Vhodný notebook na cesty? V českých podmínkách.
Je docela zábavné číst si, jak některé notebooky vydrží s přídavným akumulátorem až osm hodin provozu a jak jsou vhodné na transatlantické lety a cesty do neznáma. Pak se vrátíme zpět do české reality - a skvělé přednosti poněkud zanikají ve srovnání s klasickými požadavky. Zkusme nadhodit téma, jak vypadá ideální notebook na cesty po Čechách?
Intermezzo alias výjimky potvrzující pravidlo
Tedy, ne že bychom dnes již necestovali na daleká místa ve světě - a pro některé z nás je notebook skutečně tím ideálním způsobem, jak si zkrátit čas či stihnout dodělat něco na té obvyklé trase Praha - New York, kde nás již nic nového nepřekvapí. Ale většina cest většiny z nás se odehrává v mnohem prozaičtějších dopravních prostředcích nežli ve vzdušných autobusech při transatlantických letech. Podívejme se na jednotlivé tradiční druhy transportu a jak se při nich pracuje a jaký druh notebooku je vhodný, eventuálně, co si přibalit na cestu.
Cesta autem - řidič nejméně produktivní, spolujezdec vyhrává
Paradoxně, ten způsob, který nejvíce preferujeme, alespoň soudě podle počtu aut v ČR a především v Praze, naprosto váže naši pozornost a neumožňuje rozumný, natož pak bezpečný způsob práce. Představa psát a řídit je přinejmenším do nástupu rozeznávání hlasu (a českého teprv) nereálná - opět paradoxně, zde může platit: pojedeme-li busem či vlakem, stihneme toho víc než rychlým autem...
Naopak, velmi pohodlná je práce v případě spolujezdce. Libovolný notebook dobře poslouží, ideálně s autoadaptérem a pro případ potřeby s mobilním telefonem přes Bluetooth v kapse, nebo klasičtěji se sériovým kabelem. Ideální způsob, jak se na cestě nenudit - v případě spolujezdce je notebook jednoznačným plus, se všemi přednostmi, které může auto nabídnout, včetně napájení i na nejdelších cestách - a dostatečného prostoru.
Radarové měření rychlosti
Snad jediné mínus nás napadlo při jízdách po Čechách - s notebookem na klíně spolujezdce měli někteří z předjíždějících i předjížděných tendenci výrazně zpomalovat. Podobnost s radarem a notebookem policie zřejmě ne zcela náhodná - že by špatné zkušenosti z dřívějška?
Vlak na úrovni
V případě pohodlnějšího vlaku máte kam notebook postavit, i při starších soupravách si natáhnete nohy a alespoň relativně pohodlně můžete psát či upravovat tabulky, atd. Displej není ničím omezen, můžete si jej nahnout dle potřeby, máte dostatek místa pro odložení zavazadel a příslušenství. Ani největší notebook není problémem. Snad jen v notoricky plných vlacích se vyplatí připlatit si za první třídu, jinak i druhá docela vystačí, pokud nejedete déle než tři hodiny nebo nemáte chuť zkusit hrát "žábu na prameni". Velkou nevýhodou vlaku, téměř stejně tristní jako u letadla, je pokrytí - spojení často vypadává, vlakové tratě jsou méně lukrativní nežli dálnice a tak kvalita signálu má leckdy do ideálu daleko - mobilní Internet se i díky značné odolnosti vlaku vůči průniku GSM signálu koná jen omezeně.
Další nepříjemnost, nutně musíte sledovat svůj notebook na každém kroku a odskočit si na záchod rozhodně není jen tak: přerušit práci, uložit, uspat notebook, do tašky, na toaletu - a proces v opačném sledu opět zopakovat. V zásadě by zřejmě nebyla velká překážka zabudovat i napájecí zásuvky do vlaku (na některých místech už jsou - viz Žába na prameni), ale takový luxus zatím mimo speciálních vlaků a prvních tříd nečekejte (ostravské Supercity za 1200 tam a zpět je však o něčem jiném, lepší nežli letadlo Praha - Frankfurt). Celkově však notebook a vlak - i bez zásuvek - vychází jako levná varianta pracovního místa, a jedna z nejpohodlnějších - pokud vagón není přecpaný, o dost lepší nežli cesta autobusem nebo economy třídou letadla.
"Žába na prameni"
Pro mobilní pracovníky z kamene ale přichází možnost práce na toaletě - i ve druhé třídě najdete poměrně často napájení pro holící strojky, a pokud odoláte nadávkám či vůbec nevzbudíte podezření - a vyberete si málo znečištěnou toaletu - můžete pracovat od Gibraltaru až po Malmo, respektive od Aše až do Bratislavy, ať už máte dvou či tříkolíkový napájecí kabel, zvládnou to zpravidla oba. Jisté pokušení tu při vybitém notebooku je, ale prostředí je to opravdu spartánské - a doporučeníhodné jen pro nejnutnější případy, kdy notebook zkolaboval před odesláním toho důležitého emailu, atp.
