Středa 19. ledna 2022, svátek má Doubravka
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 19. ledna 2022 Doubravka

Před 100 lety se narodil Dubček. Budil naděje, přinesl zklamání

  0:05
Alexander Dubček se stal v roce 1968 ztělesněním pokusu o reformu komunistického režimu v Československu, jeho usměvavá tvář vyvolávala u většiny obyvatel naději na změnu k lepšímu. Pražské jaro ovšem umlčel vpád armád Varšavské smlouvy a Dubček, který ještě jako šéf parlamentu stihl podepsat nechvalně proslulý „pendrekový zákon", se ocitl v nemilosti.

Dubček, který většinu mládí strávil v Sovětském svazu, kde jeho rodiče v rámci dělnického družstva Interhelpo pomáhali budovat socialismus, působil v 50. a 60. letech minulého století jako profesionální stranický funkcionář, od roku 1963 byl nejvýše postaveným mužem Komunistické strany Slovenska. 

Na vrchol mocenské pyramidy jej v lednu 1968 vynesly frakční boje ve vedení komunistické strany. Jako kompromisní kandidát tehdy Alexander Dubček ve funkci vystřídal prvního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Československa Antonína Novotného (který ještě do března 1968 vydržel ve funkci čs. prezidenta).

Šestačtyřicetiletému Slovákovi, který byl známý jako nekonfliktní, přátelský a vlídný člověk, se podařilo spojit názorové proudy ve straně a díky své popularitě mezi lidmi se stal hlavní tváří pokusu o vytvoření „socialismu s lidskou tváří“. Demokratizační proces však 21. srpna 1968 ukončila vojenská intervence členů Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem. 

Z výstavy Nakonec přijely tanky - Alexander Dubček, 1. máje 1968

Před 100 lety se narodil Dubček. Budil naděje, přinesl zklamání

Pendrekový zákon

Několik dní poté Dubček spolu s dalšími čs. představiteli podepsal takzvaný moskevský protokol, jenž okupaci legalizoval a položil základy následné „normalizace“ poměrů v zemi. Dubček později podpis označil za svou prohru. V dubnu 1969 ho přesto sesadili z funkce prvního tajemníka a dalších funkcí ve straně.

Na krátký čas se stal ještě předsedou Federálního shromáždění (od dubna do října 1969) a poté velvyslancem v Turecku. Jako šéf parlamentu podepsal 22. srpna 1969 takzvaný „pendrekový zákon“, který umožnil perzekuci demonstrantů, kteří v den prvního výročí okupace protestovali proti poměrům v zemi. 

Díky zákonu bylo možné zadržet zatčené až na 21 dní, inscenovat rychlé soudy nebo vyhazovat lidi ze škol a zaměstnání. Tato represivní norma se spolu s podpisem protokolu v Moskvě stala základem Dubčekova nejednoznačného hodnocení. Zatímco pro jedny je symbolem boje za svobodu a demokracii, druzí mu vyčítají slabost, opatrnost a nerozhodnost.

Poté, co v červnu 1970 skončil jako ambasador v Turecku, byl Dubček vyloučen z komunistické strany a v následujícím období pracoval jako dělník a technický úředník, žijící pod dohledem Státní bezpečnosti. Jeho stručný protestní dopis stranickým představitelům z roku 1974 zůstal bez odezvy, někdejší první tajemník strany si také držel odstup od aktivit disentu. 

Návrat do politiky

Z ústraní částečně vystoupil až po nástupu Michaila Gorbačova k moci v SSSR. Velký ohlas ve světě vzbudil Dubčekův rozhovor pro italský list L’Unita v lednu 1988. Příležitost k návratu na politické výsluní mu však přinesl až pád komunistickému režimu.

Po listopadu 1989 byl Alexander Dubček jedním z vážných kandidátů na prezidenta, pro jeho osobu hovořila zejména skutečnost, že se i po mnoha letech v ústraní těšil sympatiím nezanedbatelné části zejména slovenské veřejnosti. O nejvyšší státní post se však hodlal ucházet i někdejší disident a hlavní tvář sametové revoluce Václav Havel. Po řadě jednání nakonec Dubček, byť nerad, souhlasil s tím, že se ujme křesla předsedy parlamentu. Do Federálního shromáždění byl kooptován 28. prosince 1989 (den před Havlovým zvolením hlavou státu) a ještě týž den se stal jeho předsedou. Naplnil se tak i obyčej, podle kterého byly nejvyšší funkce ve státě rozděleny mezi Čecha a Slováka.

Předsedou federálního zákonodárného sboru byl Dubček až do posledních československých voleb v červnu 1992. Odolal i pokusům o odvolání, jako třeba po schválení lustračního zákona, od něhož se distancoval. A jako zastánce společného státu měl problémy také se slovenskými poslanci toužícími po samostatnosti. 

