Jak je dobře známo, sauropodní dinosauři disponovali vůbec nejdelšími krky mezi všemi známými obratlovci v dějinách života na Zemi. Trochu se jim v tomto směru podobali mořští plazi plesiosauři, jejich nepříbuzní druhohorní současníci, jinak se k nim ale žádný suchozemský nebo mořský tvor neblížil (což platí i pro současné žirafy s délkou krku maximálně asi 2,4 metru).
Paleontologové stále nevědí, který z dosud známých sauropodů mohl mít krk nejdelší, ve hře jsou přitom zejména rody Mamenchisaurus (u problematického druhu M. sinocanadorum kolem 12 metrů), Supersaurus (až 15 metrů) a Barosaurus (až 17 metrů).
Vzhledem k nekompletnímu fosilnímu materiálu ale můžeme délku krků těchto dávných obrů jen velmi přibližně odhadovat. A tak nezbývá než obrátit svoji pozornost k nejdelší téměř kompletně dochované krční páteři ve fosilním záznamu a zjistit délku krku s dostatečně velkou mírou jistoty.
Obr s dlouhým krkem
Ačkoliv nám jméno jejího majitele mnoho neřekne, samotná míra je natolik impozantní, aby opravňovala k jeho vyzdvižení a bližšímu představení. Kdo je tedy z hlediska délky krku aktuálním „rekordmanem“? Stejně jako zmiňovaný mamenchisaurus pochází i tento dinosaurus z území dnešní Číny, kde žil jen o několik milionů let dříve (období střední jury, věk kelloway, asi před 164,6 milionu let).
Fosilie tohoto mamenchisaurida byly objeveny v roce 2012 v sedimentech geologického souvrství Čchi-kche-tchaj (Qiketai) na území provincie Sin-ťiang v severozápadní části Číny. O rok později byl obr dlouhý podle dosud učiněných odhadů asi 27 až 32 metrů a vážící mezi 25 a 40 tunami formálně popsán jako Xinjiangtitan shanshanensis (doslova Titán ze Sin-ťiang, pocházející z oblasti Šanšan).
O velikosti tohoto dinosaura svědčí například i série hrudních obratlů, dosahující délky 372 cm, velmi robustní stehenní kost o délce 165 cm nebo kost holenní dlouhá 98 cm. Jak dlouhý byl ale krk tohoto impozantního asijského sauropoda? Podrobně tuto otázku rozebral letos v lednu paleontolog Matthew Wedel na populárním webu SVPOW. Vychází přitom zejména z novější vědecké studie čínských paleontologů, publikované v roce 2018.
V ní jsou uvedeny přesnější rozměry a orientace jednotlivých částí skeletu, včetně cervikálních obratlů. Nejdelší tělo krčního obratle (konkrétně se jedná o dvanáctý krční obratel) měří na délku úctyhodných 123 centimetrů, což z něj činí aktuálně pátý nejdelší dosud objevený krční obratel sauropoda.
Přibližná velikost a tvar těla mamenchisauridního sauropoda druhu Xinjiangtitan shanshanensis. Při délce kolem 30 metrů vážil tento obří býložravec asi 25 až 40 tun. Jeho krk s minimální délkou 13,4 metru je patrně nejdelším potvrzeným krkem u všech dosud známých živočichů. Někteří sauropodi mohli mít tuto část těla ještě o několik metrů delší, u žádného z nich se nám ale nedochovala dostatečně kompletní část cervikální páteře.
Totožnost některých kosterních částí byla v nové studii přehodnocena a celkově byly fosilie lépe vypreparovány a rekonstruovány. Výsledkem bylo představení série 18 krčních obratlů, vytvářejících v podstatě nepřerušený „artikulovaný“ celek. Deset obratlů mělo své tělo delší než 1 metr a pokud bychom si přimysleli chrupavčitou okolní tkáň, pak bychom museli odhadnout délku krku čínského mamenchisaurida až na 15,1 metru!
Nejmenší možná délka, odpovídající natěsno spojeným obratlům, pak činí přesně 13,36 metru. A to je stále délka pořádného autobusu nebo tří větších osobních aut za sebou. Celkovou délku těla xinjiangtitana odhaduje sám Wedel až na 33,55 metru, ačkoliv konstatuje, že se paradoxně jednalo spíše o lehce stavěného sauropoda, který byl „dost malý na to, aby jeho kostra fosilizovala vcelku“.
Podstatnější je, že díky relativně vysoké kompletnosti fosilie typového exempláře rodu Xinjiangtitan můžeme vcelku přesně odhadnout minimální délku jeho krku. A ta činí přinejmenším oněch 13,4 metru, což je zatím absolutní rekord v celé živočišné říši v rámci všech období vývoje života na naší planetě. Pro úplnost můžeme dodat, že další v pořadí ze všech kompletně dochovaných krčních páteří sauropodů je ta, kterou v roce 1972 popsali čínští paleontologové u druhu Mamenchisaurus hochuanensis (9,5 metru) a na třetí pomyslné příčce je pak Giraffatitan brancai s krkem dlouhým 8,5 metru.
Je prakticky jisté, že někteří sauropodi měli krk ještě podstatně delší, což dokládá například krční obratel o délce 137 cm, patřící patrně enormně velkému diplodokidovi rodu Supersaurus nebo Barosaurus. Krky dlouhé přes 11 metrů měli téměř určitě také zástupci rodů Sauroposeidon a Patagotitan.
Vraťme se ale na závěr zpět k rodu Xinjiangosaurus. Tento obří sauropod měl nepochybně enormně dlouhý krk, ale jinak spadal spíše do střední velikostní kategorie a obřím titanosaurům se svojí hmotností ani nepřibližoval. Přesto mohl být díky svému krku jedním z nejvyšších dinosaurů, jehož hlava se možná pohybovala ve výšce až kolem 17 metrů. A to je celý trojnásobek výšky nejvyšší známé žirafy.
Tento mamenchisaurid patrně využíval své impozantní výšky ke spásání listů ve větvích vysoko nad zemí, kam jeho potravní konkurenti jednoduše nedosáhli. Doufejme, že se o těchto fantastických jurských sauropodech v budoucnu dozvíme ještě více zajímavých informací.
Článek vznikl pro Dinosaurusblog Vladimíra Sochy a byl redakčně upraven. Původní verzi včetně bohatého odkazového rejstříku najdete zde.
