Pondělí 10. srpna 2020, svátek má Vavřinec
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 10. srpna 2020 Vavřinec

Severní magnetický pól se vydal na cesty. Co když doputuje až na jih?

  8:13aktualizováno  8:13
Naši planetu čeká přehození magnetických pólů. Nebude to zřejmě brzy, proč k tomu ovšem vůbec dojde a co může změna způsobit?

Posun severního magnetického pólu | foto: NOAA

Severní magnetický pól Země se v posledních letech vydal na velkou „jízdu“ po Arktidě. Protože dnes přesně nevíme, co se pod povrchem Země děje, i odborníky vývoj překvapil. I geologové mluví o tom, že vývoj je nečekaně rychlý - tedy v měřítkách jejich oboru. 

Dynamo pod námi

Dnes nejuznávanější hypotéza říká, že kovové jádro naší planety je v samém středu pevné, jeho vnější vrstva je ovšem tekutá. Protože naše planeta rotuje, roztavené železo se pohybuje a vytváří dynamo, které vytváří magnetické pole naší planety. To je ve velké, ale opravdu velké zkratce tzv. teorie hydromagnetického dynama.

Zemské dynamo je velký pohyblivý stroj, který ovšem neběží úplně hladce. Materiál ve vnější vrstvě jádra stoupá a klesá a to především zřejmě proto, že se ohřívá od ještě žhavějšího pevného jádra Země. Či se naopak ochlazuje na okraji jádra. V tekuté vnější části jádra vznikají víry a proudy, které jsou proti převládajícímu směru pohybu. A právě výskyt těchto „bludných proudů“ v jádře zřejmě způsobuje pohyb zemských magnetických pólů, třeba i řádově o desítky kilometrů za rok, jako je tomu dnes.

Proč a jak přesně tyto velké víry vznikají, to dnes není jasné. Možná vznikají v chaotickém prostředí zcela náhodně a jejich vznik a vývoj předpovídat nelze. Optimisté ovšem předpokládají, že časem naše znalosti o Zemi budou takové, že přepólování dokážeme předvídat.

Severní magnetický pól Země se přesouvá od Kanady směrem k Rusku a jeho pohyb...

Severní magnetický pól Země se přesouvá od Kanady směrem k Rusku a jeho pohyb je čím dál rychlejší.

Naději nacházejí například v nedávném objevu „jet-streamu“ v tekuté vnější vrstvě kovového jádra, ke kterému došlo díky velmi přesnému měření velmi malých změn v intenzitě zemského magnetického pole. Je představitelné, že časem bychom mohli pohyb kovu zhruba tři tisíce kilometrů pod námi tímto či jiným způsobem změřit ještě mnohem podrobněji a porozumět mu, či se ho naučit alespoň v omezené míře předpovídat.

Když vír nezmizí

Některé víry a proudy ve vnější vrstvě jádra jsou zřejmě tak silné, že mohou pól posunout o mnohem více než jen pár kilometrů. V důsledku jejich působení může dojít (a dochází) k zásadní proměně směru proudění v tekuté části jádra a tím „přepólovaní“ planety.

Kdo za to může? Meteority?

Je možné, že k přepólování dochází v podstatě v důsledku přirozených změn v jádru Země, ale svou roli by určitě mohly hrát i jiné, „vnější“ příčiny.

Někteří vědci například spekulovali, že by přepólování mohl spustit dopad velkých těles z vesmíru, statisticky se ovšem souvislost mezi událostmi obou typů najít nedaří.

Podle jiné hypotézy by mohla proudění ve vnější vrstvě jádra ovlivňovat míra „zanořování“ (subdukce) pevninských desek zemské kůry, které se možná mohou ponořit až tisíce kilometrů pod povrch. Mělo by to být tak, že čím více materiálu klesá pláštěm k jádru, tím častěji se magnetické pole přehazuje. Samozřejmě s nějakým zpožděním o dobu, po kterou materiál sestupuje pláštěm. To by mimochodem v tomto případě mělo podle modelu činit „drobných“ zhruba 120 milionů let.

Minulá přepólování zemského magnetického pole máme poměrně dobře zmapovaná. Jsou dobře vidět v některých horninách, především na dně moří. V některých oblastech totiž prakticky neustále pronikají na dno roztavené horniny, které rychle tuhnou. Magnetické částečky v nich se během tuhnutí orientují podle okamžité orientace magnetického pole Země, a epizody jeho „přehození“ jsou tedy v nich velmi dobře zapsané. Víme tedy, že k dlouhodobému přehození severního a jižního pólu dochází v průměru jednou za několik milionů let.

