvětlilo, jak bylo možné práci provést tak tajně. Che Ťien-kchuej část nákladů hradil ze své kapsy. Také zaznělo, že zřejmě proběhlo další úspěšné oplodnění a uchycení vajíčka. Chystá se tedy druhý porod „editovaného“ dítěte či dětí.

Celkem jasně se také prokázalo, že experiment neměl primárně za cíl ochranu nenarozených dětí. Ve studii byly pouze páry, ve kterých byl otec HIV pozitivní, matka ne. Spermie otců byly před umělým oplodněním omyty, takže přenos viru na embryo byl prakticky vyloučen. 

Che Ťien-kchuej zopakoval, že chtěl vyvinout prostředek proti viru HIV. Ovšem nikdo si dnes nedokáže představit, že by zrovna editace genů v tomto ohledu pomohla. Je to drahý a komplikovaný zákrok, který v dohledné době rozhodně nebude možné provádět masově. Existují jednodušší a levnější způsoby ochrany (výjimkou jsou některé chudé rozvojové země a státy, které hrozbu HIV z nějakého důvodu přehlížejí, jako například Rusko). 

Neměli bychom také opomenout skutečnost, že provedená úprava může mít nežádoucí účinky. Che Ťien-kchuej dětem poškodil gen pro bílkovinou CCR5, která je na povrchu imunitních buněk a virus HIV ji využívá ke vstupu do nich a jejich zničení. Ovšem CCR5 je funkční součást imunitního systému a její poškození tedy pravděpodobně bude mít následky. Poškození snižuje schopnost ochrany proti některým dalším virům, možná i viru chřipkovému, naznačují (ne zcela přesvědčivě) některé výsledky.

„Hlavní motivací bylo odzkoušet CRISPR,“ shrnul dojem zřejmě většiny vědců známý biolog George Church, který je nejen jedním z „otců“ této technologie, ale také jako jeden z mála se Che Ťien-kchueje alespoň v některých ohledech zastal v rozhovoru pro časopis Science. Podle Churche zavání současná situace „šikanováním“. Che Ťien-kchuej sice evidentně některé věci zanedbal, ale pokud budou děti v pořádku, tak by to neměl být problém pro rodiče ani celý obor.

Obecné odsouzení

Při pohledu na veřejná vyjádření špiček z oboru, včetně Churchových kolegů, kteří s ním pracovali na vývoji CRISPR, se zdá, že je v tomto názoru osamocen. Na Che Ťien-kchueje a jeho amerického spolupracovníka Michaela Deema se snesla vlna kritiky. 

„Je to hrozivý příklad toho, jak nepřistupovat k nové technologii s ohromným potenciálem. Doufám, že se to už nikdy nestane,“ řekl například další z tvůrců CRISPR David Liu. Vzniklo také několik peticí, které někdy protestují proti pokusu jako takovému, či případně volají po zavedení vymahatelného moratoria na další podobné experimenty.

Organizátoři mezinárodní konference o editaci genů (Human Genome Editing Conference), na které čínský vědec vystoupil, přijali prohlášení, které pokus odsuzuje. Che Ťien-kchuejovo jméno nezmiňují, navrhují ovšem zavedení přechodného režimu, ve kterém by provádění dědičných změn v lidské DNA bylo zapovězeno. Alespoň do doby, než se vyřeší etické i medicínské otázky.

Nesouhlas však nevyjadřují pouze vědci. Jak jsme již psali, Che Ťien-kchueje začala vyšetřovat jeho vlastní univerzita. Totéž potkalo i Micheala Deema, jehož podíl na experimentu prověřuje jeho mateřská Rice University. Pro Che Ťien-kchueje může být potenciálně nejvážnější zájem čínských úřadů. Náměstek ministra pro vědu a technologie Sü Nan-pching pro tiskovou agenturu Sin-chua (Xinhua) řekl, že experiment byl „zavrženíhodný“ a evidentně porušuje čínské zákony a vědecké etické normy.