Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tvSám Jaruzelski později tento krok obhajoval jako volbu „menšího zla“ v situaci, kdy zemi hrozila sovětská invaze. Za násilnosti, spojené s výjimečným stavem, se později veřejně omluvil. A soudy proti němu nedospěly k žádnému rozsudku kvůli jeho nedobrému zdraví. Generál Jaruzelski, který ovšem také umožnil pokojný přechod k demokracii, zemřel 25. května 2014 v devadesáti letech.
Šlechtický a antikomunistický původ
Rodák z Kurówa byl šlechtického původu, trochu paradoxně vzhledem k jeho pozdější funkci hlavy komunistické země. Jaruzelského otec, vlastenec a voják, bojoval v roce 1920 proti ruským bolševikům.
Po obsazení Polska na začátku druhé světové války odešla rodina Jaruzelských do Litvy, kde ji zadržely sovětské úřady a deportovaly hluboko do ruského vnitrozemí. Jaruzelského otec na Sibiři zemřel, Wojciech si z vyhnanství odnesl poškozený zrak.
Do rodné země se vrátil v řadách polských jednotek bojujících po boku Rudé armády. Po vstupu do komunistické strany v roce 1947 začal rychle stoupat po stranickém žebříčku Polské sjednocené dělnické strany (PSDS) a dostal se i do vlády.
Na jaře 1968 ho jmenovali ministrem obrany, pouhých pár měsíců předtím, než jednotky polské armády vstoupily spolu s armádami dalších sousedních zemí do Československa. Později se Jaruzelski za účast na této akci omluvil a označil ji za „politicky hloupý akt“.
Krvavý generál
V úřadu ministra obrany nechal Jaruzelski krvavě potlačit protesty, které v Polsku propukly na konci roku 1970. Při střetech s policií a armádou zemřely čtyři desítky lidí. A v létě 1980 zachvátila Polsko další vlna stávek, kterou vyvolal pokles životní úrovně Poláků.
Zaskočení představitelé režimu si netroufli zopakovat minulý scénář, místo ozbrojené konfrontace dali přednost jednání, a nakonec umožnili vznik nezávislé odborové organizace Solidarita.
Rok 1981 se v Polsku nesl ve znamení naděje na uvolnění politických poměrů a Jaruzelskému přinesl další mocenský vzestup. V únoru ho jmenovali předsedou vlády a v říjnu zasedl v samotném čele PSDS, přičemž nadále zůstával i ministrem obrany.
Stal se tak nejmocnějším mužem v zemi a v noci z 12. na 13. prosince 1981 nechal vyhlásit v Polsku výjimečný stav. Moc převzala jím vedená Vojenská rada národní záchrany, která během následujícího roku a půl zatlačila opozici do podzemí. Tvrdé represe zaplatilo životem 56 lidí a tisíce Poláků byly vyhozeny z práce.
Vyhlášení výjimečného stavu Jaruzelski obhajoval do konce života. Podle něj představovalo menší zlo nastolit pořádek vlastními silami, než riskovat sovětskou intervenci.
Menší zlo zůstává zlem
Za násilnosti se několikrát omluvil a ve své autobiografii nazvané O 30 let starší v této souvislosti poznamenal, že „i menší zlo zůstává zlem“. Jeho deklarované snaze o uchránění Polska od „bratrské pomoci“ však ubral na věrohodnosti zápis z údajného telefonátu mezi Jaruzelským a velitelem vojsk Varšavské smlouvy Viktorem Kulikovem, který v roce 2009 zveřejnil polský Institut národní paměti.
Z dokumentu vyplývá, že polský politik počátkem prosince 1981 sám Moskvu o vojenský zásah žádal. Jaruzelski označil tento dokument za podvrh.
Záznam odhalil, že Jaruzelski v roce 1981 žádal Kreml o zásah v Polsku |
Jmenování předsedou Státní rady v listopadu 1985 učinilo z Jaruzelského nejvyššího ústavního činitele v zemi. Nedlouho poté se však komunistický režim začal hroutit, další ze série hospodářských a sociálních krizí v roce 1988 přiměla představitele režimu k dialogu s opozicí.
Částečně svobodné parlamentní volby v červnu 1989 drtivě vyhrála opozice. Podle principu „náš premiér, váš prezident“ se předsedou vlády stal nekomunista Tadeusz Mazowiecki, zatímco do nově zřízené prezidentského úřadu prezidenta zvolil parlament Jaruzelského. V čele země stál do prosince 1990, kdy jej ve funkci nahradil Lech Walesa.
Všechny pokusy odsoudit Jaruzelského za podíl na brutálním potlačení demonstrací z prosince 1970, či za vyhlášení výjimečného stavu, skončily bez vynesení rozsudku.
Chatrné zdraví
Podíl na tom mělo zhoršující se zdraví generála, jemuž lékaři na jaře 2011 diagnostikovali rakovinu lymfatických uzlin. Kromě toho měl problémy se srdcem, prodělal zápal plic a v polovině května 2014 ho ranila mrtvice. Poslední léta života tak strávil převážně v nemocnicích.
Po Jaruzelského úmrtí v květnu 2014 mu tehdejší prezident Bronislaw Komorowski po krátkém váhání nechal uspořádat smuteční obřad se státními poctami. Státní charakter pohřbu kontroverzního politika vyvolal řadu protestů.
Polsko našlo důkaz, že Jaruzelski dal sestřelit letadlo nad Československem |
Obřad provázelo skandování několika stovek jeho odpůrců, kterým vadilo, že generál, který tvrdě potlačil protivládní hnutí v roce 1981, spočine na vojenském hřbitově mezi oběťmi komunismu. Pohřeb na vojenském hřbitově si vyžádala Jaruzelského rodina, podle níž se zesnulý celý život pokládal za vojáka a výslovně si přál být pochován „mezi svými kamarády ve zbrani.“
Na mši za zesnulého komunistického exprezidenta nicméně přišel i jeho politický sok a rovněž exprezident Lech Walesa, který stál v čele odborového hnutí Solidarita. Mše ani obřadu se naopak nezúčastnil tehdejší premiér Donald Tusk, který má podle vlastních slov k Jaruzelského historické roli kritický postoj.