Poslední dlouhodobé přehození se odehrálo zhruba před více než tři čtvrtě milionem let. Občas ovšem dochází k ještě „divočejším“, dočasným přehozením pólů, jako tomu bylo zhruba před 44 až 40 tisíci let, kdy se magnetické pole Země rychle „přehodilo“ tam a zase zpět. Rychle v geologických měřítkách, samozřejmě. Celá epizoda trvala podle dnešních odhadů přibližně tisíc let, póly si skutečně vyměnily místo na nějakých 250 let. Většina dlouhodobých změn magnetického pole ovšem neprobíhá tak rychle; z geologických záznamů se zdá, že jde o proces, který trvá zřejmě řádově tisíce let.

V současnosti přitom zřejmě nejsme změně nijak blízko. Magnetické pole nejprve musí zeslábnout zhruba na řádově jednotky procent dlouhodobého průměru a to se dnes rozhodně neděje. I když v posledních desetiletích magnetické pole planety slábne, jeho intenzita je stále zhruba na dlouhodobém průměru. Pokud by pokračoval dosavadní trend (pokles intenzity o zhruba pět procent za století), ke změně by nemělo dojít dříve než zhruba až za dva tisíce let. Jde ovšem o velmi nejistý odhad, protože nedokážeme další vývoj nijak rozumně předpovídat.

A co dál

Navzdory mediální přitažlivosti přepólování Země ovšem nejde zřejmě o nijak závažný problém. A to nejen proto, že již nepoužíváme kompasy a buzoly. Ano, magnetické pole Země nás pomáhá chránit před nežádoucími dopady kosmického záření. Ale fosilní záznamy neukazují, že by přepólování doprovázelo vymírání.

Snad je to proto, že magnetické pole během přepólování úplně nezmizí. Situace je spíše pouze „nepřehlednější“, protože na Zemi může existovat najednou několik magnetických pólů v různých částech glóbu. Samozřejmě, fosilní záznamy nebývají úplné a podobné epizody jsou poměrně krátké, takže jistotu nemáme. S „pozitivními“ důkazy o vlivu přepólování na intenzitu vymírání je ovšem situace mnohem horší.

Může nás tedy těšit, že současné masové vymírání by přepólování magnetického pole zřejmě nemělo výrazně zhoršit. Můžeme za to děkovat atmosféře Země. Ta by na ochranu před „bombardováním“ z vesmíru měla stačit. Přesto v době oslabení magnetického pole k mírnému zvýšení úrovně radioaktivity došlo (ukazují to například vzorky z grónského ledovce z doby již zmíněného magnetického „minima“ před 41 tisíci let).

Samozřejmě, naše civilizace dnes nepřežívá pouze díky biologii. Oslabení magnetického pole by nepochybně mohlo mít velmi neblahé důsledky na naši techniku. Atmosféra by nás totiž například nedokázala uchránit před některými dopad tzv. slunečních bouří, tedy střetu nabitých částic vymrštěných ze Slunce s naší Zemí.

Z naší moderní historie víme, že tyto události mohou ovlivnit například black-outy v oblastech kolem pólu, kde je magnetické pole nejslabší (jako v roce 2003). Dodnes ovšem nemáme jasnou představu, jak silné podobné události a jak časté vlastně mohou být, jak bychom na ně byli schopni reagovat (víme o nich s předstihem desítek hodin) a jak by oslabené magnetické pole vlastně situaci zhoršilo (to by totiž záviselo na tom, jak přesně bude v danou chvíli silné, kde budou póly atd.).

Nepochybně bychom se museli okolnostem do značné míry přizpůsobit při stavbě infrastruktury (hlavně elektrického vedení), odolnějších zařízení (a to například včetně satelitů, které magnetické pole také pomáhá chránit před zářením z vesmíru). Jistě je možné si představit katastrofické scénáře dlouhodobého black-outu. Ovšem v tuto chvíli je stěží můžeme označit za pravděpodobné.

Navíc zopakujeme, že přepólování Země podle historických dat nepřichází přes noc a v podobném případě je poměrně dost času (řádově zřejmě století) na přípravu. Zajímavou a dnes neřešitelnou otázkou je, zda tento čas bude stačit k přizpůsobení i dalším tvorům, kteří magnetické pole využívají k orientaci, ať už jde o hmyz, či ptáky. Na druhou stranu, třeba to díky výše zmíněnému probíhajícímu masovému vymírání bude vlastně zanedbatelný problém.

Alespoň jednu dobrou zprávu ovšem na závěr sdělit můžeme: v době výrazného oslabení magnetického pole by měla i obloha nižších zeměpisných šířek ožít „polární“ září. Noční obloha tedy možná bude nebezpečnější, ale také hezčí. Snad to našim potomkům přinese alespoň nějakou útěchu.