Tragický konec

O politikovi, jenž se v březnu 1992 stal předsedou Sociálně demokratické strany Slovenska, se uvažovalo také jako o možném prezidentovi samostatné Slovenské republiky. Jejího vzniku se však Dubček nedožil. V listopadu 1992 podlehl zraněním, která utrpěl počátkem září téhož roku při havárii na dálnici D1 u Humpolce.

I téměř tři dekády po jeho smrti je Dubčekovo dědictví rozporuplné. Zatímco Václav Havel mu v lednu 2003 na samém konci svého prezidentského působení udělil Řád Bílého lva I. třídy in memoriam, současná hlava státu neváhala Dubčeka před několika lety ostře kritizovat. V lednu 2018 v projevu k oslavám stého výročí vzniku Československa Miloš Zeman řekl, že Dubček patřil mezi ty, kteří se v roce 1968 „podělali hrůzou“. 

Zemanův výrok ale vyvolal v České republice i na Slovensku nelibost. „Zeman je člověk, který jen kritizuje, a to nejen mého otce,“ reagoval například Dubčekův syn Pavol.

Autor:

Před 100 lety v jiný den

27
listopad
1921

Nejzajímavější

Lidovky.cz
  • Nejčtenější

Prázdná letadla nad Evropou. Proč létají, i když na tom všichni tratí?

Tisíce poloprázdných nebo úplně prázdných letadel přeletěly v uplynulých měsících nad Evropou a svým způsobem zcela...

Životnost SSD není nekonečná. Nepodceňujte varovné signály

Premium SSD datová úložiště jsou rychlejší, stabilnější a spotřebovávají méně energie než tradiční pevné disky (HDD). Ale ani...

Přeletěli nejvyšší horu Afriky. Kilimandžáro překonali v balonu

Exkluzivně „Pohled přímo do kráteru byl nezapomenutelný,“ líčí pilot Kurt Frieden okamžik, kdy 6. prosince 2021 ve výšce 6 100 m...

Nadchlo nás: deset nejzajímavějších „tech hraček“, co půjdou letos koupit

Premium Na veletrhu CES v Las Vegas jsou vždy představeny tisíce nových produktů, které se dříve či později dostanou na trh. Na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Uspí děti a probudí i největší spáče. Vyzkoušeli jsme nejlepší televizor do ložnice

Premium Na to, zda televizor do ložnice patří nebo ne, panují dost protichůdné názory. Pro ty s postojem souhlasným jsme...

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nečekaný příbuzenský vztah. Vévodkyně Kate a Meghan pojí krev Přemyslovců

Premium Učebnice mluví jasně. Přemyslovci vymřeli po meči v roce 1306, kdy byl mladičký král Václav III. zákeřně zavražděn...

Češi investují do kryptoměn ve velkém. Stát řeší, jak je přinutit přiznat zisky

Premium Ještě nedávno byly virtuální měny jako bitcoin investicí především pro lidi, kteří chtěli experimentovat a nebáli se...

  • Další z rubriky

První „Mírový dolar“ vyrazili před 100 lety. Návrh se musel předělávat

Na přelomu let 1921 a 1922 spatřil světlo světa první americký „Mírový dolar“. Spojené státy ho razily jako symbol...

Silvestr před 100 lety: pár opilců, obleva, ale jinak klid

Také před 100 lety se oslavoval konec roku. Opilci sice někde strážníky pozlobili, ale jinak byl v ulicích Prahy docela...

Politici se před 100 lety činili. Třeba Beneš přál francouzskému premiérovi

Úterý 17. ledna 1922 bylo v Československu dnem pilných politiků. Například Senát si odhlasoval jízdné na železnici a...

Konec obav o trezory. Policie před 100 lety dopadla sériové kasaře

Pražská policie v polovině ledna 1922 oznámila, že ukončila řádění sehrané party kasařů, kteří hlavní město...

Co bolí nejvíc? Ani porod, ani kopanec do varlat. Lékaři sestavili žebříček

Bolí nejvíc porod, nebo když muže nakopnete do varlat? Ani jedno. Podle průzkumu britské Národní zdravotnické služby...

Zemřela Adalia Rose. Holčička, která předčasně stárla

Adalia Rose byla velkou bojovnicí. Podle lékařů měla zemřít kvůli progerii krátce po porodu. Dožila se ovšem patnácti...

Německá pošta startuje diesely. Elektrododávky v zimě nevyjedou kopec

Německá Deutsche Post DHL provozuje největší flotilu elektrických dodávek, které si navíc sama vyvinula. V horském...

Čtyři typy žen, které by chtěl mít každý muž po svém boku. Jste mezi nimi?

Možná právě vy si lámete hlavu nad tím, jak si zajistit přízeň stávající či budoucího partnera? V tomto směru záleží na...

Začínal se čtyřmi zaměstnanci, dnes jich má devadesát a prodává i do světa

Svou firmu založil navzdory již existující konkurenci. Po úspěšném startu začal s vlastní výrobou výtahů, později...