Super článek, žádný jde to nejde to. Ano jde to, zatím pro malá letadla, není to ještě ono, ale vývoj jde dál. Přesně podložené fyzikálními daty dle velikosti letadel. Tak to má být, žádná hysterie.

Když už opisuji, alespoň jednotky by měly být naše. Nm u nás znamená Newtonmetr a není to jednotka délky. V US je to Nautic milé, tedy námořní míle.

Ono už samotné zachycování CO2 ze vzduchu je energeticky náročné, takže uhlíkově neutrální výroba kerosinu z vody a vzdušného CO2 je pořád ještě v říši fantazie.

Proč nepoužít osvědčené řešení - natáhnout nad letecké trasy troleje?

Jako bonus by to ještě snížilo nároky na navigaci.

Kromě energetické hustoty by také bylo potřeba zapracovat na době nabíjení. Takový Boeing po 6 hodinách letu načerpá nějakých 10 tun paliva na let zpátky během 15 - 20 minut čistého času čerpání, i s režií okolo připojení hadic atd to bude něco více, ale pořád podstatně méně, než by trvalo elektrické dobíjení.

A letectví není průmysl, kde by si společnosti mohli dovolit, aby jim drahé stroje stály takovou dobu na dobíječkách.

Navíc je nutné si uvědomit, že těch letadel by najednou bylo třeba dobíjet až několik desítek. To bude mít poměrně dost velké nároky na posílení elektrorozvodné infrastruktury. Tady potřebujeme příkon alespoň 500x větší, než jsou schopné poskytnou současné nejlepší rychlonabíječky. Takže až bude najednou dobíjet třeba 20 letadel, bude to, jako byste v té lokalitě měli na těch v současnosti nejvýkonnějších rychlonabíječkách najednou připojeno 10 000 elektromobilů.

Ono ani to zvyšování energetické hustoty není bez rizika. Víme do dokážou napáchat už současné články když se něco vymkne z rukou. Nevím jestli byste se ve stroji s takovými akumulátory cítil bezpečně.

Zelenou variantu už vyzkoušeli a nedopadla dobře, po 1/3 letových hodin jim sežrala O kroužky. Teď si zkusí jinou a uvidí zda bude stejně agresivní jako ta eko zelená. Kupodivu nejšetrněji s k motorům chová ta přirozená verze se sírou.

Pokud by se místo klasické konstrukce letadla trup-křídlo začala používat alternativní, a co si budeme povídat, i aerodynamicky efektivnější konstrukce vztlakového tělesa, mohla by spodní plocha letadla být dost velká na to, aby tam byla umístěna příjmová anténa mikrovlnného záření pro přenos elektrické energie.

Pozemní stanice by pak mohly umožnit dvě věci. Stanice u letišť by mohly pomoci vzlétnout bez nutnosti použít energii z baterií, tudíž by se nespotřebovávala energie na let samotný. Pokud by pak nějaká trasa byla využívaná hojně, mohly by stanice být umístěné na trase a distribuovat energii za letu nebo dokonce za letu dobíjet menší baterie.

A doplnění k článku:

Námořní míle je 1852 metrů. Jedna věc je přepis původního článku do odborné literatury a druhá pak populárně naučný článek, který se čte jedním dechem. Chápu, že s odchodem některých redaktorů skončilo období fotbalových stadionů, ale ne každý čtenář Technetu je pilot nebo zkušený námořník. Kilometry postačí.

To je ovšem dost kruté scifi :-) Tím bych v následujících 100 letech vůbec neoperoval :-) Mikrovlnný přenos energie do letadla, to je úplně mimo.

Na letecký petrolej - kerosin - létají přeci proudová letadla odjakživa :-) Vyrobit ho uměle jistě možné je, velký otazník je energetická náročnost takové výroby.

No, většina energie na rozklad CO2 se získává ze Slunce. Trochu větší problém bude to získávání CO2 ze vzduchu. Aby se nevyplatilo zachytávat ho v uhelných elektrárnách a převážet na produkci kerosinu do Afriky :-)

O nových zázračných akumulátorech čtu zhruba posledních 40 let a stále nic pouzitelného...

Přesně tak, poslední smysluplný a viditelný posun byl spuštěním komerční výroby Li-ion baterií. Od té doby vůbec nic, rozhodně se neodehrává žádné radikální zlepšování, jak se píše v článku. Jsou to maximálně nižší jednotky procent za několik let a vývoj se ani nijak neurychluje, spíš naopak ten prostor pro zlepšování s touto technologií ubývá. A taky je naprosto nesmyslná hodnota potřebné energetické hustoty kolem 500Wh/kg. To na konstrukci komerčně použitelného letadla nestačí ani omylem. Současná paliva obsahují cca 30-50x více energie na jednotku hmotnosti, takže i pokud odečtu nižší účinnost spalovacích motorů proti elektrickým, tak aby se dalo mluvit o nějaké použitelnosti, musely by se baterie zlepšit minimálně 10x v parametru hustoty energie na kg, ne 2x, jak se v článku píše. To nic neřeší. A žádné zázračné konstrukce, které by ušetřily hmotnost pro baterie na samotném trupu letadel čekat opravdu nejde, protože dnešní stroje z kompozitů jsou už odlehčené na dřeň a nic smysluplného tam už nikdo neušetří. Takže ne, elektřina v letadle ani omylem.

Elektromotory v letectví už dávno dominují .. v tom modelářském. Do skutečných letadel samozřejmě elektromotory patří také, ale NIKDY ne na místo pohonných jednotek. To si zapamatujte .. a už o tom nepište. Žádné "zázračné" vynálezy na tom ani v budoucnu nic změnit nemohou ..

No a pak přijde nějakej blbec a udělá to...