Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvPřestože je ve vývoji umělé inteligence Filip Dvořák optimistou, dobře zná úskalí, která tato technologie skrývá. „Určité nebezpečí u technologií umělé inteligence může vznikat, pokud nenásledují regulace. Pak mohou být používány k záměrům, jako je například propaganda nebo masové ovlivňování trhu,“ obává se vývojář.
Filip Dvořák v této souvislosti zmínil problémy kolem čínského TikToku, který je dceřinou společností firmy ByteDance. „Tvůrci byli obviňováni z toho, že v západním světě masově vytváří ovlivňující kampaně, které mají negativní dopad na společnost. Zatímco například v Číně spíše podporují pracovitost, dobrý pocit z dobře odvedené práce a spíše pozitivně motivují lidi.“
Čína má roční ztrátu na Západ
Podle Dvořáka mají na základě veřejně dostupných informací Číňané ve vývoji umělé inteligence zhruba roční ztrátu oproti americkým technologiím. Ale vnímá tu jeden zásadní problém. „V Číně je trochu jiná situace. Oproti západnímu světu tam neplatí tradiční ochrana osobních údajů, což umožňuje dělat modely, které jsou daleko přesnější a s agresivnějším dopadem na společnost“
„Dokonce nevíme přesně, kam se například jejich jazykové modely posouvají,“ konstatuje Dvořák. On sám byl nedávno společně s vicepremiérem pro digitalizaci Ivanem Bartošem na misi v Jižní Koreji, kde navštívil lokální firmu, která je na místní úrovni konkurentem Googlu a také vyvíjí svůj jazykový model.
„Bylo nám řečeno, že jejich jazykový model je výrazně lepší pro účely uvažování, protože korejština je jazyk, který je daleko reprezentativnější pro udržení myšlenek, elementárních kognitivních bloků. A přitom jde o model, který zatím nezveřejnili,“ vzpomíná Dvořák a dodává, že ani Čína nemusí zveřejňovat vše, co už má v tuto chvíli k dispozici. Podle něj je možné, že Číňané svádějí zatím skrytě technologický souboj se Západem v oblasti umělé inteligence.
„Zaznamenali jsme v poslední době ochlazení vztahů mezi Spojenými státy a Čínou. Týká se to i strategických technologií, jako jsou litografické procesy, které jsou, co se týče dodávání do Číny, v tuto chvíli od určité úrovně v embargu. Tím se do nějaké míry limituje to, jak efektivně bude moct Čína počítat a učit jejich modely,“ vysvětluje Filip Dvořák.
Začneme kvůli AI degenerovat?
„Je to dlouhodobá strategická bitva, kterou zaznamenávám už od roku 2016, kdy Spojené státy vyhlásily, že umělá inteligence je předmětem národního zájmu a je to technologie číslo jedna,“ míní vývojář a dodává, že stejně klíčové je to také v Číně, kdy zejména v posledních letech pronikají státní struktury komunistické strany do byznysu. „Stát s byznysem je tam v tuto chvíli značně propojený.“
Podle českého vývojáře v sobě skrývá umělá inteligence kromě převažujících výhod i další nástrahy. „Obecně je pro civilizaci rizikem příliš vyspělé umělé inteligence to, že začneme degenerovat, protože za nás AI začne dělat příliš mnoho věcí. Ale to je taková pozitivní podoba utopie, kdy nám bude pomáhat natolik, až z toho zpohodlníme.“
Momentálně jsou podle něj jazykové modely obřím agregátem veškerého lidského poznání. To znamená, že když s nimi člověk konverzuje, tak ve skutečnosti pomyslně komunikuje s několika tisíci lidmi, které by odpovídaly na otázku, kterou konkrétní uživatel umělé inteligenci pokládá.
