Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvČeská republika má v tuto chvíli 13 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. „Pokud bychom se dostali na vyšší podíl, zlevní se výrazně i cena elektřiny. Bohužel v České republice se potýkáme s tím, že je tady určitá nedůvěra k této cestě, zejména u politiků“, říká Martin Sedlák.
Přírodní podmínky pro provoz větrných elektráren máme přitom s Německem srovnatelné. Jediný rozdíl oproti Německu podle Sedláka je, že nemáme moře, to znamená, že nemůžeme budovat větrné parky na moři, ale ty na pevnině mají vhodný potenciál i pro Českou republiku. „Výtěžnost na moři se pohybuje kolem 35%, kapacitní faktor u pozemních větrných elektráren je kolem 24- 25%.“ doplňuje.
„Československo v minulosti vyrostlo díky uhlí, to ale po sobě zanechává negativní stopu v podobě povrchových dolů, exhalací a nemocí způsobených právě vypouštěním škodlivin. Přínosem větrné energetiky je čistá energie. Navíc teď, v době, kdy je nejen Česká republika, ale celá Evropa drcena vysokou cenou, způsobenou závislostí na ruském zemním plynu, dokáží větrné elektrárny, podobně jako fotovoltaika, být zdrojem jedné z nejlevnějších elektřin na trhu,“ říká Sedlák a dodává, že pokud je zemní plyn pro prezidenta Putina jeho zbraní vůči Evropě, tak větrné elektrárny, solární panely a energetická účinnost, tedy úspory energie, jsou evropským štítem vůči těmto snahám, jak zasáhnout Evropu na citlivém místě.
Průměrná větrná elektrárna obstará až 1 600 domácností ročně
Jedna větrná věž o výkonu 2 MW může svou roční výrobou pokrýt roční spotřebu zhruba 1500-1600 domácností (při průměrné spotřebě 2,5 MWh/rok na domácnost). Potenciál je podle Martina Sedláka hlavně v kombinaci možností větrných elektráren společně s fotovoltaikou a budováním bioplynových stanic. Na grafu pak ukazuje, jak se vykrývají solární a větrné elektrárny: „Ve chvíli, kdy funguje větrná energetika, většinou nejsou kvůli vyšší oblačnosti ideální podmínky pro solární energii a naopak, když, funguje fotovoltaika, většinou klesá výkon větrných elektráren“.
Energetickou budoucnost vidí Sedlák především v mixu jádra a obnovitelných zdrojů za pomoci systému ukládání energie. „Velké bateriové systémy, které se začínají budovat v Německu, Nizozemí, Belgii a dalších státech Evropy, dokáží ukládat elektřinu z velkých solárních nebo větrných parků. Do budoucna přibude i ukládání pomocí výroby vodíku. Vodík vyrobíte přebytečnou elektřinou z obnovitelných zdrojů z vody a můžete si tam část energie de facto uložit a potom si ji zpátky vzít, když naopak bude méně svítit, anebo méně foukat,“ vysvětluje.
Rozvoj obnovitelných zdrojů v Česku brzdí legislativa
Zatímco u domácností žijících v rodinném domku je podle Sedláka ideální kombinací fotovoltaika s akumulací energie, tedy domácí baterií, tak pro města by podle něj mohla být zajímavá možnost podílet se na společných investicích do velkých solárních nebo větrných parků, z nichž by potom mohli odebírat obyvatelé část vyrobené energie. To ale vyžaduje určité legislativní změny.
„Ministerstvo průmyslu a obchodu v tom nebylo příliš aktivní. Teď se chystá nová legislativa. Podle informací, které jsou z oficiálních zdrojů, by měla být novela energetického zákona předložena ještě během tohoto léta, to znamená v srpnu, anebo na začátku září. Když se všechno povede schválit, tak by od příštího roku mohly dané podmínky vstoupit i do České republiky,“ říká.
V Rozstřelu dále Martin Sedlák hovoří i o nákladech na vybudování větrné elektrárny, možnostech jejího využití pro jednotlivce, ale i o vlivu větrných turbín na okolní prostředí.