Přechod na DVB-T2

Od 27. 11. probíhá postupný přechod na vysílací standard DVB-T2. Kvůli koronavirové pandemii vláda rozhodla o odložení zbývajících přechodů na vysílání DVB-T2. Diváci si tak musí pořídit televizi s podporou kódování H.265 (HEVC) nebo starší televizi doplnit vhodným set-top boxem.

  • Nejčtenější

Díky, že létáte se SpaceX. Loď Crew Dragon úspěšně dopadla do moře

Američtí astronauti Robert Behnken a Douglas Hurley úspěšně absolvovali nedělní návrat z Mezinárodní vesmírné stanice...

I Jižní Korea měla své Techtle Mechtle, poradila si jinak než Česko

Jak vypadá vyšetřování velkého ohniska kolem nočního klubu v zemi, kde „chytrá karanténa“ opravdu funguje. Jižní Korea...

Svět je čím dál zelenější. Česko v současnosti míří opačným směrem

Na planetě Zemi v posledních desetiletích přibývá zeleně. Neplatí to však pro všechny státy. Česko bohužel představuje...

Dusičnan amonný zabíjel mnohokrát. Ovšem mnohem více životů zachránil

Výbuch v Bejrútu nebyl ani zdaleka jediným případem, kdy dusičnan amonný způsobil katastrofu. Některé z nich byly...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Spojené státy vyzkoušely nový nadzvukový kluzák

Odborníci americké armády a námořnictva v březnu otestovali hypersonický kluzák, který by měl být schopen překonat i ty...

Biolog Komárek: Jsme účastníky největšího sociologického experimentu všech dob

Premium Měsíce trvající pandemie nám převrátila životy naruby. Známý biolog, filozof a autor dvou desítek odborných knih a tří...

Brzy dospěju do bodu, kdy si účet na Facebooku zruším, říká Lucie Výborná

Premium „Je to hra. Hra, která by měla být přínosná, užitečná, inspirativní,“ říká o své práci moderátorka Českého rozhlasu...

Proč koronavirus už téměř nezabíjí. Vytratí se, nebo se vrátí ještě silnější?

Premium Koronavirus je záhadný. Nečitelný. I když ho zkoumají ti nejchytřejší lidé, pořád o něm víme málo. Chová se jinak. Je...

  • Další z rubriky

STO OBJEVŮ: Klimatizaci vynalezli, aby zachránili papír v tiskárně

Seriál Za vynález klimatizace vděčíme Willisu Carrierovi. Moderní chladicí zařízení představil v roce 1902, avšak měl dlouhou...

STO OBJEVŮ: Stejnosměrný! Střídavý! Válka dvou velikánů o elektřinu

Seriál Stejnosměrný! Střídavý! Stejnosměrný! Střídavý! Dva géniové se střetli ve válce proudů. Letitý spor stále není u konce....

Pro rizikové pacienty chřipkové vakcíny mám, další nebudou, říká lékař

Podzimu se obávám, nevím, jak se podaří vyřešit souběh běžných onemocnění a nákazy virem SARS-CoV-2, říká v rozhovoru...

Svět je čím dál zelenější. Česko v současnosti míří opačným směrem

Na planetě Zemi v posledních desetiletích přibývá zeleně. Neplatí to však pro všechny státy. Česko bohužel představuje...

Ze života: Rakovina prsu může bolet nejen v pozdním stádiu
Ze života: Rakovina prsu může bolet nejen v pozdním stádiu

Ráda bych s vámi sdílela svůj příběh o tom, že rakovina bolet může. A doufám, že to alespoň jedné váhající může pomoct s rozhodováním, jestli jít...

Krejčířovu vilu opět nikdo nechce. Už ani za dvacetinu pořizovací ceny

Ani další pokus o vydražení vily v Černošicích, která patřila odsouzenému Radovanu Krejčířovi, nebyl úspěšný. Do dražby...

Jaromír Jágr poprvé ukázal na sociálních sítích novou přítelkyni

Hokejista Jaromír Jágr (48) a modelka Dominika Branišová (26) už několik týdnů tvoří pár. Absolvovali spolu několik...

Zemřela manželka Jiřího Krampola, měla dlouhodobé zdravotní problémy

Ve věku 59 let zemřela Hana Krampolová, manželka herce Jiřího Krampola. Dlouhodobě se potýkala se zdravotními problémy.

Šéf Pirátů Ivan Bartoš je tatínkem. Miminku dali s manželkou neobvyklé jméno

Předsedovi Pirátů Ivanu Bartošovi (40) a jeho ženě Lydii (37) se v úterý večer narodil syn. Novopečený tatínek se s...

Škoda nebude žádnou montovnou, říká Babiš. Nový šéf musí na kobereček

Premium Premiér Andrej Babiš a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček chtějí vědět, jaká budoucnost čeká mladoboleslavskou...