Festival Future Port Prague, jehož druhý ročník proběhne 6. až 7. září 2018 na Pražské tržnici, si nechal u agentury STEM/MARK vypracovat výzkum, který zjišťoval, jak na tom Česko je s vnímáním „technologií zítřka“.
Festival budoucnosti Future Port Prague se koná 6. a 7. září 2018. Podívejte se na naši reportáž z prvního ročníku. |
Výzkum proběhl v druhé polovině srpna 2018 a zúčastnilo se jej 510 respondentů z celé ČR.
O technologie obecně se Češi i Češky zajímají. Mezi muži je obvyklejší říkat, že se o technologie zajímají „aktivně“, u žen bylo výrazně obvyklejší říci, že se o technologie zajímají pasivně.
Základní otázka: většina lidí se o technologie zajímá pasivně.
Stojí za zmínku zdánlivá samozřejmost, a sice, že lidé, kteří se o techniku zajímají aktivně, se méně často řadí mezi skeptiky.
Češi jsou spíše technooptimisté, ale uvědomují si hrozby
Češi jsou spíše technooptimisté, tři čtvrtiny se domnívají, že se technologie vyvíjejí správným směrem.
Na velmi obecnou otázku, zda budou mít technologie v budoucnu spíše pozitivní nebo negativní dopad, odpověděla většina českých respondentů optimisticky. Tři čtvrtiny se tak zařadily mezi „technooptimisty“, zatímco mezi „technopesimisty“ patří jen 17 %.
Tyto nálepky jsou samozřejmě příliš zjednodušující. Další otázky ukázaly, že i technooptimisté nejsou slepí vůči hrozbám, které nové technologie mohou přinést.
Nejen technopesimisté ve výzkumu vyjádřili své obavy z hrozeb.
„Takový zdravý přístup mě příjemně překvapil. Je to dobrý začátek, i když potenciál Česka v digitalizaci a využití technologií určitě ještě zdaleka nevyužíváme. To je jedna z mých motivací pro akce jako Future Port Prague,“ říká Martin Holečko, zakladatel festivalu Future Port Prague a spoluzakladatel Etnetera Group, která průzkum objednala.
Regionální pohled ukazuje, že o něco větší riziko spatřují v technologiích trochu překvapivě obyvatelé hlavního města, naopak na Moravě nebyly technologie tak často vnímány jako potenciální hrozba.
V čem může taková hrozba spočívat? Nejčastěji lidé jmenovali možnost, že se technologie „vymknou kontrole“ (31 %) nebo že na nich budeme příliš závislí (25 %), s odstupem pak následuje ztráta soukromí (13 %) a ztráta pracovních míst (9 %). Toho, že kvůli technologickým inovacím přijdou o místo, se paradoxně obávají častěji lidé mladší (do 30 let) než lidé starší.
Muži se častěji obávají umělé inteligence. Zároveň častěji odpovídali, že by rádi viděli rozvoj umělé inteligence v budoucnu. „Muži se nad budoucností umělé inteligence zamýšlejí více než ženy, ale na tuto problematiku není jednotný názor,“ uvedl k tomuto zdánlivému rozporu Jan Burianec z výzkumné agentury STEM/MARK. „V některých mužích budí umělá inteligence obavy, jiní si zase přejí její další rozvoj.“
Ženy se častěji bojí dopadů technologie na lidské zdraví, vývoj dětí a mezilidské vztahy (na toto téma jsme narazili i v rozhovoru s expertkou na umělou inteligenci).
Vliv technologií na vztahy vnímají všichni černě
Mezilidským vztahům se věnovala samostatná otázka. Skoro dvě třetiny Čechů se domnívají, že v důsledku technologického pokroku se budou vzájemné vztahy horšit, jen necelá čtvrtina si naopak myslí, že technologie mají potenciál kvalitu mezilidských vztahů vylepšit.
Negativní dopad nových technologií na mezilidské vztahy vidí nejen technopesimisté, ale i ti, kteří jsou ohledně budoucnosti technologií optimističtí.
Technopesimisté se samozřejmě obávají dopadů na vztahy častěji. Zajímavé ale je, i mezi technooptimisty jsou lidské vztahy vnímány jako oblast, kde technologie spíše škodí, než prospívají. Tomu odpovídá i odpověď těchto tzv. technooptimistů na jinou otázku: Jak byste trávili čas, který vám roboti ušetří? Optimisté plánují trávit tento ušetřený čas s rodinou. Pesimisté častěji uvedli, že nehodlají pomoci „robotů, kteří by za ně uklízeli, nakupovali či vařili“ využívat.
Jak myslíte, že nové technologie přispějí ke vzájemnému porozumění lidí?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 10. září 2018. Anketa je uzavřena.
Patří budoucnost robotům a kryptoměnám?
Když už jsme u robotů, jedna zvláštní otázka směřovala k tomu, jaké atributy by lidé u robotů rádi viděli. Celých 88 % se shoduje na tom, že roboti by měli být „inteligentní“ (pod tuto nálepku se samozřejmě schová celá řada věcí). Na ostatních vlastnostech (vědomí, identita, emoce) shoda nepanovala. Nejmenší popularitu si získal návrh, že by roboti měli být obdařeni „sexualitou“.
