Když běžné čisticí prostředky nestačí, přijdou na řadu dezinfekční metody. | foto: Profimedia.cz

Při dezinfekci prostor opatrně, můžete napáchat více škody než užitku

  • 22
Arzenál pro boj s viry, bakteriemi, plísněmi a různými patogeny je poměrně pestrý. Každý přístup má své výhody a nevýhody. Na následujících řádkách najdete stručné shrnutí možností.

Spolu s postupným návratem zaměstnanců do kanceláří řeší mnoho zaměstnavatelů způsob, jakým by mohli snížit riziko přenosu virů a bakterií mezi zaměstnanci. Tím nejúčinnějším se jeví „social distancing“ (společenský odstup) a práce na dálku. To však nelze účelně aplikovat pokaždé a ne vždy jsou si zaměstnavatelé a vedoucí pracovníci schopni či ochotni poradit.

V takovém případě přichází na řadu přizpůsobení pracovního prostoru – lidé by měli od sebe sedět co nejdál, měly by mezi nimi být překážky, prostory by měly být dobře větrané, a pokud je jediným zdrojem vzduchu vzduchotechnika, pak by mělo být omezeno množství oběhového vzduchu ve prospěch vzduchu čerstvého. Častější výměna filtrů by měla být samozřejmostí. 

Dalším krokem ke snížení rizika přenosu nějaké nákazy je dezinfekce prostor. Tu můžeme kategorizovat na tři metody: chemií, ozonem, UV zářením. Všem by samozřejmě měl předcházet důkladný a pravidelný úklid.

Dezinfekce chemií

Spočívá v ošetření povrchů dezinfekčním prostředkem, ať již otřením (menší plochy) nebo postřikem (větší plochy). 

Na výběr je řada různých dezinfekčních přípravků, přičemž je důležité vybrat ten, který jednak spolehlivě zničí ty viry a bakterie, které zničit zamýšlíme, a jednak bude vyhovovat prostředí, ve kterém bude použit – například z hlediska materiálu povrchů (aby nedošlo k poleptání nebo korozivním účinkům). Opatrní musíme být jak na domácí zvířata, tak třeba děti – dezinfekční látky mohou být ze své podstaty zdraví škodlivé, případně dokonce toxické.

Nejběžnější a také nejlevnější jsou dezinfekční prostředky na bázi chlornanu sodného. Nabízí velmi dobrou dezinfekční účinnost (s výjimkou některých parazitických prvoků a kokcidií), po aplikaci se rozpadá na neškodné látky, zejména chlorid sodný a kyslík. Jeho nevýhodou je nepříjemný štiplavý zápach v dezinfikovaném prostoru, dráždí oči a kůži a leptá některé povrchy.

Pokročilejší a dražší dezinfekční prostředky jsou bezchlórové, čímž je odbourán zejména čpavý zápach a chlorové dráždění očí a kůže. Účinnou látkou je často polyhexamethylen guanidinhydrochlorid (PHMG), která má velmi dobré biocidní a fungicidní účinky a zároveň, protože jde o kationtový polymer, dokáže ošetřený povrch chránit i po delší dobu. Naopak nevýhodou je škodlivost pro lidi a zvířata, pokud jej vdechnou ve formě aerosolu – delší expozici může dojít k závažnému poškození plic. Při aplikaci je proto nutné dodržovat přísná bezpečnostní opatření.

Dezinfekce ozonem

Zajímavou variantou je dezinfekce plynem s chemickou značkou O3, tedy ozonem. Jeho výhodou je vysoká mikrobiocidní účinnost a především schopnost dostat se doslova všude – jak do záhybů nábytku a různých nepřístupných konstrukčních prvků, tak třeba i jen porézních povrchů a materiálů, jako jsou dřevo nebo třeba molitan.

