Momentky z historie internetu, na které bychom neměli zapomenout

  • 12
Dnešní svět si nelze představit bez internetu. Je to síť, která spojuje lidi, umožňuje komunikaci, nakupování, zábavu a poskytuje přístup k nekonečnému množství informací. Připomeňme si některé události vzniku a rozvoje internetu.

První „internet“ se jmenoval...

Záznam o prvním ARPANET připojení – CSK zkracuje Charles S. Kline

Před internetem existovala počítačová síť ARPANET. Šlo o první experimentální síť financovanou Agenturou pro pokročilý výzkum v obraně (Advanced Research Projects Agency Network – ARPA) Spojených států. ARPANET byl spuštěn v roce 1969 a považuje se za první krok k tvorbě internetu. První přenos dat mezi dvěma uzly ARPANETu se odehrál na slově „login“, ale systém spadl po prvních dvou písmenech, čímž vznikla historická chyba „LO“.

ARPANET se postupně rozrůstal. Zapojilo se do něj více univerzit, výzkumných institucí a vládních organizací. Tím vznikla síť propojující různé uzly a umožňující vědcům sdílet data a informace. Termín internet vznikl zkrácením slova „interconnected networks“ (propojené sítě). Tato zkratka začala být běžně používána v 80. letech 20. století, kdy se síť rozrostla i za hranice Spojených států.

Start přenosu souborů

FTP (File Transfer Protocol) byl poprvé definován v roce 1971. Tento protokol byl navržen k tomu, aby umožňoval přenos souborů mezi různými počítači v rámci ARPANETu. FTP umožňuje nahrávat soubory na vzdálený server a rovněž z něj soubory stahovat pomocí jednoduchých příkazů a protokolů. Tento protokol se stal klíčovým nástrojem pro sdílení souborů a přenos dat mezi počítači na síti.

FTP byl původně navržen pro použití v textovém režimu a byl omezen na přenos ASCII dat. Později byly vyvinuty rozšířené verze protokolu, jako například FTPS (FTP Secure) a SFTP (SSH File Transfer Protocol), které přidávají šifrování a bezpečnostní funkce, což je důležité pro bezpečný přenos dat přes veřejné sítě.

Vznik e-mailu a poslání prvního spamu

Ilustrační snímek

První e-mail byl odeslán v roce 1971. Tuto historickou událost provedl Ray Tomlinson, inženýr ARPANETu. E-mail byl odeslán mezi dvěma počítači propojenými ARPANETem. Zajímavostí je, že složen byl z nesmyslné série znaků. Tímto prvním e-mailem byl položen základní kámen pro následný rozvoj e-mailové komunikace, která se stala jedním z klíčových prvků internetu.

První známý případ masového nevyžádaného e-mailu, který by mohl být označen za spam, se objevil v roce 1978. Gary Thuerk, marketingový pracovník společnosti Digital Equipment Corporation (DEC), odeslal nevyžádanou reklamní zprávu na více než 393 e-mailových adres na ARPANETu. Tento e-mail propagoval nový model počítače DEC-20. Nicméně termín spam jako označení pro nevyžádanou poštovní komunikaci se poprvé objevil až v roce 1993, kdy začínal postupný a následně raketový růst spamů. Takže až 90. léta mohla za to, že se masové rozesílání e-mailů s nevyžádanou reklamou a obsahem stalo rozšířeným jevem a stále platným problémem internetu.

Proč e-mail obsahuje znak @

Zavináč je klíčový prvek e-mailových adres, jenž slouží k oddělení uživatelského jména od domény a určuje, na kterém poštovním serveru se nachází e-mailová schránka uživatele. Existuje několik teorií o původu tohoto symbolu v e-mailových adresách. Nejčastěji se mluví o tom, že Ray Tomlinson zvolil @, protože symbol byl nevyužívaný, byl snadno rozpoznatelný a nezpůsoboval konflikty s jinými znaky.

Některé teorie naznačují, že @ mohl být používán v obchodní korespondenci již v 16. století v Evropě jako zkratka pro slovo „at“ což ve staroangličtině znamená „na“. V tomto případě se „na“ využilo ve spojení pro zaslání sdělení na konkrétní poštovní server. Jiní zase tvrdí, že @ byl zvolen, protože se vizuálně podobá tvaru „a“ v latinské předponě „ad“, což znamená „k“. To by bylo konzistentní s tím, jak e-mailová adresa funguje, tedy že e-mail je posílán „k“ určitému uživateli na konkrétním serveru. Ať už je pravda jakákoliv, @ se nakonec se stal standardem pro e-mailovou komunikaci a zůstává důležitým symbolem v digitálním světě.

Vznik emotikon

Záběr ze snímku Emoji ve filmu

První emotikony se rozšířily na začátku 80. let 20. století. Dnes jsou tyto malé symboly a znaky používané k vyjádření emocí a nálad v textové komunikaci nezbytnou součástí celosvětové digitální komunikace. První pokusy o emotikony se objevily již v rámci textových diskuzních skupin a e-mailové komunikace v 70. letech. První oficiální použití emotikonu jako způsobu vyjádření emocí se připisuje vědci a informatikovi Scotu Fahlmanovi, který v srpnu 1982 navrhl využívání :-) a :-( v rámci diskuzního fóra na univerzitě Carnegie Mellon. Tato praxe byla zavedena, aby oddělila vtipné zprávy od vážných.

Bezdrátový protokol Wireless Fidelity

Koncept wi-fi (bezdrátového připojení k sítí) byl poprvé navržen v roce 1971, ale běžně dostupný se stal až v průběhu 90. let. V roce 1985 IEEE (Institute of Electrical and Electronics Engineers) zahájilo projekt s názvem 802.11, který měl definovat standard pro bezdrátovou komunikaci v lokálních sítích. A právě tento projekt položil základ pro budoucí wi-fi.

Název wi-fi byl vytvořen firmou Interbrand jako zkratka slov Wireless Fidelity. Původně to nebyla zkratka pro nic konkrétního, ale měla evokovat kvalitu a věrnost bezdrátové komunikace. V roce 1997 byl uvolněn první standard IEEE 802.11. Tento standard definuje technické parametry pro bezdrátovou komunikaci v lokálních sítích. V té době byly rychlosti přenosu dat poměrně nízké, v řádu desítek až stovek kilobitů za sekundu. V dnešní době už je na světě Wi-Fi 6 (802.11ax) respektive Wi-Fi 6E nabízející vysoké rychlosti, výrazné zlepšení kapacity sítě a lepší řízení připojení v prostředí s mnoha zařízeními. V přípravě je i jeho nástupce Wi-Fi 7 (IEEE 802.11be), jehož předběžné standardy splňují již nyní některé produkty.