Náklady na zavedení programu se odhadují na 350 miliard dolarů. Jak se tyto investice rozdělí mezi soukromé investory a státní výdaje, se zatím neví.
"O to, kdo to zaplatí a kolik to bude, se ještě svede velká bitva," uvedl analytik Rob Enderle.
Komise chce, aby se rychlost přenosu dat zvýšila na 100 megabitů za sekundu. Nynější průměr jsou čtyři Mbit/s.
"Široké pásmo pro každého Američana není příliš ambiciózní plán, je to naprostá nezbytnost," uvedl bývalý předseda komise Reed Hunt. Komise ve zprávě uvádí, že je širokopásmový internet nezbytný pro hospodářský růst, vytváření pracovních příležitostí, konkurenceschopnost ve světovém měřítku a obecně lepší život.
Vláda chce připojit na velmi rychlý internet 100 milionů domácností, zvýšit osvojení internetu na 90 procent a zajistit, aby bylo každé dítě digitálně gramotné. Vláda proto chce přidělit i patřičné frekvence, aby bylo možné sítě rozšiřovat.
FCC chce částečně pokrýt výdaje právě prodejem nových frekvencí. Přes sedm miliard dolarů by měl poskytnout fond na podporu ekonomiky prezidenta Baracka Obamy, který s podporou širokopásmového internetu počítá.
Mezi poskytovateli internetových služeb chce stát prosadit větší konkurenci, aby šly ceny dolů. Do škol, nemocnic a vojenských zařízení hodlá zavést spojení o rychlosti jeden gigabit za sekundu.
Odvětvový analytik Erik Sherman ale uvádí, že se mu diskuse kolem rychlého internetu do všech domácností jeví jako přehnaná. "Neříkám, že nepotřebujeme pro širokopásmový internet plán, musíme být ale realisty v tom, co jsme a nejsme schopni udělat," dodal.
Odvětví vyspělých technologií tlačí na americkou vládu již roky, aby rychlý internet rozšířila na celostátní síť. Před dnešním jednáním v Kongresu technologické firmy poslaly komisi dopis, v němž plán chválí. Připojily se mimo jiné Microsoft, Cisco, Facebook či Intel, napsala BBC.