Generátory ozonu

Vdechování ozonu je zdraví škodlivé jak lidem, tak zvířatům, ve vysoké koncentraci poškozuje i buněčné tkáně rostlin. Dezinfekce se tedy provádí v nepřítomnosti lidí tak, že se dezinfikovaný prostor uzavře a od prostor, ve kterých se pohybují lidé, důkladným utěsněním oddělí. Pak proběhne samotná dezinfekce, po které je potřeba místnost nejprve dobře vyvětrat, než se do ní lidé a zvířata vrátí. Ozón se navíc sám docela rychle rozkládá, takže nehrozí, že v toxické (a po česneku páchnoucí) podobě zůstane dlouho.

Ozon se vytváří v elektrických generátorech buď pomocí UV světla, nebo takzvaného tichého elektrického výboje. Doba dezinfekce závisí na výkonu ozonizátoru a velikosti dezinfikovaného prostoru. Generátory mívají časové spínače, takže se po definované době samy vypnou.

14. února 2020

Dezinfekce UV zářením

Takzvané germicidní světlo, UV-C záření, je elektromagnetické vlnění s vlnovou délkou 254 nm. Na barevné škále je kus pod okem viditelnou fialovou barvou (ta má zhruba 400 nm). Ultrafialové záření má vysoké biocidní účinky, funguje na principu poškození DNA a poradí si s viry, bakteriemi i roztoči.

Zdrojem světla jsou elektrické UV-C trubice (zářivky), které lze využít dvěma způsoby – přímým ozářením dezinfikovaného povrchu, nebo k dezinfekci proudícího vzduchu či vody. 

UV-C dezinfekce prostoru je složitější v tom, že není účinná ve stínech, proto je třeba dbát na dostatečnou expozici všech ploch, které potřebujeme dezinfikovat. Navíc je účinná na poměrně malou vzdálenost, i když zde záleží na použitém výkonu. Expozice UV-C záření je pro člověka, zvířata i rostliny nebezpečná, s UV-C lampami se proto buď pracuje v ochranných pomůckách, nebo s pomocí časovače při nepřítomnosti obsluhy.

UV-C dezinfekce vzduchu

Zejména ve spojitosti s koronavirovou pandemií nabízí mnoho firem i speciální dezinfekční zařízení, typicky nazývané jako Air Cleaner, které pomocí ventilátoru nasává vzduch, prohání ho tunelem s UV-C trubicemi a druhým ventilátorem jej dezinfikovaný vyhání ven. Podle výrobců (a distributorů) využívají takové zdroje germicidního světla, které neprodukují ozon, a dezinfekční přístroj tak může fungovat za současné přítomnosti lidí v daném prostoru. Podle prodejců mohou být instalované v kancelářích, domácnostech, obchodních prostorech, čekárnách, domovech důchodců ... prakticky kdekoli.

Zda takové zařízení skutečně funguje, je však otázkou. Malé ventilátory totiž prohání poměrně malé množství vzduchu (10, 20, 40 m3 za hodinu), což není mnoho. Pokud bychom vzali místnost o podlahové ploše 42 metrů čtverečních (max. doporučená podlahová výměra pro model s „průfukem“ 10 m3 za hodinu), pak by přístroj na dezinfekci všeho vzduchu v místnosti potřeboval více než 8 hodin, a to ještě za předpokladu, že by se nijak nevířil a nepromíchával. 

„Výkonnost dvou ze tří prezentovaných zařízení (10/20 m3 za hodinu) je pro výše uvedené prostory zcela nedostačující,“ odpověděl nám Bohumil Kotalík ze Státního zdravotního ústavu.  

A i v případě, že by na to systém výkonově stačil, nemusí být podle Kotalíka vyhráno. „Mohlo by zde vznikat bakterií zcela prosté hypoalergenní prostředí, což asi není v mnoha z výše uvedených případech zcela vhodné. Dá se ale také předpokládat, že existuje reálná možnost degradace běžně se vyskytujících organických látek ve vnitřním prostředí/ovzduší právě UVC zářením a vzniku radikálů,“ doplňuje své výhrady Kotalík.

Zvažujete dezinfekci domácnosti / firemních prostor?

celkem hlasů: 297
Hlasování skončiloČtenáři hlasovali do 0:00 úterý 23. června 2020. Anketa je uzavřena.

2. března 2020