Jaké dnes máme procesory, co je to vůbec moderní procesor a jak vybrat ten pravý? To jsou otázky, na které dnes asi mnoho z vás hledá odpověď. Pojďme si trochu rozebrat tuto velikostí malou avšak významem velkou věc.
Procesor Intel Pentium III 866 MHz - čtvereček uprostřed je pouzdro se samotným jádrem procesoru.
Mikroprocesor – procesor – čip, tento vynález umožnil nevídaný pokrok. Jedná se o bez debat jeden z nejvýznamnějších vynálezů nejen naší doby. Jednoduché počítačové čipy (z dnešního pohledu) nalezneme takřka v každé elektronice. Dnes se zaměříme na specifický typ čipů, kterým se říká procesory – CPU (central processing unit) a které nalezneme v našich počítačových miláčcích.
Jak funguje procesor je poněkud složité téma, které vydá na několik odborných publikací. Zjednodušeně jde o to, že procesor čte předem dané instrukce na základě kterých vykonává (zpracovává) data. To se děje na celkem jednoduchém základě - elektronickém obvodu, který si lze představit, jako soustavu mnoha a mnoha superrychlých spínačů (tranzistorů). Pro procesor existují pouze dva stavy: zapnuto (označení 1 ) a vypnuto (označení 0) a právě řízeným přepínáním stavů na konkrétních úsecích zpracovává vstupní data. Asi tušíte, že celé je to mnohem složitější a vysvětlení by zabralo mnoho hodin a mnoho stránek.
Možná bychom mohli nakousnout ještě otázku dnes často skloňovaných 32 a 64bitů. Počet bitů znamená, jaké množství informací je schopen procesor zpracovat v jednom kroku. Čím širší (více bitů) tím více je toho schopen procesor zpracovat. První procesory byly 4bitové, v současnosti jsou používány 32bitové procesory a dnes jsou k dostání praktiky jen (až na starší výjimky) 64bit modely. Ty samozřejmě zvládnou normálně fungovat i se 32bit aplikacemi.
Pokud si někdo myslí, že 64bit bude znamenat nějaký výkonový nárůst, pak bude asi bohužel zklamán. Není to tak jednoduché. Je tu bohužel řada dalších vlivů a přechod z 32 na 64bit bohužel zdaleka nepřinese tolik výkonu, co znamenal přechod z 16 na 32bit. Proto se dnes také přistoupilo k více jádrům v jednom procesoru.
Waffer, ze kterého se "řežou" procesory.
Procesory vyrábí hodně firem, které tu však nebudeme vyjmenovávat. Nás zajímají jen dva výrobci. AMD a Intel. Tak schválně, který si myslíte, že je lepší a proč? Diskuze pod články se zpravidla rozdělí na dva nesmiřitelné tábory (příznivci AMD x Fanoušci Intelu) a vzniká neuvěřitelný flame.
Pokud uvažujete zdravě, tak víte, že odpovědět s absolutní jistotou se na toto nedá.
Příznivci AMD bohužel musí překousnout fakt, že Intel je největší výrobce procesorů i veškerých mikroprocesorů vůbec. AMD však právě na poli procesorů v posledních letech Intel prohání až dohání. A to je dobře, konkurence je jenom ku prospěchu.
Pro nás jsou nejzajímavější tyto údaje:
- Rychlost procesoru (frekvence)
- Velikost vyrovnávací paměti (cache)
- Patice
Začneme paticí. Patice je to, kam jednoduše procesor umístíte. Patice je na základní desce, oba výrobci používají rozdílné formáty. Další rozdíly jsou i třeba co se týká v rámci samotných platforem. Jiná patice je pro servery, jiná pro domácí počítače a jiná pro notebooky.
- Socket 462 (Socket A, AMD)
- Socket 478 (Intel)
- Socket 479 (Intel)
- Socket 604 (Intel)
- Socket 754 (AMD)
- Socket 771 (Intel)
- Socket 775 (Intel)
- Socket 939 (AMD)
- Socket 940 (AMD)
- Socket AM2 (AMD)
- Socket F (AMD)
Nás dnes budou zajímat pouze patice pro stávající procesory pro osobní počítače. Tedy socket AM2 pro AMD a socket 775 pro Intel. AMD nedávno nahradilo starší socket 754 a socket 939. Hlavní změny jsou spíše kosmetické – hlavně přechod na operační paměti DDR2.
Vybírat pro nový počítač již doporučuji jen socket AM2. Intel na s775 funguje již dlouho a měnit v dohledné době nic nehodlá. Zvláštností procesorů AMD proti procesorům Intel je odlišná konstrukce. A to hlavně v tom smyslu, že řadič pamětí je v případě AMD umístěn uvnitř procesoru, zatímco u Intelu je součástí chipsetu základní desky. Má to své výhody a nevýhody. Uvnitř procesoru přináší zvýšení rychlosti, bohužel musí být kompaktní a to s sebou nese určité možné problémy s kompatibilitou s některými RAM.
Patice na základní desce připravená pro zapojení procesoru.
Z pohledu konstrukce procesorů je zajímavá ještě jedna věc. Říká se jí výrobní proces a především proces zmenšování. Jde o to, aby se co nejvíce elektronických obvodů vešlo na co nejmenší plochu.
