Člověk zatím zvítězil, umělá inteligence však v debatní soutěži překvapila

  12:05aktualizováno  12:05
San Francisco (Od zpravodaje Technet.cz) - Vyhraje v debatě nad náhodně vybraným tématem člověk, nebo umělá inteligence? Tato otázka visela ve vzduchu v předvečer konference IBM Think 2019, kdy se systém Project Debater utkal se světovým debatním šampionem.

„Myslím, že je na místě potlesk. Dnes tady píšeme historii. Až o tom budete někdy v budoucnu vyprávět potomkům a pouštět jim dnešní podcast, můžete říci: slyšíš to tleskání? Tenkrát jsem tam tleskal i já,“ podtrhl výjimečnost události John Donovan, moderátor debat organizace Intelligence Squared. 

Systém umělé inteligence „Project Debater“ vyvinutý společností IBM Research se totiž v předvečer konference IBM Think 2019 utkal v debatní soutěži s finalistou mistrovství světa v debatování a zároveň mistrem Evropy v debatování Harishem Natarajanem.

A vedl si velmi dobře. 

Soutěž v debatování

V debatních soutěžích proti sobě stojí dva diskutující, přičemž jeden musí argumentovat „pro“ nějaké tvrzení a druhý naopak svými argumenty dané tvrzení vyvracet. Vítězem se stane ten, který v hlasování dokáže svoji argumentací přesvědčit více lidí.

Debata proběhla podle zjednodušené klasické šablony: obě strany pronesly úvodní řeč o délce čtyř minut, poté se pokusily ve čtyřminutové řeči vyvrátit argumenty protistrany, po čemž následovala dvouminutová závěrečná shrnující řeč obou stran. 

Tématem, respektive otázkou, nad kterou debatovala umělá inteligence proti člověku zněla: „Měli bychom dotovat předškolní vzdělávání?“ „Project Debater“ měl myšlenku podpory předškolního vzdělávání argumentačně podporovat, Harish Natarajan naopak vyvracet. Téma bylo do poslední chvíle tajné, jak Project Debater, tak Natarajan se jej dozvěděli 15 minut před začátkem debaty, aby měli čas na přípravu úvodní řeči. 

„Důležité je pamatovat na to, že Project Debater nebyl nikdy na vybrané téma trénován, bude to pro něj zcela nová věc,“ doplnil ana úvod Dario Gil, ředitel IBM Research.

Překvapivě dobré, na obou stranách

Debata mezi umělou inteligencí a debatním šampionem byl působivým zážitkem. I Project Debater mluvila (ano, je to oficiálně žena) od začátku k věci a zcela jednoznačně předkládala argumenty podporující myšlenku dotací předškolního vzdělávání - což zdaleka není tak samozřejmé, jak se zdá. 

Na tom je totiž dobře vidět, že systém dokázal správně a do hloubky porozumět tématu a z obří znalostní databáze vybrat právě ty vhodné informace, přetavit je v argumenty a navíc je správně zformulovat v přirozeném lidském jazyce. Lze vlastně říci, že počítačový systém nejvíce prozradila jeho ne úplně přirozená hlasová syntéza.

Project Debater

Moderátor John Donovan (vlevo), fyzické zastoupení systému Project Debater (uprostřed) a debatní šampion Harish Natarajan.

Aniž bych se chtěl kohokoli dotknout, umělá inteligence předvedla lepší schopnost udržet téma a zformulovat myšlenku, než leckteří naši volení zástupci, které slyšíme v televizi.

Její závěrečnou řeč si můžete poslechnout v úvodním článkovém videu.

To nic nemění na tom, že na lidského oponenta nestačila. Projev Harishe Natarajana byl hutnější a konkrétnější a zejména v druhé řeči (ve které obě strany mají vyvracet argumenty protivníka, které zazněly v řeči první) bylo vidět, že Natarajan více reaguje na konkrétní umělou inteligencí vyřčené argumenty, zatímco Project Debater spíše pokračoval v argumentaci vlastní. 

Diváci v sále měli na začátku i na konci debaty možnost hlasovat, na kterou stranu sporu se přidávají. Pro návrh „dotovat předškolní vzdělávání“ bylo před zahájení debaty 79 % hlasujících, po skončení debaty jen 62 % hlasujících. A protože počet nerozhodnutých se nezměnil, byl 17% rozdíl i v opačném směru. Svou argumentací tak posluchače více přesvědčil Harish Natarajan, čímž se stal vítězem debaty.

Zajímavé bylo, že v doplňkovém hlasování „kdo více obohatil vaše znalosti“ si vedla výrazně lépe Project Debater.

Project Debater

Výsledky hlasování vyhrála argumentace Harishe Natarajana.

K čemu je to dobré?

Je hezké, že něco funguje, ale má taková věc vlastně reálné využití? Podle Noama Slonima z vývojového týmu Project Debater nemá vyvíjený systém umělé inteligence soutěžit s člověkem, ale naopak mu pomáhat.