Autobusy s omezeními - málo místa, málo pohodlí
Pro práci v autobuse je třeba silných nervů - a maximálně středně rozměrných notebooků. Zde zjistíte, že velký, tlustý notebook s 15,1 palcovým displejem může být skutečně na obtíž. A je. Displej má tendenci se mlátit o opěrátko sedadla před Vámi, ulamovat si pacičky o totéž madlo, prohýbat se pod tlakem. Nehledě na výrazné vyzařování displeje, kdy ani s nejlepší regulací jasu jej neztlumíte na úroveň noční atmosféry v autobuse - jinými slovy, za tmy budete svítit uprostřed autobusu jako Vánoční stromeček.
Přesto lze v autobuse pracovat - je to ze všech zatím zmiňovaných praktických způsobů nejméně pohodlné, ale s notebookem s klasickým 14,1 palcovým displejem, rozměrnou opěrkou na ruce, kvalitní klávesnicí a citlivou rukou na touchpadu zvládnete ledacos. Ani notebook si nestěžuje, sice otřesy autobusu, vibrace, vyklánění z osy a nečekané změny polohy patří ke standardu cesty, dnešní notebooky však s nimi nemají problémy.
Přimáčknut takřka ke zdi
Nejhorší děs mobilního profesionála přijde, když si spolujedoucí vpředu usmyslí bez varování povolit sedadlo dozadu. I pak Vám zůstává právo volby: můžete si vybrat: rozmačkání citlivých partií notebooku - nebo Vašich...
Městská hromadná doprava - kdo to riskne, něco zažije
Tramvaj, městský autobus, metro - prakticky jen posunutí náročnosti běžných autobusů a vlaků o stupínek výše. Vzhledem k malé efektivnosti práce, velké náročnosti na koncentraci a neznepříjemnění pohledy okolí, jen málo k doporučení. Na krátkých autobusových linkách to nemá nejmenší smysl - rozjezd a uspání zaberou polovinu doby provozu. Jinak to může být při dlouhé cestě tramvají z jednoho konce města na druhý (dlouhá cesta metrem je kvůli povodním zatím jen přáním).
Od udivených pohledů k naprosté ignoranci - ačkoliv urbanizovaná populace je již značně otrlá, nad notebookem smáčknutým mezi klínem a držákem sedadla před Vámi přesto mnozí žasnou. A jiní nehnou brvou. Za to Vy se budete muset pohnout - zasunout se do největších hloubek sedadla, smáčknout notebook na klín a doufat, že se nebude natolik prudce brzdit, aby displej pocítil neústupnou tvrdost kovového rámu sedadla před ním. Rizika hrozící notebooku jsou značná, a komfort práce velmi nízký.
"Kam bychom došli, kdybychom pracovali v tramvaji?"
Úžasných zážitků jsme se dočkali při cestě v důchodcovskou hodinu kolem 11té na pražské lince 16, kdy paní došla s invalidním průkazem a hibernace, uklízení notebooku do tašky a následné vstávání se jí nezdálo dostatečně rychlé. "Kam by to došlo, kdybychom všichni pracovali v tramvaji? Jak by pak vypadaly úřady?" Skok od nás ke státní správě poněkud překvapil svou nespornou myšlenkovou hloubkou, nicméně od dalších výpadů nás neuchránilo nic - dokonce ani rychlá nabídka jiného člověka na jeho místo (komentář pronesený k důchodkyni oním dobrovolníkem: "Vás nevyplavili, Vy máte kde spočinout.") nás neuchránila od hněvu důchodkyně, zatímco jsme chvatně vstávali s notebookem napůl v tašce. "Já chci tohle místo a žádné jiné. Kam bychom tak došli." Blažený úsměv vítězky nad výpočetní technikou po zbytek jízdy nás přesvědčil, že ještě nenadešla doba úplné mobility, ačkoliv nás operátoři i prodejci notebooků přesvědčují o opaku...
Letadlo - idyla závěrem?
First Class, Business nebo zavazadlový prostor - asi tak vypadají volby pro mobilní pracovníky v letadle. Zatímco dvě vyšší třídy skýtají možnosti takřka neomezené, včetně možnosti poslat email či dokonce již i brouzdat po Internetu (v dohledné budoucnosti na palubě všech "lepších" aerolinií), Economy třída je stísněná, bez zásuvek, speciálně uprostřed čtyřsedadlových řad naprosto nepohodlná. Takža hledejte místa s maximálně dvěma sedadly vedle sebe, zjistěte si především u delších letů rozdělení míst v letadle. A nezapomeňte se zeptat, zda si můžete notebook vůbec pustit - tak zcela samozřejmé to není.
Naopak, ti co si připlatí až dvacetinásobek Economy ceny, budou se moci těšit z komfortu takřka své domácí kanceláře. Napájení zahrnuto v možnostech, pokud ne rovnou zapůjčení notebooku aerolinek po předchozí rezervaci... A další výhody, především díky uspokojení Vašich osobních potřeb - ovšem za jakou cenu.
Na rozloučenou - vzdušně technologická perlička
Při dotazování loayálních zákazníků aerolinek, z řad vytížených manažerů a podnikatelů, odpověděla většina cestujících na dotaz, co by pro ně představovalo největší zlepšení komfortu za letu překvapivě ne mobilní email i v 10ti kilometrech, či rovnou letecký Internet či superefektní DVD audiovideo v opěradle, nebo špičkové technické zázemí - většina by všechno toto vyměnila za "jednoduchý", kvalitní, osvěžující dlouhý spánek, ideálně po maximální dobu celého letu. Zahoďme techniku, jdeme spát!
