Omezení tradičních křemíkových součástek, nástup nanotechnologií a laserových čipů. I tak by se dala shrnout situace panující ve světě informačních technologií.
Spoluzakladatel Intelu Gordon Moorre před více než čtyřiceti lety přišel s prognózou, že kapacita procesorů se každých osmnáct měsíců zdvojnásobí. Jeho předpověď se do podvědomí lidí dostala jako "Mooreův zákon". Byť nejde o zákon v pravém slova smyslu, až doteď neselhal. Ovšem problémy s miniaturizací čipů jsou neoddiskutovatelné.
Mooreův zákon je v současnosti v popředí zájmů mnohých vědců z jednoho prostého důvodu; přichází doba, kdy zdvojnásobování kapacity čipů (čili implementace dvojnásobného množství tranzistorů) naráží na fyzikální překážky.
Menší a ještě menší
Intelu i AMD se podařilo postoupit k hranici 90 nanometrů, čili 0,000 000 090 metrů, ovšem už zde se pro obyčejné součástky objevuje nepřekonatelný problém: jakmile geometrie čipů klesne pod 90 nanometrů, elektrický proud z titěrných drátků začíná unikat.
Obě firmy se problém snaží obejít tak, že vyrábějí vícejádrové procesory. Ač procesory zvlášť pracují pomaleji, jejích celkový společný výkon je mnohem větší než u nejrychlejších jednojádrových procesorů. V současnosti jsou dvoujádrové procesory docela rozšířené a AMD i Intel dokonce plánují výrobu čtyřjádrových procesorů.
Na druhou stranu IBM si nechalo patentovat technologii založenou na uhlíkových nanotrubkách, v nichž se kombinuje klasická křemíková technologie s nanotechnologií uhlíkových molekul.
Řešení nazvané tri-gate
Intel však k řešení problému přistoupil jinak. Tvrdí, že se jim podařilo vyrobit zcela novou architekturu, kterou nazývají tri-gate tranzistory. Podle Intelu rychlost čipů vzroste o 45 procent a o 35 procent klesne spotřeba energie. Hodnoty jsou srovnány se současnými 65nanometrovými tranzistory. Hlavní výhodou nové nanoarchitektury je bezpochyby úspora energie, což pomůže překonat překážky u mobilních zařízení, jakými jsou PDA nebo laptopy.
Jak výrobci říkají, s touto technologií se mohou dostat na úroveň kolem 32 až 22 nanometrů, takže Mooreův zákon může platit ještě dalších deset let.
Nejen rychlost procesoru je důležitá, to Intel dobře ví. Proto rozjel společný výzkum s odborníky z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře na vývoji laserových čipů na bázi křemíku.
Důvod je jasný. Uniká-li elektrický proud v malých součástkách, což je opravdu velká a nepřekonatelná překážka, bude mnohem lepší využít k přenosu dat mezi čipy laserové paprsky. Jedním z hlavních důsledků nového vysokorychlostního přenosu dat bude také pokles výrobních nákladů, s čímž souvisí taktéž pokles cen čipů na trhu.
Laseru k přenosu informací se používá v různých zařízeních běžně (ať už u domácí elektroniky, nebo v optických kabelech), ale v případě čipů půjde o opravdu revoluční krok. Rychlost přenosu dat bude nepřekonatelná. Tím, že se odstraní fyzikální omezení klasických tranzistorů, budou výrobci schopni vyrobit mnohem mobilnější a velmi výkonná zařízení, ať už pro domácí uživatele, nebo pro velká informační centra.