„Tyto jazykové modely jsou revolucí ve zpracování dat, ve vyhledávání na internetu,“ říká vývojář. Je spíše filozofickou otázkou, zda někdy bude AI disponovat něčím, co lidstvo nazývá vědomím. „AI může jít například cestou nějakého bezemocionálního hrubého řešení problému.“
A co je tedy svatým grálem ve vývoji umělé inteligence? Tím nejvyšším cílem? „Je to něco, co se označuje jako singularita. To je takový okamžik, kdy je umělá inteligence schopná sama sebe zlepšovat, zdokonalovat.“
Autonomní Homer Simpson
Další pomyslnou metou AI je vytvořit průměrného člověka. „Tedy abychom vymysleli takovou architekturu, která by nám umožnila vytvořit například charakter Homera Simpsona. Tedy průměrného člověka, který je schopen zpracovávat kognitivní problémy na rozumné úrovni, je schopen se poprat s neznámými situacemi a byl by do určité míry adaptabilní.“
A jakmile bude virtuálně fungovat takový Homer Simpson, je relativně snadné ho namnožit. „Takže kdybychom najednou uměli vymodelovat milion takových průměrných výzkumníků a zadat jim nějaký problém, fungovali by tisíckrát rychleji než lidé. Ale to je v tuto chvíli na úrovni science fiction.“
Filip Dvořák v minulosti pracoval pro technologické giganty: pro Google i Microsoft. Teď vede vlastní startup, který se jmenuje Filuta AI. Sice působí v elitním IT centru v Silicon Valley, ale ve skutečnosti sídlí v pražském Karlíně a většinu z jeho 28 zaměstnanců tvoří Češi.
Umělá inteligence v rukou diktátorů může být silně nebezpečná, říká Neff |
„Filuta je skutečně mezinárodní firma, ale já sám jsem se vrátil do Česka. V Česku jsou totiž velmi schopní lidé a žije se tu hezky. Takže tu máme centrálu. Marketing nám sice řídí Američanka, ale jsme česká firma se vším všudy,“ vysvětluje vývojář.
A co jeho firma dělá? „Filuta se zaměřuje na to, jak operacionalizovat kompozitní AI. Přeloženo: řešíme problémy reálného světa. Rozbijeme jednu situaci na podproblémy a pak si z toho vybereme modelovací přístupy, které jsou nejefektivnější.“
„Třeba přijdeme do firmy, která se zabývá rozvážkou jídla. Postavíme jim rychle operacionalizovanou kompozitní AI, která určí, který kurýr rozveze skupinu jídel na konkrétní adresy,“ říká vývojář, podle kterého tím může tato firma výrazně optimalizovat provoz, ušetří a může dělat byznys, který se jí vyplatí.
Zájem o tento typ služeb je stále větší a Filutovi se velmi daří. „Měli jsme nedávno odhad od jednoho investora a v jeho očích už jsme přesáhli hodnotu jedné miliardy korun.“
AI práci nebere, ale vytváří
A neobává se vývojář toho, že umělá inteligence sebere časem lidem práci? „Umělá inteligence více práce vytváří, než by jí brala. Navíc umožňuje lidem, aby toho zvládli víc, aby se díky umělé inteligenci rozvíjeli. Ve většině případů bude umělá inteligence nahrazovat zaměstnání, která lidi ve skutečnosti moc nebaví.“
„Umělá inteligence bude pravděpodobně v příštích dvaceti letech největší společenskou transformací, kterou tady budeme mít. Řada odborníků uvádí, že během příštích deseti let umělá inteligence ušetří 30–35 procent nákladů napříč všemi obory lidské činnosti, což je neuvěřitelné množství přidané hodnoty do společnosti,“ uvažuje Dvořák.
To podle něj povede k tomu, že se státy budou muset zamyslet, co vlastně s tak velkou přidanou hodnotou udělají. „A já tam vidím jednu přirozenou cestu, která se opakuje znovu a znovu. Je to v zásadě nějaká forma univerzálního základního příjmu, která by mohla toto dilema vyřešit.“
Budou lidé více hrát počítačové hry? A vytvoří se kolem tohoto segmentu trhu nový obří průmysl, který zaměstná miliony pracovníků? Jak vypadá jádro umělé inteligence? A když s ní komunikujeme online na svém počítači, komunikujeme se servery v USA, Evropě nebo třeba v Japonsku? I na to odpovídal Filip Dvořák v Rozstřelu.
