IBM + Frauenhoferský institut = nezničitelné diamantové disky

Diamant pro manželku? Proč? To raději na plotně vlastního pevného disku. A pak už jej nic nepoškrábe. Mobilní disky konečně mají šanci být tak blízko ideálu nezničitelnosti - diamantům podobné krycí vrstvy mají zajistit naprosté bezpečí i při nejprudčích pohybech a nárazech. Ani pád hlavy neprorazí nanometry diamantu.

Diamantům podobné uhlíkové vrstvy by v budoucnu mohly chránit povrchy stále více namáhaných pevných disků. Komu někdy odešla data z nezálohovaného disku, ví velmi dobře, o čem je řeč. Počítačové disky a další mikromechanická zařízení jsou stále výkonnější a stále menší. Ovšem zátěž na ně neklesá, s tím, jak se uplatňují ve stále více zařízeních, riziko spojené se ztrátou dat roste.

Vědci se snaží vylepšit vlastnosti, které jsou klíčové pro kvalitní, stabilní záznam dat a odolnost proti pádům, nárazům a jiným běžným úrazům: plotny pevných disků by do budoucna mohly být ze supertvrdých, zcela hladkých a velmi tenkých diamantům podobných vrstev uhlíku.

Protože s tím, jak roste hustota záznamu na pevných discích, se musí přímo úměrně zmenšovat mezera mezi čtecí-zapisovací hlavou a záznamovou plotnou pevného disku. To platí také pro krycí vrstvu, která má chránit magnetické médium před mechanickým kontaktem s hlavou (tj. před fyzickým "poškrábáním" v mikrorozměrech) a zároveň i před oxidací, agresivním útokem vzdušného kyslíku a následným znehodnocením citlivého povrchu a ztrátou magnetické orientace.

Zatím nejčastěji používaná technika však již dlouho nevystačí - nanášení jenom pár nanometrů (2-3 nm) tlustých vrstev je za hranicemi současných možností magnetronů. Nový postup, na kterém pracují vědci z drážďanského nanotechnologického centra "Ultratenkých funkcionálních vrstev" společně s IBM, má vyřešit tento problém za pomoci velmi tenkých a "hutných" (takřka) diamantových vrstev.

Mimo výrobu pevných disků se má tento postup uchytit všude tam, kde při nasazení mikrosystémové techniky není možné obejít jisté malé mechanické tření.

Technologie v detailu

"Oproti - pro podobné účely dosud používanému - uhličitému nitrátu u nás "řeže" amorfní uhlíkové vrstvy pulsní obloukový zdroj," vysvětluje Dr. Peter Siemroth, vedoucí projektu Frauenhoferova institutu IWS. "Elektrický světelný oblouk přeměňuje v plyn materiál grafitových elektrod, který pak jako supertvrdá napodobenina diamantu kontrolovaně narůstá na povrchu disku."

Při tomto postupu je uhlíková plasma usměrňována a řízena magnetickým polem. Drobné částečky, které by mohly znečistit povrch disku (vytvořit mikroskopické nerovnosti) je údajně možné s pomocí magnetického pole zcela odstranit.

Pouze jediný detail nadšení výzkumníci nesdělili - kdy bude tato technika použitelná pro ostré nasazení.

Na fotografii zachycen výboj, ze kterého se uvolňují supertvrdé uhlíkové vrstvy. (Zdroj: Frauenhoferský institut)


Den otevřených dveří letiště Náměšť

Ve středu 1. května se na letišti Náměšť poprvé veřejnosti představí nové vrtulníky AH-1Z Viper a UH-1Y Venom. K vidění bude další letecká i pozemní technika.

Mohlo by se hodit