Snowden a NSAEdward Snowden vynesl dokumenty o práci tajných služeb, pro které jako technik pracoval. Upozornil zejména na programy XKeyscore, Bullrun nebo Prism. |
Aktuální odhalení kolem amerických tajných služeb nás už od května zásobují informacemi o odposlouchávání, špionáži a skrytém světě agentur, jejichž jména se nevyslovují. Edward Snowden vynesl informace, které naznačují, že tajné služby překračují své pravomoci a nezávislý dohled nad nimi je omezený, vlastně téměř neexistuje.
V dnešním Šuplíku vám chceme ukázat, že to v kontextu tajných služeb není nic nového. A také vás pozvat ke čtení o tajných programech, které by před padesáti lety zněly ještě neuvěřitelněji než XKeyscore, Bullrun nebo Prism.
1. Špioni nad Bajkonurem - Amerika vs. Sovětský svaz ve vesmíru
Raketa Eněrgija s raketoplánem Buran na odpalovací rampě
Ve třech dílech nás dlouhodobý spolupracovník Technetu a ostřílený vědecký novinář Karel Pacner uvedl do zákulisí vesmírných programů obou velmocí. Příběh začíná hned po druhé světové válce, kdy CIA poprvé získala informace o sovětských snahách dostat se do vesmíru.
- První kapitola vesmírného programu
- Cesta na Měsíc - kdo dřív
- Rusové kopírují raketoplán
2. Žádný učený špion z KGB nespadl
Pět podezřelých už se objevilo před newyorským soudem (29. června 2010)
Informace o špionských esech se obvykle dozvídáme se značným zpožděním, řekněme po padesáti letech, kdy se otevírají trezory a odtajňují dokumenty. Ze současnosti známe spíše špiony přinejlepším druhé kategorie. Jako byl případ v roce 2010 odhalených ruských špionů, kteří si heslo napsali na papírek a nastrčenému agentovi bez rozpaků svěřili svůj notebook k opravě.
3. Atomoví vyzvědači - seriál Karla Pacnera
Výbuch prototypu bomby Bravo v roce 1954
Články Karla Pacnera musíme v souvislosti se špiony zmínit ještě minimálně jednou. Jeho seriál o atomových vyzvědačích studené války si možná rozvrhněte na celý nadcházející týden. Přece jen pokrývá celkem dlouhý časový úsek: půlstoletí nedůvěry a napětí mezi Západem a Východem. Samozřejmě i z pohledu technického, tedy od výroby superbomby po vývoj zbraní v Severní Koreji.
4. Tajemná oblast 51 a jak ji Sověti fotili z kosmu
Prototyp letounu v Area 51
O Area 51 se mluví v řadě konspiračních teorií, ale teprve v roce 2011 vyšly na povrch nové skutečnosti o tom, co zde Američané vyvíjeli. Z pohledu sovětských špionážních družic to skutečně mohlo připomínat sraz mimozemských vesmírných plavidel. A přitom to byla jen hodně originální stínohra.
5. Zahrajete si také na špiony?
Nenápadná kamerka se může ukrývat i v hodinkách a propisce
Kolik stojí stát se špionem? Pokud netrváte na kulometu v deštníku či jedovaté rtěnce a jde vám hlavně o možnost nepozorovaně zaznamenávat kompromitující audio a video, jsou náklady celkem nízké. Roman pro vás v roce 2010 otestoval hodinky a pero, které umí nahrávat zvuk i video.
6. Neuvěřitelné fotografování z vesmíru a chytání kilometrů filmu
Některé úspěchy vesmírného programu byly přímo provázány s tajnými službami. Je to i případ programu Corona, v rámci kterého Američané dokázali nad Sovětským svazem nasnímat desítky kilometrů fotografického filmu z družice. Ta pak tento film upustila a v atmosféře jej tajná letadla chytala. Pavel na tomto článku strávil tolik času i proto, že mu celý program přišel naprosto neuvěřitelný a chtěl se podělit i o příslušný film, který o něm CIA v roce 1972 natočila (odtajněn byl v roce 1995).
Špionážní satelit KH-4 programu Corona obsahoval dva návratové moduly, které na zem dopravovaly film s nafocenými snímky nepřátelského území.
7. Vysoké rozlišení dělá vrásky hercům
Filmové disky s vysokým rozlišením jsou sice zážitkem pro diváka, ale pro filmaře představují pořádný bič.
Na "špiony" si můžete zahrát i vy, pokud máte dost trpělivosti a film ve vysokém rozlišení. Honza a Vašek si v roce 2007 užili psaní článku o nečekaných chybách ve filmech ve vysokém rozlišení. Detailní záběry třeba ukazují, že spousta věcí se točí v Česku, což prozrazují nápisy na hasičských přístrojích nebo jen v tom nejvyšším rozlišení a při dobrém datovém toku rozpoznatelná loga českých podniků.
Doufáme, že se vám náš špiónský šuplík líbí. A pokud byste si chtěli přečíst trochu paranoidních rad o tom, jak se bránit on-line sledování, směle do toho.
Co je to Šuplík? Proč vytahujeme staré články?
Nic není staršího, než včerejší noviny, řekl Karel Čapek, když popisoval život novináře. A od čapkovské éry se noviny jistě nestaly rozvážnějšími, či nadčasovějšími, spíše naopak. Pro čtenáře to může znamenat vyšší pestrost obsahu, novináři mají o to zajímavější práci. Ale čas od času vznikne článek, u kterého si přejeme, aby nezapadl. Článek, který je nadčasový, nebo naopak výborně vypovídá o své době.
V on-line archivu se sice články uchovávají navěky a není problém je dohledat, jenže to byste museli vědět, co hledat. A když ani sami novináři si po roce nepamatují, o čem všem psali, jak by si to mohli pamatovat čtenáři? A tak vznikla naše nová rubrika Šuplík. Pravidelně, nebo možná nepravidelně, to ještě uvidíme podle vašich ohlasů, tu budeme publikovat výběry zajímavých článků, které magazín Technet.cz vydal v posledních více než deseti letech. Sami jsme zvědaví, co všechno díky Šuplíku vyhrabeme. Tipy můžete posílat na naše redakční facebookové stránky nebo do diskuze.