Dnes už jsme u opravdu stovek milionů na několika mm2. Intel dnes dodává běžně procesory na 65nm. AMD stále na 90nm. Zmenšování přináší hlavně vyšší výtěžnost - že se toho na stejnou plochu prostě vejde více, čímž se dá snížit cena finálního produktu.
Samozřejmě to má přinést i ty známé věci, jako snížení spotřeby a tepelného vyzařování, protože procesor je křemíkový polovodič, který spotřebovává velké množství energie, která se přeměňuje z velké části (z 99%) na teplo, které se musí někam odvést.
Asi tušíte, že zmenšovat nepůjde donekonečna. Jednou na hranice křemíkových čipů narazíme. Intel například již narazil, protože už mu jeho konstrukce (netburst technologie u P4) neumožňovala dále zvyšovat výkon zvýšením frekvence, tak výsledkem je zcela nový návrh inspirovaný starým Pentiem 3 - Core.
Celá řada Pentium 4 je zcela slepou vývojovou větví.
Tím se dostáváme k frekvenci. To je hlavní ukazatel výkonu procesoru. Jedná se o takt, což znamená rychlost, kolik dat je schopen procesor zpracovat za určitý časový úsek. Konstrukce procesoru je však v tomto hodně určující.
Důkazem je například to, že Pentium 4 na 3,0GHz je na celé čáře poraženo novým Intelem Core na 1,86GHz! Majitelé AMD na tom ostatně neshledávají nic divného. AMD používá odlišnou konstrukci již dlouho a například AMD 3000+ na 1,80GHz bylo přímým konkurentem Pentia 3,0GHz. Samozřejmě stále platí, že čím více tím lépe, ale pozor na typ procesoru.
V neposlední řadě je tu také cache procesoru. To je něco jako ultra rychlá paměť, která je přímo v procesoru, kde se shromažďují informace ke zpracování. I zde záleží hlavně na konstrukci celého jádra s jakou efektivitou je využívána. Tím je dána i velikost, ne vždy je ale větší lepší. To platilo zejména u prvních revizí Pentií Prescott řady 6xx, které měli 2MB cache a proti 1MB P4 řady 5xx byly dokonce často pomalejší.
Dnes je nejmenší pamětí 128kb cache na některých procesorech AMD Sempron. Doporučuji v tomto případě spíše variantu s 256kb. U Intelu se s minimem setkáte dnes u Celeronu D s 512kB.
Jak vybírat?
V první řadě si je nutné ujasnit, na co budu procesor používat. Potřebujete ho pro zpracování složitých matematických operací, kódování videa apod. ? To sice dnes zvládnou všechny procesory, ale samozřejmě jsou zde takové, které jsou pro to nejvhodnější. To jsou zejména dvoujádrové procesory. Otázka dvoujádrový nebo jednojádrový není na místě, pokud chcete procesory nad 4500,- s DPH. Zde už není jiné rozumné volby. Přinášejí výrazný nárůst výkonu v optimalizovaných programech. Zejména v práci s videem, 3D grafickou apod. Na výběr máte buď procesory od firmy AMD s označením Athlon X2. Intel nabízí dnes nová Core2Duo, které bych jednoznačně upřednostnil před staršími Pentii D.
Procesor AMD Athlon 64 X2
Vybrat je poměrně snadné. Stačí vědět pro jaké aplikace ho chci nejvíce používat a vybrat ten model, který je v nich lepší. Pro to slouží testy procesorů:
- AMD Athlon X2 vs Intel Core2Duo a Intel Pentium D
Samozřejmě jsou na trhu i procesory pro méně náročné uživatele. Ty jsou dnes většinou jednojádrové. V současnosti jsou to zejména různě taktované varianty AMD Athlon 3x00+ a Intel Pentium 4. Zanedlouho přijdou i Core Solo. Tyto všechny procesory jsou základem dvoujádrových procesorů. Třeba v případě AMD X2 3800+ se nejedná o nic jiného než 2x AMD 3200+ apod.
Procesor Intel Pentium D
I ty však nabízejí slušný a dostatečný výkon. V neoptimalizované aplikaci pro dvoujádro budou stejně rychlá, jako stejně taktovaná dvoujádra.
Procesor AMD Athlon 64
Testy vám opět poví vše, co potřebujete znát – sledujte vaši oblast použití a vyberte ten procesor, který se vždy drží nejvíce nahoře.
- AMD 3000+, 3200+ a 3500+ s939 vs sAM2
Pro opravdu nenáročné zákazníky jsou procesory, které jsou většinou deriváty silnějších verzí. U AMD jsou to procesory Sempron a u Intelu Celeron D, i když dnes tam již spadají i některá P4 řady 5xx.
Procesor AMD Sempron
Výkonu mají všichni dost a dost. To dnes již problém skutečně není. Samozřejmě náročná procedura na nich bude trvat o poznání déle než na silnějších modelech. I těmto procesorům se věnuje v testech pozornost.
- AMD Sempron vs Intel Celeron
Vývoj procesorů jde mílovými kroky vpřed. Dokonalejší procesory nám umožní vyrábět ještě dokonalejší procesory. Křemíková technologie, kterou nyní používáme, však má své pevně dané limity mechanickými a fyzikálními zákony. To nás však dnes trápit nemusí. Výběr procesoru je vázán hlavně na momentální situaci a potřebu.
Autor je šéfredaktorem webmagazínu DigitalDooM´s DigiWorld
