Kdy sledovat?Ve spolupráci s televizi Prima COOL vám přinášíme upoutávky na nejnovější řadu populárního amerického sitcomu Thé Big Bang Theory (Teorie velkého třesku). Desátý díl šesté série můžete sledovat dnes 10. května ve 21:20 (český dabing) nebo hodinu a půl po půlnoci v originálním znění. |
Sheldon to možná myslel dobře, ale protřelou bioložku o svém placebu nepřesvědčil. Jeho dvoukalorická cukrová tableta ovšem zabrat mohla. Její účinnost by navíc zvýšil, kdyby ji své přítelkyni Amy prodal za deset dolarů nebo si oblékl lékařský plášť. Také modrá barva by zřejmě tabletě pomohla. Pojďme se podívat, jak to s tím záhadným placebo efektem opravdu je. Skutečnost je opět zajímavější než fikce.
Placebo pilulka je taková, která neobsahuje žádné účinné látky. Pokud přesto účinkuje, jde obvykle o jev psychosomatický. Lidé, kteří cítí, že je o ně pečováno, mají zkrátka větší šanci na uzdravení. To ostatně platí i tam, kde je jim účinná látka podávána. Pečující, starostlivý a sebevědomý doktor bude mít obvykle u pacientů lepší výsledky.
Objev placebo efektu
Placebo není v pilulce, ale ve významu, kterou pilulce přisuzujeme. |
Především je třeba říci, že placebo efekt se nevztahuje pouze na cukrové pilulky. V každé době a každé kultuře má fungující placebo jinou podobu. Naše současná společnost je zvyklá na chirurgický zákrok, injekci a pilulku jakožto účinné léčebné prostředky, proto mají tyto formy placeba největší účinek.
Mezi kanadskými indiány zase jako placebo funguje rituál, jinde to může být údajný laserový paprsek. Řečeno slovy britského lékaře, spisovatele a popularizátora vědy: "Placebo nespočívá v pilulce, ale v kulturním významu a vnímání léčby." Jinými slovy: to, co považujete za účinnou léčbu, to na vás bude působit i ve formě placeba.
Lékaři začali placebo efekt formálně popisovat počátkem 20. století. Nejvíce se o jeho studium zasloužil zřejmě Henry Beecher, americký anesteziolog, který při nedostatku morfia píchal vojákům za války injekcí jen slanou vodu. Ta nemá žádný účinek sama o sobě, ale protože vojáci očekávali účinky jako po injekci morfia, uklidnili se dostatečně na to, aby na nich lékař mohl provést operaci.
Beecher je také autorem přelomové studie Mocné placebo (The Powerful Placebo, 1955, Journal of the American Medical Association, PDF), ve které shrnul dosavadní poznatky o placebu: "Placebo je bezpochyby používáno už po staletí moudrými lékaři a podvodníky, ale teprve nyní je díky němu možné studovat rozdíl mezi farmakologickými účinky a sugestivními účinky, a dobrat se tak přesných výsledků lékařských experimentů."
Tabulka shrnující účinky placeba (Beecher, H. K., Boston, M. D., J.A.M.A., 1955), str. 1604
Beecherův závěr, vycházející z metaanalýzy 15 publikovaných studií, se dodnes často cituje: přibližně 35 procent z účinku léku lze přičíst placebo efektu. Tedy řada nemocí, od kašle a rýmy přes nevolnost po bolest hlavy, byla u více než třetiny pacientů vyléčena podáváním léku, který ve skutečnosti lékem nebyl.
Novější studie sice zpochybňují, že by byl dlouhodobý efekt placeba tak silný, jak Beecher zjistil, ovšem tato metaanalýza podle jiných pouze prokázala, že placebo zkrátka neléčí všechny nemoci stejně. Studií, které potvrdily placebo efekt, je totiž takové množství, že o jeho existenci je těžké pochybovat. Největší účinnost má samozřejmě tam, kde jde o subjektivní pocit pacienta: bolest hlavy, nevolnost, zažívání apod.
Studie ovšem ukazují, že neexistuje nějaký určitý "typ důvěřivců", na které placebo zabírá více. "Zjednodušeně řečeno, i vy jste náchylní k placebo efektu," říká Goldacre. "I když je těžké si to přiznat."
Placebo funguje silněji, než vědci čekali
Studií, které ukazují sílu a rozmanitost placebo efektu, je celá řada. Jsou užitečné nejen pro naše pochopení lidské psychiky nebo mechanismu uzdravování, ale mají i přímý dopad na to, jak se chovají farmaceutické firmy.
Neuvěřitelné placebo studieExperimentů s různými placebo léčbami jsou tisíce, ovšem některé jsou zajímavější než jiné. Následující studie ukazují zajímavé možnosti placeba a často hraničí s tím, co bychom chtěli považovat za možné. |
"Půlku života jsem strávil přesvědčováním lidí o tom, že generický lék je stejně účinný jako drahý značkový lék od známé značky," píše Goldacre. "Ale ukazuje se, že to není pravda. Díky placebo efektu má dražší lék vyšší účinnost." A to bez ohledu na to, zda to skutečně je lék, nebo ne. Studie z roku 1981 (PDF) přesvědčivě ukázala, že stejná tableta (navíc v obou případech neúčinná) měla pozitivnější efekt, pokud byla drahá a v barevném značkovém balení, které lidé rozpoznali.
Záleží dokonce i na barvě, což je opět doklad kulturně podmíněných významů. Stejná placebo tableta (opět, bez účinných látek) působila v růžové barvě jako stimulant, nebo naopak dobrovolníky uklidňovala, a to pouze na základě modré barvy podané pilulky. Studie otevřela cestu dalším experimentům s barvami a asi i proto to dnes v lékárně vypadá jako v prodejně barev a laků.
