Plasty nemají zrovna dobrou pověst. PET lahve se staly synonymem plýtvání a zahlcování planety odpadem, mikrotenové sáčky jsou v přírodě prakticky nezničitelné, obalových materiálů přibývá.
V současné pandemii šíření koronaviru se ovšem objevuje i mnohem přívětivější tvář plastů – jde o materiál, který může výborně posloužit lékařům a zdravotníkům v podobě ochranných pomůcek. A nejen jim. V souvislosti s postupným uvolňováním pravidel zavedených kvůli šíření koronaviru bude poptávka po ochraně z plastu stoupat.
Vše o koronaviru
|
První využití plastů v boji s koronavirem se objevilo ještě v době, kdy Češi masivně začínali s domácí výrobou roušek. Na 3D tiskárnách se podomácku tiskly takzvané zakladače – plastové spony, které z pruhu látku složí tkaloun k upevnění roušky. Jak je v komunitě 3D tiskařů běžné, šlo v případě tiskové předlohy o open-source, tedy volně šiřitelný digitální vzor.
První masovější využití plastu pak přišlo v podobě „šnorchlmasek“, sportovních celoobličejových potápěčských masek, které se upravovaly v dílnách ČVUT a pomocí redukce se na ně montovaly filtry ze Sigmy Lutín. Takových kompletů vzniklo 2 500 kusů.
Ke slovu opět přišel i 3D tisk. Mimořádný ohlas měla iniciativa Josefa Průši, krále českých 3D tiskařů, který sám ve své firmě Prusa Research vyrobil na 60 tisíc plastových ochranných štítů. Další tisíce kusů pak vznikly na základě jeho vzoru na různých místech Česka, především na univerzitách, které disponují větším počtem 3D tiskáren. Přesná čísla tištěných štítů nejsou známá, nicméně Prusa Research ze svých skladů rozdal 1,2 tuny materiálu v podobě tiskových strun z plastu.
Jednou z firem, která se do výroby zapojila, byla i královehradecká společnost TriLab. Kusová výroba jim však nestačila. „3D tiskárny jsou určené hlavně na malosériovou výrobu. A protože poptávka byla velká a kapacita tiskáren nestačila, přemýšleli jsme, jak tyhle nedostatky eliminovat a ochránit co nejvíce lidí,“ vysvětluje Vojtěch Tambor ze společnosti TriLab.
Firma nakonec sáhla po osvědčené technologii, která se používá i v potravinářství. Jde o teplotní formování desek z čistého PET. Výhodou je cena, rychlost i kapacita výroby – denně lze zvládnout několik tisíc kusů. Navíc jde o výrobní postup, který je možný zavést i na jiné lince. Umožňuje to zapojit do produkce lokální výrobce, kteří by jinak v současné situaci neměli pro své stroje využití. TriLab navíc svou masku vyvinul ve spolupráci se studiem Fendrych Design, mezi jehož klienty patří třeba Škoda Auto nebo Electrolux.
S vlastním modelem přišla i firma Diametral – její štíty používají třeba tlumočníci do znakové řeči ve vysílání České televize. Ta vsadila na další osvědčenou technologii, vstřikování. A renesanci zažívá i plexisklo nebo polykarbonát – zvýšila se totiž poptávka po laserem vyřezávaných přepážkách u pokladen.
Zájem o plastové ochranné pomůcky s postupným uvolňováním zákazů neutuchá. Naopak. Tradiční výrobci, jako je třeba Okula nebo Takos, hlásí vyprodáno a zboží dodávají do dvou týdnů. Fakt, že poptávka stoupá a ochranné štíty už zdaleka neslouží jen zdravotníkům a lékařům, potvrzuje i Vojtěch Tambor. „Už teď máme objednávky třeba od nehtových studií nebo kadeřnictví. I tam bude potřeba jednoduchá a dostupná ochrana celého obličeje, kterou plast představuje,“ dodává jednatel firmy TriLab.