Pokud se rozhodujeme v otázce, která nemá jedno jasně převažující a o fakta opřené řešení, ale je dostatek validních argumentů pro více závěrů, může být takováto debata s umělým systémem velmi cenným nástrojem. Použití systému Project Debater by nejspíše bylo mnohem rychlejším a nejspíše i levnějším řešením, než shánění kompetentního živého partnera pro diskuzi na dané téma.

Na systém Project Debater pracovali v IBM Research šest a půl roku. Využili i již hotové věci z předchozích projektů, jako systém práce s přirozenou řečí Watson Speech Recognition. 

Systém pracuje nad databází deseti miliard vět ze článků z novin a (zejména, ale nejen) odborných časopisů. Jedním z úspěchů projektu je, že systém dokáže pochopit význam těchto vět a spojit si je do myšlenkových map. Během debaty systém není živě připojený k internetu, ale pracuje nad touto hotovou databází, harvesting nových informací probíhá jinde. Z toho vyplývá, že pokud by bylo téma debaty tak marginální nebo nové, že by nebylo ve zdrojových dokumentech dostatečně zastoupené, systém debatovat nebude.

Během debaty si systém z databáze „vytáhne“ stovky relevantních informací a poté se pokouší odstranit ty významově duplicitní, tak se snaží výsledný projev zahustit. Díky znalosti přirozeného jazyka není výsledek kompilátem uložených vět, ale je přímo systémem formulován.

Je nutné zdůraznit, že časové rozložení debaty je pro systém ideální, má čas si odpovědi připravit. V klasickém rozhovoru by zatím Project Debater nemohl obstát, byly by to příliš malé segmenty informací a příprava odpovědí by dialog zdržovala.

Systém využívá již strojovým učením zpracované znalosti o fungování světa a jeho principech, takže by například neměl používat argumenty, které jsou v rozporu se základními lidskými právy a podobně. 

Vždy „jede“ ve více instancích, aby bylo možné, pokud by došlo k nějaké komplikaci, nepřerušovaně pokračovat. Spoustu času zabralo testování a ne vždy to šlo dobře. „Jednou se systém rozhovořil o sexuální výchově, která s předmětem debaty nijak nesouvisela. Smála se celá kancelář. Až na mne. Zrovna tam byla na návštěvě moje malá dcerka,“ zavzpomínal Noam Slonim.

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

U Prochorovky to bylo jinak. Němci nám kradou tankovou bitvu, zuří Rusko

U Prochorovky se v červenci 1943 odehrála jedna z největších tankových bitev.

Nejslavnější tanková bitva u Prochorovky je ruská propaganda, napsal Die Welt s odkazem na zjištění německých a...

K síti se připojila největší solární elektrárna. Rekord dlouho nevydrží

Pohled na elektrárnu Nur Abú Zabí ze vzduchu

Ve Spojených arabských emirátech k začátku července spustili největší fotovoltaickou elektrárnu na světě. Má maximální...

Amatérský astronom vyfotografoval supertajný americký raketoplán X-37B

Americký raketoplán X-37B na orbitě

Nizozemský pozorovatel satelitů a vědecký novinář Ralf Vandebergh nejspíš udělal nejlepší fotku svého života. Podařilo...

Jeho formule chtěl každý. Autor slavných vystřihovánek slaví devadesátiny

Richard Vyškovský se svým modelem cisternové stříkačky CAS 32 na podvozku Tatra...

Richard Vyškovský je pro laickou veřejnost nepříliš známé jméno, v modelářské komunitě je však doslova celebritou. S...

Největší dobrodružství 20. století začalo o tři čtvrtě sekundy později

Tři Američané právě odstartovali na misi, kterou bedlivě sleduje celý svět.

Ani ostřílený hlasatel vesmírného střediska na Mysu Canaveral nedokáže zakrýt pohnutí. Je 16. července 1969, 9:32 ráno...

Další z rubriky

Nejdrsnější bublifuk: sklo, plameny a střepy co nepořežou

skleněná bublina

Fouk a křup. Podívejte se, jak dělá sklář Michal Zahradník velké skleněné bubliny. Zájemci si na Maker Faire Praha 2019...

V Praze vznikl imaginární svět, kde se neskutečné obrazy hýbou podle vás

V prostoru Divadla Archa v Praze se setkají umělci posedlí experimentováním s...

V prostoru Divadla Archa v Praze se setkají umělci posedlí experimentováním s audiovizuální korelací. Festival...

Úžasná krása chemie. Postavte si baterii z vody a nechte vybuchnout sopku

… přeměníte v mlhu.

V Praze probíhá největší kutilský veletrh na světě. Je tedy logické, že právě na něm najdete i skoro celou redakci...

Letní pohledy ke stažení: Vytiskněte, vymalujte a pošlete
Letní pohledy ke stažení: Vytiskněte, vymalujte a pošlete

Chcete někomu udělat radost pohledem, který domalujete a vybarvíte s dětmi? Připravili jsme celou sérii, kterou si zdarma stáhnete. Využít ji mohou i účastníci našeho Letního kolotoče.

Najdete na iDNES.cz