Možná nejvýraznější (a také často kontroverzní) jsou výsledky falešných operací (v angličtině "sham surgery"). Mezi tu nejznámější patří experiment chirurga Bruce Mosleyho, který pochyboval o skutečném významu konkrétní operace kolene. Části svých pacientů tedy provedl v roce 1994 pouze předstíranou operaci - koleno nařízl, chvíli se v něm odborně a neškodně "vrtal" a poté jej zašil. Druhé skupině provedl skutečnou operaci podle předpisů. Oběma skupinám se po operaci vedlo stejně: "Operace byla před dvěma lety a koleno mě od té doby nezlobilo," libuje si jeden z pacientů. "Kdykoli jej vidím v televizi, říkám: to je ten doktor, co mi spravil koleno." Ve skutečnosti míří jeho prst na doktora, který mu jen udělal zbytečnou jizvu. Díky tomuto experimentu se však následně celá tato evidentně zbytečná operace zavrhla.
Ještě zajímavější (tedy spíš děsivější) je experiment publikovaný v americkém kardiologickém časopise. Doktoři voperovali kardiostimulátor 81 lidem, kteří ho podle odborného vyšetření potřebovali. Ale zapnuli ho jen 41 pacientům, u zbylých 40 jej nechali zatím vypnutý. Šlo o dvojitě zaslepenou studii, takže ani doktor netušil, který kardiostimulátor je aktivní. Po třech měsících srovnali výsledky.
I lidé s neaktivním kardiostimulátorem vykazovali objektivní i subjektivní zlepšení relevantních příznaků. Je však nutno dodat, že zapnuté kardiostimulátory měly vyšší efekt než ty vypnuté. Ale už jen samotný fakt, že i neaktivní kardiostimulátory "fungovaly", nás musí nutit k zamyšlení.
Zatím není jednoznačně prokázáno, jakým způsobem placebo funguje. Předpokládá se, že jde o směs očekávání, psychologických či psychosomatických jevů, reflexivního/naučeného chování (proto funguje i u zvířat), kulturního významu a zřejmě i hormonální reakce mozku. Spekuluje se i o evolučním vysvětlení. Zjednodušeně řečeno se naše tělo vybudí k reakci jen ve chvíli, kdy je to opravdu vážné. A to, že se náš doktor tváří, že nás léčí, nám dává dobrý důvod myslet si, že to vážné je.
A ještě perlička: placebo funguje dokonce i ve chvíli, kdy pacientům zcela na rovinu řeknete, že jde o placebo. V klasické studii z roku 1965 ukázali Lee Park a Lino Covi, že i pokud pacientům popíšou způsob, jakým placebo funguje, může se placebo efekt dostavit. "Neobsahuje žádné účinné látky, pouze cukr. Některé experimenty ukazují, že přesto může placebo pomoci. Chtěli byste to vyzkoušet?" Ti, kteří to vyzkoušet chtěli, dostali tabletky s nápisem placebo (a nálepkou dané nemocnice), brali jednu pilulku třikrát denně a došlo u nich k výraznému zlepšení.
Zdroje a odkazy
|
Mohou doktoři používat placebo?
Placebo a homeopatikaJe homeopatie účinnější než placebo? Experimenty to nepotvrzují.  O homeopatii, její historii a účincích/neúčincích si přečtěte v našem předchozím populárním článku. |
Už od prvních úvah o placebu trápí lékařskou komunitu závažná otázka: když víme, že placebo funguje, můžeme jej použít pro léčbu svých pacientů, případně placebo efektem alespoň léčbu podpořit?
Na jedné straně stojí názor, formulovaný například doktorem Archibaldem Cochranem v roce 1972: "Je nutné zvážit odpovědné, vědomé použití placeba. Je důležité podpořit jejich využití na správném místě. Je smutné, že farmaceutické firmy nenabízejí širokou škálu levných, pestrobarevných, zdraví neškodných placebo pilulek."
V jistém slova smyslu se tak totiž otevírá trh těm, kteří se nebojí placebo nabídnout, ať už jde o některé formy homeopatie, bylinkářství nebo podvodných přípravků. Často je podávání těchto prokazatelně neúčinných (či neprokazatelně účinných) pilulek doprovázeno vším, co zvyšuje účinnost placebo efektu: vysoká cena, psychologie barev, rituální podání, autoritativní postoj lékaře/léčitele a důvěra, že jde o přípravek přímo pro daný problém.
Na druhé straně stojí jednoznačný příkaz pacientovi nelhat a informovat jej pravdivě o jeho stavu i jeho léčbě. Dochází tak k paradoxu: na jedné straně je zde příkaz pacientovi nelhat, na druhé straně příkaz využít čehokoli, co může pacientovi pomoci." Role placeba tak dodnes není jasná, a lékaři k němu často přistupují individuálně.
Problémem je především klamání pacienta, které by dlouhodobě mohlo vést k poškození důvěry v lékaře či lékařskou profesi jako takovou. To je i hlavní důvod pro to, aby většina zdravotnických profesionálů použití placeba v běžné praxi nedoporučovala. Ale experimenty s "čestným placebem" naznačují, že i z tohoto problému by mohla existovat cesta ven.
Typickým pozitivním příkladem je podávání falešných léků proti ADHD. V USA se dětem předepisují často zbytečně silné tlumící léky a placebo v tomto případě uklidní nejen dítě, ale především rodiče.