Zato v praktických případech - třeba u chirurgických zákroků - by Češi robotům důvěřovali. Robotické chirurgy si umí představit dvě třetiny mužů a polovina žen.
Obecně vidí Češi přínos technologií hlavně v oblasti zdraví, energie a dopravy.
K čemu by mohly moderní technologie sloužit?
Nejméně lidí zvolilo možnost „blockchain“, možná proto, že jde o relativně neznámý pojem. Blockchain označuje technologii zajišťující konsenzus ohledně dříve odsouhlasených dat bez nutnosti centrální autority, používá se například u kryptoměn. O kryptoměnách většinou Češi slyšeli, ale používá je velmi malé množství.
Kryptoměny vlastní jen 6 % dotázaných, ale dalších 70 % respondentů „ví, o co jde“
Ještě méně lidí (pouhá 4 %) odpovědělo kladně na otázku, zda někdy reálně kryptoměnou zaplatili. Mezi příznivci kryptoměn bylo více mužů než žen. Obecně platilo, že pohled na kryptoměny je celkem rovnoměrně rozdělen mezi optimisty a skeptiky, přičemž jen málo lidí má jednoznačně pozitivní nebo jednoznačně negativní vnímání (více o tom, co je to Bitcoin a jak funguje).
Budoucnost kryptoměna, jak ji vnímají ti, kteří „o kryptoměnách vědí“
V cizině už proběhla řada průzkumu ohledně samořídících aut. Věřili by takovýmto auto-autům Češi? Mezi technooptimisty si auta, která nepotřebují řidiče, našla přibližně poloviční podporu. Tolik lidí uvedlo, že by „ocenilo vlastnictví autonomního auta“. Mezi celým vzorkem to bylo 42 %. Každopádně panuje obecné přesvědčení (85 %), že i za deset lidí bude potřeba řidičský průkaz.
Touha po klimatizaci, praktické dopady i velké myšlenky
Trochu přízemně dopadla otázka na to, které technologie by respondenti přivítali u sebe doma. Výsledky překvapily i zadavatele průzkumu. Ukázalo se totiž, že z nabízených „chytrých technologií pro domácnost“ by nejvíce respondentů uvítalo zařízení zajišťující cirkulaci čerstvého vzduchu.
Stačí se však podívat na to, jaké v době průzkumu panovaly v Česku teploty, a je jasné, odkud vítr - a touha po domácí klimatizaci - nejspíše vane.
Na druhém místě se umístil automatický vysavač (38 %), samostatný termostat (37 %) a automatické zamykání dveří a oken (32 %), tedy ve všech případech zařízení, která jsou už dnes na trhu běžně dostupná.
Zdálo by se tedy, že Češi jsou, co do požadavků na technologie, celkem realisté. Shodují se nicméně na tom, že „technologiím patří budoucnost“ (74% souhlas), že technicky vzdělaní lidé jsou „pilířem budoucí společnosti“ (69 %) a že rozvoj nových technologií je pro prosperující společnost nezbytný (67 %). Naopak velmi málo lidí (7 %) očekává, že technologie „vyřeší problémy lidstva“. A jen jedno procento respondentů uvedlo, že „technologie nepřinesou nic dobrého“.
Technologie se těší optimistické důvěře i ve světě
Jak si stojí český technooptimismus ve srovnání se světem? Podívali jsme se po podobných průzkumech z posledního desetiletí. Na otázku v celoevropském průzkumu z roku 2010 ohledně toho, zda „věda a technologie činí náš život zdravější, jednodušší a pohodlnější“, odpovědělo kladně 63 % Čechů, což je v dolní čtvrtině a hluboko pod evropským průměrem. Trend je obecně sestupný, v naprosté většině evropských zemích tato důvěra ve vědu a technologie od roku 2005 do roku 2010 poklesla (nejvíce v Německu, které bylo v roce 2005 na špičce technooptimismu a o pět let později naopak obsadilo samotný technopesimistický konec spektra).
Ze stejného výzkumu také vyplývá, že Češi ve srovnání se zbytkem EU více důvěřují vědcům. Češi se na rozdíl od evropského průměru nedomnívají, že vědci „nemohou rozumět dnešnímu komplikovanému světu“.
Souhlasíte s výrokem „věda a technologie činí náš život zdravější, jednodušší a pohodlnější“ (výzkum z počátku roku 2010)
Češi se ukázali jako relativní skeptici i o čtyři roky později, kdy se v dalším celoevropském průzkumu zařadili mezi čtvrtinu zemí, která je nejméně optimistická ohledně dopadu vědeckých a technologických inovací na tvorbu nových pracovních míst.
V USA se podobnými průzkumy zabývá například Pew Research Center. Američané uvádějí „technologie“ jako nejdůležitější důvod zlepšení života v USA (tuto variantu v otevřené otázce uvedlo 47 % lidí). Pew Research Center také vyzpovídalo odborníky na technologie. Také ti jsou relativně optimističtí a 47 % z nich se domnívá, že celkově digitální technologické inovace přinesou více dobrého než zlého (o opaku je přesvědčeno 32 % z více než tisícovky odborníků).
Naše reportáž z loňského prvního ročníku Future Port Prague:
